Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vojtova metoda
Zdravím,
s naším synem cvičím od narození Vojtovu metodu, syn se narodil ve 35tt. Cvičení je sice náročné (pro mne hlavně fyzicky), ale zatím jej zvládáme. Psychomotorický vývoj syna byl v pořádku, teď nám ale nechce lézt. Bude mu 11 měsíců (kalendářně) a zatím se jen plazí. Navíc jsem si všimla, že jednu nožku používá méně. Jsem zoufalá, cvičím s ním 3x denně, cvičí dobře a přesto neleze ani se nezvedá na nožky. Cvičíme cviky na zádíčkách, bříšku a boku. Nevím jestli mám vyčkat zda syn začne lézt nebo se doptat ještě nějakého jiného cvičení, slyšela jsem něco o Bobathovi (nevím ale kde a kdo toto cvičení s dětmi cvičí). Mnohokrát děkuji za názor.
Anita
Rosťo,
zajdi s rodiči k fyzioterapeutovi.
Anita
PORADTE MI PROSÍM TO CVIČENÍ VOJTY KDYSI SEM HO CVIČIL ALE,ZAPOMĚL SEM.E-MAIL X-Rosta27@seznam.cz
rosta
ahojky je mi 13 let a chtěl bych zisti kvůli skoliozy patere jak se cvicí vojta.diky a e-mail je
X-Rosta27zavináčseznam.cz
rosta
Ahojky Anito, určitě souhlasím s předchozími názory, že pokud tvůj syn nespolupracuje s fyzioterapeutkou je to špatně, pokud je arogantní a neumí to s dětmi urychlěně najděte jiné řešení. Čas letí a čím bude tvůj syn větší a bude mít větší sílu tak tím obtížněji se Vojta cvičí. Neztrácejte čas s takovou husou!!! Mám sama 17měs. syna s DMO a Vojtu cvičíme už narození. Zpočátku jsme také měli měli „špatnou fyz.“ a nestálo to za nic. Opravdu zkuste ty Boskovice nebo můžete Janské lázně, jsou také super ( nám hodně pomohly). na podzim jedeme znovu. Pokud jsi chceš popovídat o všech věcech týkajících se cvičení Vojtovy metody a poradit jek postupovat třebat při žádosti o rehabilatační lehátko napiš mi na sefcikova.petra@atlas.cz
Peťula
anonymní,
je fajn, že vše dopadlo dobře.
Doufám, že se i nám podaří brzy vše dohnat.
Anita
ahoj,
mě se narodil syn v 41 týdnu, čili dobře, ale při porodu si lokl ohodně plodovky, která byla velmi zkažená a už to začalo, nejdříve hubl, kojila jsem a nepřibíral a tak po všech martýriích po internách a td. a několika dotazech proč je nerad na bříšku, pláče a má ruce sepjaté na bříšku my bylo řečeno na kontrolách u doktora pediatra – na kyčlích, že je to normální.A nakonec až v 6 měsíci, kdy se paní doktorce nezdálo, že není na kolýnkých, nesedne si a nebo nevydrží sedět, nás poslala na rehabilitaci do brněnské dětské nemocnice. A tam nám diagnostikovali Hypotonii svalstva.Ale to není vše, začali jsme do listopadu cvičit vojtu.Teda jestli se tomu dalo tak říkat.V té době tam nebyl jediný člověk, který měl certifikát z Olomouckého Korpusu, kde vojtu školí.
Malej během dalšího půl roku moc neposkočil.Když jsem ho posadil a držel se postýlky vydržel a když jsem ho postavila, tak chvíli stál, ale nic přirozeného. Až jsem se dostala do dětského rehabilitačního stacionáře v Brně na Kyjevské, kde jsou na Vojtu praktikování a velice odborně školeni, jsem se konečn dozvěděla co nám vlstaně je.A to mu bylo 16 měsíců, cvičení vojtou začalo být pokrokové. Začal si sedat – čili 16-ti měsících, běhěm 14 dnů, pak jsme jeli v říjnu do dětské léčebny v Boskovicích na měsíc a během pobytu my začal jít na kolena, lozit, před tím se posunoval po zadečku – děti s hypotonií to dělají.A ke konci pobytu se zvedal na nožičky sáma dovedl tlačit auta, sedět na motorce apod. A na vánoce začal sám chodit – teda jen pár kroků a nejistě, ale od ledna 2006 se rozhodl, že to bude zvládat a teď lítá, běhá, dřepne si, má nožičky u sebe a je super. S tím se rozjea i mluva – neskutečně motorika spolu souvisí.
Takže Buď doporučuji Boskovice – léčebna.Paltí to pojišťovna i pro maminku, hodně se vojtuje, bobatuje, plave, výřivka apod. Pře léto (jaro až podzim – Hpoterapie) a pak v Brně stacionář na Kyjevské a na Labské, Bohunice – St. Lískovec. patří to pod Bílý dům na Žerotínově nám.Bohda
Bohda
Anito a co kdyby se zkusil manžel domluvit v práci, že by jednou za ty 2 týdny přijel buď později, nebo odjel dřív??? Myslíš, že by to nešlo?? Určitě by to za to stálo.
Pomněnko,
my chodíme jednou za 14 dní. U nás je problém ten, že manžel jezdí pozdě z práce, já řidičák nemám a dojíždění autobusem se dvěma dětičkama je hrozná představa (autobusy přeplněné, cesta do jiného města poměrně dlouhá). Stále přemýšlím jak to vyřešit, dokonce jsem na poslední rehab. chtěla fyzioterap. už říci, že přístě už nepřijdeme, ale dokud nebudu mít jistotu, že nemám zajištěnou jinou tak si nedovolím riskovat. Vím ale, že kdybychom měli vstřícnější paní na cvičení, že by se ulevilo mě i malému.
Anita
Anito, já nevím, jak vy, ale my jsme pozvaní na další rehabku až za tři týdny od první, to si myslím, že by neměl být problém tam dojet, ne?? Přece by to za to stálo, než taková baba…. Já uvažuji, že pokud Tomík do dvou měsíců nebude regulerně lozit, mluvit a pod, čímž by nám odpadla neurologie, tak se poohlédnu po jiné Dr právě prot, že tahle je podle mě fakt děsná… A i bych dojížděla, než chodit k někomu, ke komu nemám důvěru…
Moc děkuji za vaše názory, moc mi to pomohlo. Asi opravdu musíme být více trpěliví. Naše fyzioterapeutka je mladá arogantní slečna, už s ní nechci o cvičení mluvit, ona totiž tvrdí, že když malý ještě neleze, že s ním prostě doma necvičím. Asi už jí nevysvětlím, že poctivě cvičíme. Chodit k ní je pro nás nutné zlo, malý ji jen uvidí a začne brečet. Bohužel mi nezbývá nic jiného než chodit právě k ní. V našem městě jiný fyziot. není a dojíždět do jiného města nemohu.
Opravdu děkuji za vaše rady a názory.
Anita
Anita
Ahoj Anito,
tak koukám, že holky už odpověděly… Také si myslím, že by ses neměla strachovat, některým dětičkách to chození a lezení trvá trochu déle… Hlavně, že poctivě cvičíš – myslím, že se výsledky brzy dostaví. Buď trpělivá 🙂
A k tomu Bobathovi – metodu znám, pár cviků jsem cvičila s dospělými, ale přiznám se, že o cvičení touto metodou s dětmi, nevím vůbec nic…
Ahoj, já bych to v tomto věku také ještě neviděla tak černě – je to tak, jak píše Pomněnka – důležitý je časový vývoj a ne momentální stav…pokud na něm vidíš i třeba malinké pokroky, tak to prostě půjde pomaleji, ale půjde..(na kurzu plavání jsme měli chlapečka, který na tom byl v 11 měsících stejně jako vy – možná se ani neplazil…potom jsem jej viděla po velkých prázninách, bylo mu necelých 13 měsíců a chodil:-)…)
Ahoj.
Já jsem Vojtovku začala cvičit teď, protože můj 13 měsíční syn neleze, neplazí se… Ba ne, koulí trochu sudy, dělá hodiny, leze když ho dám do kleku, ale sám si tam ty nožky neumí naštelovat, ani si sám nesedne.. Takže mi nepřijde nijak tragické, že 11ti měsíční prtě neleze, když se plazí.. Podle fyzioterapeutky je nejdůležitější, jestli dělá nějaké pokroky, než jestli v nějakém věku leze. Já mám prostě lenocha s asi trochu oslabenými svaly, ale pokroky dělá. Cvičíme na boku. Doufám teda, že výsledky se dostaví.
A k Vojtovce, myslím si, že fakt pomáhá. I když jsem teda slyšela, že 3krát denně je minimum, snažím se teda 4-5krát, ale ne vždycky to jde. Vdrž, třeba jen nemá důvod lézt, když se plazí. A mimochodem Vojtovka pomohla mému bratranci k tomu, že chodí o berlích. Předčasně narozený, prognóza byla, že možná bude nohama hýbat…..