Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Jsem slaboch...
Ahoj mé virtuální přítelkyně,
potřebuju si trošku ulevit a vy jste takové vrby, tak mi to snad nebudete mít za zlé 😉
Dnes je to přesně 10 let, co mi po těžké nemoci zemřela maminka, bylo jí necelých 49…
Jsem slaboch, opět jsem nedokázala jít na hřbitov položit kytku a zapálit svíčku :-(… nevím proč, v kterýkoli jiný den mi to problém nedělá, ale 20. dubna to prostě nejde, chápete to?
Wolfiku, souhlasím se vším, co je napsáno.
Opatruj se!
Wolfíku, před 14 lety mi umřel táta na rakovinu. Na hřbitově jsem byla asi jen 5x. Za posledních 5 let ani jednou. Když tam nejdu, mám pocit jako by tu ještě pořád byl. Mám ho ve zpomínkách a tam je stále s námi.
mily wolfiku….nez zila maminka…nedokazala jsem ji vysvetlit ze chozenim na hrbitov to neni…ze mam cloveka v srdci a nemusim tam jit abych si vzpomnela….maminka uz neni….a je pro mne hrozne videt kamen kde je jsou dve jmena…mamy a taty..pod sebou….je mi teprve 39 a uz jsem bez obou rodicu…uplne te chapu…myslim na ne kazdy den..pri kazdem rozhodovani..jak by mi poradili….a vim ze se vsim se uz ted musim poprat sama….ze to uz se mnou nikdo nikdy “ nebude myslet dobre“…..myslim na tebe
a vedomi ze na kameni uz je posledni misto….pro mne
Přesně jak píší holky, slabošství to rozhodně není, důležité je že na maminku vzpomínáš neustále a máš ji pořád v srdíčku. Když babičce umřel syn-můj strýc, je to už 25let, byl lesák, umřel na jaře, kdykoliv jindy zašla na hřbitov ale na jaře opravdu ne. Kolikrát sedávala u okna, koukala na les a brečela. Když prostě přijde den, kdy nám někdo blízký odešel, vzpomínky se vracejí o to víc. V srdci máme svoje blízké pořád a je úplně jedno, který den dáme na hrob kytičku a zapálíme svíčku. Přeji hodně sil
Tak slaboch určitě nejsi.Manžel už nemá ani jednoho z rodičů.Své rodiče měl moc rád a na hřbitov prostě nemůže.Jdu tam spíše já se švagrovou,poklidíme to tam a zapálíme svíčky.Pěkně na maminku vzpomínej.
Určitě to slaboštví není!Mě zemřel bratr bude to 15let. Na hřbitov jdu kdykoliv,ale je mi hrozně! Muj tata to nezvladá a za celou dobu tam byl 3krát a pokaždé se zhroutil.Je to strašná bolest,která nikdy nepřejde a každý se s tím popere jak muže.Myslím si že je duležité,že na mamču vzpomínáš a jen v tom dobrém! Přeji hodně sil všem co to prožívají!!!!
Taky si myslím, že to není slabošství, je to jen strašná bolest, kterou stále prožíváš. Úplně tě chápu, protože jsem na tom úplně stejně. Mně maminka zemřela před třemi lety a mně se na ten hřbitov nechce vůbec nikdy. Strašně mě bolí, když tam vidím tu její fotku a vím že tam je. Zapálím jí svíčku raději někde v kostele a když má nějaké výročí tak jí zapálím doma u její fotografie.
Koukám že ani tak dlouhá doba nepomohla k tomu, aby to nějak přebolelo a já se domnívala, že to za nějakou dobu tak bolet nebude. Ale máš pravdu, že za ty 3 roky se ta bolest nijak nezmírnila. Vždycky když se cítím kvůli něčemu šťastná, tak si hned vzpomenu na to, jak mi mamka chybí a to štěstí je zase pryč. A tak už to asi budu mít pořád.
Wolfíku,běž na hřbitov jiný den a dej tam květiny.Matka musí mít na hrobě květiny.Jak by to vypadalo,kdyby tam nebyly.Bělásek.
Wolfiku, proč bys měla být slaboch? Je úplně logické, že po rodičích prostě zůstane velká prázdnota, oni tady vždycky byli, co jsme my, byli i oni a najednou se ztratí… to musí bolet a určitě i po letech. Určitě úplně stačí, když zapálíš svíčku doma a vzpomeneš si na ni, na hřbitov můžeš jít přece kdykoliv jindy. Vůbec se tím netrap.
Wolfíku, nejsi slaboch! Jak píší holky. Nezáleží přesně na dni, jistě vzpomínáš stále – znám to, letos to bylo 10let, co mi umřel tatínek (březen). Já hrozně dlouho nedokázala chodit ulicí s nemocnicí, kde zemřel…. teď už to jde, bydlíme kousek, tak se tomu člověk nevyhne… Ale mrazí mě.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.