Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
sobotní večer
Holky, musím se pochlubit! 🙂 V sobotu jsme měli s mou drahou polovičkou výročí (od 1. rande). A neb jsme spolu (bez 8 dnů) celý jeden rok nikam jen sami dva nezašli, rozhodli jsme se to napravit. Babička s dědečkem hlídali, dostali odstříkané mlíčko pro malou, spoustu rad a my jsme vyrazili! 🙂 Šli jsme do divadla na balet – 4 různé představení, každý si v tom mohl najít to své, něco se líbilo mně, něco manželovi, prostě paráda! 🙂 A pak ještě skvělá večeře. Domů jsme přišli až v 11 večer totálně vyčerpaní (neb tou dobou oba míváme hlubokou půlnoc), ale strašně šťastní. 🙂 Sice jsem se nedokázala uvolnit a furt chtěla volat, co malá (volali jsme nakonec “jen“ 2x), ale jak už spala, nic jsem neřešila a užívala si krásného večera. Po roce jsem se zas cítila jako normální krásná žena v krásných šatech (půjčených) a ne uštvaná máma na mateřské, co má věčně zablácené boty od kočárku. Tak jsem se vám musela pochlubit. 🙂
:))) A co tak, že by si udělal atestaci a byli byste dvojka? 😉
Však v práci mu přezdívají Malý Gynekolog :-)))
No, ale možná by chuť tvého muže po 12 letech poněkud ochabla, zejména když 95% dotazů se týká nepravidelné menstruace, to aspoň mého muže spíš odpuzuje než zajímá :-))
Ale co se týče antikoncepce nebo těhotenských dotazů, sama občas zírám, jak už umí poradit, a hlavně pokládá správné otázky, takže mi pak doma daný dotaz předává fakt jako kolega doktor :-))
Virenko… 🙁 Asi je to fakt těžké… ale zase tvůj manža už bude tak zběhlý, že můžete na ulici dávat rady stereo – on z jednoho konce, ty z druhého a z 3hodin jsou rázem 1,5…. Věřím, že aspoň ten můj by se o gynekologii jistě rád něco přiučil :DDD
Mariato, moc díky za nabídku, ani nevíš, jak se cení :-))) Ale jsi v zápisníčku registrovaná u Berouna, což máme k sobě bratru 180 km :-(. Já sice nemám statistiky moc ráda, ale tady bych se i zapojila. Jenže to neudělám, protože si tím koupím svobodu pohybu a vyjadřování aspoň na tom jediném místě v mém životě. Ono s mou profesí, křestním jménem, jménem a věkem dětí, a ještě místem bydliště na našem maloměstě – děkuju, nechci :-)) Je mi tu moc dobře a je mi taky milé, že když nechci, nemám čas, stonám atd., nemusím sem jakoukoliv dobu a nic se nezboří. Protože každá cesta městem, každý nákup znamená několik lékařských konzultací na ulici, asi si to umíte představit s malými dětmi. Chlap mi odmítá dělat s velkým nákupem doprovod, protože si umí představit mnohem lépe strávené 3 hodiny, než jako gynekolog-laik. Telefonátů denně nepočítaně… Jste moje jediná oblast, kde se respektuje soukromí, díky :-)))
Díky tomuhle všemu se dá přežít i to, že osobní chvíle s manžou mimo domov neexistujou. Jsme šťastní, že jde mobil vypnout a máme (někdy) klidný večer… S tím, že v dalších dnech dokola odpovídám na otázky, jestli nemám rozbitý telefon, protože jsem byla nedostupná…
Hmm,no tak to mám teda dost velký zpoždění.Jsem vdaná 7,5 roku a pouze jednou jsem si s manželem vyrazila za zábavou.Dopadlo to tak,že u nás byla pár dní tichá domácnost.Akce totiž byla podniková a manžílek si připíjel na tykání a na dobrou spolupráci a na… .Já byla v pohodě.Od té doby je klid, ale je pravda, že jsme jinak nikde nebyli.Myslíte si, že to mám po těch letech zase “prubnout?“
kekunka
no jo, jenže už skoro měsíc nekojím, nějak mě to odrovnávalo,takže jsem to musela vzdát,protože už jsem byla jak anorektička, sice mi to bylo líto,ale dcerku jsem odstavila.Jinak taky mi většinou usínala u kojení,ale to když jí bylo tak půl roku, teď bude mít zítra 13 měsíců, takže už by mi asi jen tak neusla.
Virenko, jak vůbec můžeš přežít? Já div nelezla po stropě, jak mi “hrabalo“ z toho, že jsem pořád doma s malou, jen plíny, kojení, kočár.
V září máme výročí svatby, tak třeba… 🙂
A dancingmary, moje princezna je zvyklá usínat u kojení. To holt za mě nikdo jaksi udělat nemůže, že? 🙂 A přeci to šlo. Sice neusla v osm jako vždy, ale usla. Zkus to a uvidíš, možná budeš mile překvapená. 🙂 Nech ve vyvařené skleničce na mražáku svý mlíko, to je základ úspěchu. 🙂
Jé a nechceš pohlídat i moje dítko?S ním vydržet to stojí za to,ha ha. U nás se o hlídání moc neperou…
Virenko, kde bydlíš? Já bych Ti pohlídala. :-). Mariata
Ahojky, tak to gratuluji k výročí. My taky slavíme každičké výročí našeho seznámení či výročí svatby, jen většinou manželovi tak trošku musím připomínat, aby nezapomněl. Ale naposled to byl on, kdo mě překvapil a nezapomněl a já nakonec zapomněla, nebo spíš tak usilovně myslela,až jsem ten den přímo zapomněla a nic mu nedala. Ale dostala jsem od něj krásnou kytici, tak mě fakt potěšil.
Taky si říkám, že by bylo na čase malou někomu na večer dát a vyrazit si, na to se hrozně teším, že jen my dva, ale pořád si nějak neumím představit, že budeme jen my dva a malou bude někdo hlídat, asi bych se nedokázala odreagovat a pořád volala, jestli malá nebrečí a jak to zvládá bez nás.
Taky bych si konečně ráda oblékla nějaké krásné šaty a vyrazila do společnosti, aby manžel viděl, že má doma ještě pořád kočku a ne nějakou uhoněnou ženskou na mateřské, která se neumí kolikrát upravit. Ráda bych se mu ukázala v krásných šatech… vyrazila si… snad se toho také dočkáme. Akorát na noc nemůžu nikomu malou dát, asi by to s ní nezvládli, protože špatně usíná a je zvyklá na mě, takže myslím, že by ji nikdo ani na tu noc nechtěl, takže nejspíš budeme muset vyrazit s manželem na nějaký ten obídek ve dne, kdy malou ještě zvládnou uhlídat…