Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dítě a návštěva odsouzeného rodiče ve věznici
Rodiče vykonávající trest odnětí svobody hodnotí prostředí věznic zejména návštěvních místností jako velmi nevhodné pro pobyt dětí. Základní problémy shledávají v osobních prohlídkách dětí při vstupu do věznice prováděných uniformovanými příslušníky věznice, v nehygienických podmínkách návštěvních místností, kde chybějí přebalovací pulty, prostory pro batolata, a dále v nemožnosti vnesení či zakoupení potravin a občerstvení vhodných pro děti, zejména kojence a batolata.
Myslíte si, že za uvedených podmínek je vhodné, aby děti navštěvovaly své rodiče ve věznicích?
Co je podle Vás pro dítě důležitější? Osobní kontakt s rodičem nebo prostředí, ve kterém kontakt probíhá?
Souhlasím s tím, že je to celkem komplikované. Přesto se mi úplně nezdá hodnocení z hlediska hygieny. Podle toho, co je zde vylíčeno to vypadá, že věznice a to i prostory pro návštěvy, jsou jakousi stokou či smetištěm. Nejsou to jen naše trochu zkreslené představy o věznicích? Domnívám se, že prostory pro návštěvy nemohou být v takovém hrozném nehygienickém stavu, kvůli němuž nelze brát děti na návštěvu. Rozhodně je potřeba děti na návštěvu připravit, říci jim, s čím se tam mohou setkat a jak se tam mají chovat. Určitě by pomohlo, kdy by jim to např. v dopise popsal vězněný rodič.
Tohle je docela komplikovaná záležitost, ale souhlasím s tím, že věznice není místo pro děti. Sama jsem jich v rámci studia několik navštívila. Každopádně pokud se tam dítě na návštěvu za rodičem vypraví, mělo by být řádně psychicky připraveno, i tak si myslím, že půjde o hluboký zážitek, který dítě nemusí “dobře strávit“ a vyvolá v něm zbytečný zmatek.
Také souihlasím s tím, že by kojenci a malé děti vůbec do takovýchto prostředí vstupovat neměli. Pracovala jsem tři roky ve věznici na Ruzyni jako sestra a tak to prostředí znám i lidi, kteří se tam dostávají. ne vždy to jsou zvrhlíci, ale 90% jsou narkomani se žloutenkou, ukrajinci s TBC,vrahové a spol. Pokud to můžu hodnotit, tak vodit jakékoliv dítě do 15ti let dop věznic typu Mírov, Vinařice a další pro ty těžší zločince, tak to absolutně zavrhuji.
Co se týká třeba věznice Světlá nad Sázavou, která je určena pro ženy, tak pokud vím, otevírali to tam nově a tudíž i to prostředí je odpovídající ( aspoň co jsem slyšela od známých dozorkyň). Tady by se snad dalo dítě vzít s sebou.
Ohledně vazebních věznic ( jak píšu, dělalal jsem tam), já bych tam tedy dítě do 15 nevzala. Na chodbách potkáváte dozorce s vězni(narkomany atd.), pokřikují na sebe, sporstá slova na denním pořádku atd. Nevzala bych tam dítě. Nehledě na to, že dítěti budete vysvětlovat, že tatínek je tam jen na chvíli až proběhne soud a vysvětlit proč a pak ho třeba osvobodí…Sama jsem se bála na těch chodbách šáhnout na něco holýma rukama, nevíte, jestli tam nechytnete nějaké “svinstvo“, když jsem se vracela na zdravotní, tak jsem si myla ruce deset minut v dezinfekci.
Nehledě na to, že to prostředí je naprosto frustrující pro dospělého, natož pak pro dítě.Lidi, kteří tam chodí na návštěvy pláčou, jen při pohledu na toho člověka a to pro dítě není vůbec vhodné.
Takže shrnuto – do vazebních věznic v žádném případě ze všech hledisek, do “odsouzených “ věznic pouze v případě, že prostředí odpovídá určitému standardu.
Naprosto se ztotožňuji s CHmjorkou…. Není co dodat…
Pro dítě je rozhodně kontakt s rodičem důležitější než prostředí.
Tady jde však o širší záběr než dítě a prostředí, osobně nespatřuji žádný smysl v tom, brát kojence či batole do takového zařízení zvlášť když je tam takové prostředí jako je popisováno. Dítěti to nic nedá. Pak je tu druhá otázka a to pokud je rodič uvězněn tak asi touží své dítě vidět-obzvlášť pokud jde o matku, ale taky to musí brát trochu z hlediska toho dítěte – pokud v zařízení panují opravdu podmínky nevhodné tak je to spíš o strach.
U větších dětí je zas otázka psychiky – jak mu vysvětlit co se stalo, proč se stalo, jak se s tím má vypořádat, jak vystupovat před vrstevníky, jak zabránit dívání se skrz prsty?
Tohle je podle mě spíš otázka pro psychologa. A taky konkrétní případ od případu. Každopádně bych si nepřála aby to děti podstupovaly třeba každý týden, pokud by už to muselo být tak bych se snažila to hodně omezit.