Archiv diskuzí

Berte to jako laicky nazor – 15 minut neni rozhodne zadne zpozdeni a po pravde receno videt nekoho, jak vola na policii ze jsem se dostavil o 15 minut pozdeji nez jsem mel, asi bych se take velmi hlasite smal.
Pokud se Vy nebo Vase dcera budete (mylne) presvedcovat o tom, ze je to ze strany byvaleho manzela zamer, pak je problem na Vasi strane. Kdyby chtel matce ublizovat, vracel by syna ZAMERNE vyrazneji pozde.
Jina sitace je, pokud si matka vyzvedava syna na miste, kde ji kvuli 15i minutovemu zpozdeni ujede autobus/vlak/letadlo a musi cekat hodiny na dalsi spoj. Ale to nepredpokladam, ze by byl tento pripad.
Proboha snad jsme/jste lidi ne? Predpokladam, ze drtivou cast casu travi vase dcera se synem, takze argumentovat tim, ze kvuli 15i minutam se ji deje nejaka citova ujma, to asi nesvedci o prilis vyzrale osobnosti.
Lukas

Co se týká vracení syna ve stanovený čas, tak jsem na tom úplně stejně. Ze začátku si otec dělal vysloveně co chce, chodil pro syna pozdě a pozdě ho i vracel, třeba i o hodinu. Po čase jsem se obrátila na sociální odbor, se stížností ohledně času vracení syna, oni si s otcem promluvili a on začal syna vracet na minutu přesně,dokonce čekal na rohu ulice než padne celá, aby syna vrátil. Nyní mu otrnulo a vrací syna zase později. Už nemám chuť se s ním dohadovat, jemu to dělalo dobře tak jsem rezignovala a už se kvůli tomu nerozčiluji. Kdyby to bylo o hodně, tak asi si budu stěžovat, ale třeba čtvrt hodinku jsem se rozhodla tolerovat a vypadá to, že to otce přestává bavit a třeba jednou pochopí, že jeho naschvály stejně k ničemu nevedou. Takže to chce trpělivost a uvidíš.
andrea

Katie
9.1.2007 v 13:41

Co se týká změny příjmení
– soud nerozhoduje přímo o tom, zda dítě bude mít jiné příjmení nebo ne, pouze může rozhodnout, že nahrazuje souhlas se změnou příjmení za rodiče, který toto odmítl.
Komentář k zákonu o rodině uvádí, že soud by měl nahradit souhlas např. v případě, kdy rodič neplní své povinnosti k dítěti, nejeví o něho zájem nebo z jiných důvodů není v zájmu dítěte udržovat u dítěte sounáležitost s tímto rodičem.
Určitě by se zde mělo přihlížet i k názoru a přání dítěte, pokud si dítě přeje mít stejné příjmení jako osoby, s nimiž žije, jako mají jeho nevlastní sourozenci, s nimiž má citové vazby apod.
SOud všechny okolnosti zhodnotí v celku a pak rozhodne.
(Dle mého názoru by měl soud přihlížet i k chování matky – pokud je tato např. již vícekrát provdaná a mění příjmení, nezaručuje to do budoucna, že bude mít dítě stejné příjmení jako ona, ale nemělo by ani příjmení po otci – což by rozhodně nebylo v zájmu dítěte)

Co se týká styku
– matka se může obrátit na soud s návrhem na výkon rozhodnutí. Soud by otce zřejmě nejdříve vyzval, aby rozsudek dodržoval, dále by mu mohl ukládat pokuty (do 50.000,- Kč každou).
Soud také může požádat sociální pracovníky, aby s otcem jednali a vedli ho k dodržování rozsudku.
O odnětí dítěte by se mohlo jednat tehdy, kdyby otec neodevzdal dítě vůbec a odmítal by ho matce dát.
(viz občanský soudní řád, § 272 a násl.)

Osobní názor:
Být to na mě, zkusila bych se s otcem domluvit, aby se stanovený čas dodržoval nebo aby zatelefonoval, že se opozdí. Rozhodně bych mu nedávala najevo, jak mě jeho chování deptá, protože ho to může svádět k naschválům.