Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Průběh porodu
Ahoj maminky,chtěla bych Vás poprosit,jestli byste se se mnou nepodělily o „zážitky“ z porodu..jak co probíhalo,jaká byla péče(jestli nemáte zkušenosti s Nymburskou porodnicí nebo v Mladé Boleslavi),jaká byla péče po porodu, zda vám řekli jak kojit atd.
Mám z porodu trochu obavy – jsem prvorodička.Čtu různé knížky,ale myslím že když dojde na porod člověk vše cítí úplně jinak.
Moc Vám všem děkuji
Ivča
Ahojky.Předem toho co napíšu,jen dodám,že jsem taky rodila poprvé.Ve dvě ráno(10 dní po termínu) jsem se probudila s tím,že se mi chce strašně na velkou.Sedla jsem si na záchod,ale nešlo,začala jsem uvažovat,že si půjdu vzít glic.čípek.Bolelo mě břicho,jenže pak jsem se podívala na papír a zjistila,že krvácím.Rychle jsem šla probudit přítele a vyrazili jsme do porodnice.Břicho mě začalo bolet pravidelně asi po 5 minutách,takže mě došlo,že jsou to stahy:-))Porodnici máme 5 min. od baráku,ale když jsme dorazili,měla jsem stahy asi po 2 minutách.Doktor po vyšetření mi řekl,že mám po operaci čípku,čípek spečený a tím pádem se neotevírám a taky proto krvácím a že můžu rodit klidně až za 24 hodin.(to jsem se zděsila,stahy už byly dost bolestivý a po 2 min.)Porodní asistentka mi kvůli čípku doporučila epidurál,který jsem stejnak chtěla.Ale píchli mi ho až před samotným porodem,stahama jsem si pěkně 6 hodin prošla.Ale když teď čtu a taky dřív jsem slyšela kolik hodin rodily jiné maminky,tak to byla chvilka;-)Teď to zkrátím,doktorka nechtěla abych se v těch stahách trápila třeba 24(jako doktor na příjmu)a ručně mě otevřela(to bylo strašný!!)no a pak byly ty stahy a za těch 6 hodin už to bylo všechno tak já má být,píchli mi epidurál a pak už to bylo snad jen 5 minut a Páťa byl 8:25 na světě.Sestry byly hodný,ale nic moc mě nevysvětlily,musela jsem se ptát,až když problém nastal.Rodila jsem v Praze v motole
No ahoj,tak ja taky prihodim pribeh.Maminky se o tom rady bavi :-).U me(zatim prvni miminko) to bylo velmi dlouhe,36hodin. Predtim jsem taky precetla nejake knizky,ale klasicky bylo vsechno jinak.I pres veskere utrpeni,na ktery si uz ani nevzpomenu(a to jsem rodila nedavno)to byl nejkrasnejsi zazitek v zivote.A prave pro ty bolesti si ho velmi vazim.Privezt miminko na svet pro vetsinu z nas neni lehke,proto mysli na ostatni maminky,ze v tom nejsi sama,ze si to prosla kazda.Proste se toho vubec neboj,je to kjasa.
Iveta
Ahojky, můj první porod byl dlouhý a protože jsem měla strach a nevěděla jsem do čeho jdu,taky nic moc příjemný. Od začátku bolestí jsem skoro 12 hodin střídavě chodila,seděla na míči a trpěla. Manžel byl se mnou asi posledních 5 hodin a hodně mi tam pomáhal. Chudák na mě nemohl pomalu sáhnout jak jsem byla vzteklá a nervní, vanu mi nedali,v porodnice byla plná, sprcha mi pomáhala,ale byla mi hrozná zima. Vyšetřování sester bylo taky dost nepříjemné a doktor se ukázal až na tlačení. Nikolka byla venku asi na třetí zatlačení,takže to bylo to nejlehčí. Šití potom bylo taky hrozný, doktor říkal že to bude jenom steh,dva,tak mi dal injekci,ale potom to byl další steh a další a i přes moje prosby o další injekci,mi nevyhověl,že už to bude. Šil mě asi půl hodiny,hrůza. Potom už to byla paráda, sestřičkybyly moc milí a ochotný se vším pomoct.
Druhý porod byl parádní, bolesti mi začali ve tři ráno a tak jsem vstala, sedla si na míč a koukala na televizi. Potom jsem si napustila vanu,pustila rádio a ležela tam asi dvě hodiny :o)) Bylo to super, doma,pohodička, bolesti v pohodě. Ráno v sedm vstal manžel s dcerou,tak jsem mu řekla,že už asi budeme rodit, odvezli jsme Nikolku k babičce a od příjezdu do porodnice byl Denisek na světě za půl hodinky, šlo to jako po másle a nestihla jsem ani klystýr. Šití zase hrůza,ale po tom parádním porodu už mi to bylo celkem jedno,hlavně že byl Denisek na světě.
Přeju moc štěstíčka a pohodový porod. Vem sebou tatínka a určitě se předem informuj na porodnici.
Ahoj Jana.
JO ještě jsem zapomněla. Rodila jsem v Teplicích a tam nám sestřičky ukazovaly, jak mimčo přiložit k prsu, jak často kojit a byly moc hodné. Neboj se a ptej se. I já měla zánět prsu u první a nikomu bych to nepřála. ahojky Pavla
Ahojky já svůj první porod jsem myslela, že nepřežiju. Odtekla mi plodová voda v neděli cca 16 hod, a v pondělí ráno mi píchli kapačku, abych vůbec začla rodit. Malá se narodila večer po 12 hodinách od kapačky. Řikala jsem si, že už nikdy… Druhý porod jsem měla jenom necelých 6 hodin, byl tam i můj přítel, a ty bolesti zapomeneš. I když v tu chvíli si řikáš něco jiného, ale když ti položí mrně poprvé k prsu, je to ten nepopsatelnej zážitek, na který nikdy nezapomeneš. Napiš jak ti to šlo. A držim ti palečky, ať proběhne vše v pořádku. ahoj Pavla
ahoj závidím Veruše že měla tak krásný porod já rodila 21 hodin celá unavená vyčerpaná a vystresovaná co se bude dít dál,ale nakonec se rozhodli lékaři že mi už teda pomůžou tak po 21hodinách v bolestech mi daly kapačku abych se otevřela“ ale nic „tak násilím při každé bolesti mě otvíraly pak jsem teda porodila normální cestou ale myslím si že porod nic moc.Další ho porodu se moc bojím,zatím teda těhotná nejsem,chodím k psychologovi protože porod u mě zanechal následky.Tak jestli máš z porodu strach tak určitě se poptej u tvého gynekologa a on tě pošle na nějakou konzultaci s odborníkem.ale podlemě jsme každej jinej tak tě nechci nějak strašit neznamená že já jsem měla porod hroznej že ty ho musíš mít taky takovej. Přeji hodně štěstí
Ještě přidám jednu radu.Po porodu,nečekej,až za tebou někdo příjde.Sama se ptej se na vše,co tě bude zajímat,včetně kojení.Ani sestřičky nejsou telepati a neví,co se ti honí hlavou.Pak vznikají fámy,že jsou neochotné,s ničím neporadí,nepomůžou atd.O miminko se musíš postarat sama,vše se naučíš,ale není ostuda se svěřit,že nevíš jak na to.A opravdu se potom ozvi,jak to dopadlo.
Ivčo, zkus taky kouknout do rubriky Těhotenství – v sekci příběhy a zamyšlení najedeš hned několik popisů porodů.
Hlavně se ničeho neboj, není důvod. Jak říkala jedna moje kolegyně – když se dostalo dovnitř, dostane se i ven. Zvaž, jestli jsi ten typ, co se čtením knížek poučí a prospěje mu to, nebo se spíš vystraší – v takovém případě všechno už zavři, nemá to smysl.
A pokud jde o ty konkrétní porodnice, zkus nakouknout do rubriky Vaše tipy, je tam sekce porodnice. Třeba tam najdeš postřehy od někoho, kdo tam rodil.
Jinak se samozřejmě přidávám s radou, abys obě navštívila a sama si udělala obrázek.
Takže hlavu vzhůru, určitě to zvládneš! A pak nám nezapomeň napsat, jak to probíhalo, a pochlubit se tím nejkrásnějším miminkem pod sluncem 😉
Ahoj u každého to probíhá jinak.Mě praskla voda v 01.45 a malá se narodila až 16.20.Neboj to zvládneš třeba budeš jedna z těch mamin co chytí bolesti a za 2 hoďky bude mimčo na světě.Budu ti držet palce.Ahoj
Ivčo,běž si ty dvě porodnice prohlídnout a sama uvidíš,která se ti bude víc líbit.Všude pracují jen lidé a může se stát,že v jakékoliv porodnici můžeš narazit na někoho,kdo má den „blbec“,nebo ti nesedne.Já jsem při druhém porodu nejvíc ocenila,že jsem měla na pokoji záchod a sprchu,v které jsem byla snad 20krát denně a při porodu porodní pokoj s WC i sprchou a ne nějaký sál oddělený tenkou stěnou,nebo nedejbože závěsem a záchodem na chodbě.Porodu se neboj,dopadne to dobře a když uvidíš miminko,na vše okamžitě zapomeneš.Taky se zkus podívat mezi tipy na porodnici na těchto stránkách a taky je dost recenzí na http://www.rodina.cz.Pa
Ahoj,
tak takový porod, jak popisuje Veruša, bych chtěla jednou zažít. Jsem druhorodička, teď v 37 týdnu a při vzpomínce na 11ti hodinový první porod tedy zrovna „nadšená“ nejsem.
Vlaďka
Ahoj Ivčo, vůbec se neboj. Ono to dobře dopadne. Svůj porod popisuju na našich stránkách http://rodina.cz/travajzovi tak tam můžeš mrknout. Rodila jsem teda v Praze U Apolináře, ale myslím si, že plus mínus to bude všude stejné. Ono totiž hrozně záleží na těch lidech, kteří mají zrovna službu. Někdo je příjemnější a někdo míň.
Ahoj Ivčo,hlavně žádné obavy,žádný strach z bolesti,z toho,že se něco stane,nebo někdo něco zanedbá-to se totiž nestane.Já jsem rodila před třemi lety první dítě,a tatínek u porodu nebyl,protože musel na služební cestu,vrátil se okamžitě po mém telefonátu,ale stihl jen „konec“…
Měla jsem termín 1.2.2003,ale Danovi se na svět chtělu už 24.1.ráno.probudila jsem se ráno okolo sedmé s takovým divným pocitem.Nic mi nebylo,nic mne nebolelo,nebyla jsem „mokrá“:),ale věděla jsem,že to přijde.A taky jo.Asi v osm jsem šla na záchod,hrozně mne tížilo břicho,jako vlka v karkulce:),a zjistila jsem,že krvácím.Volala jsem porodní asistentce,ta mi zavolala sanitu a v půl deváté jsem byla na příjmu.Vyšetřili mne,a položili na sál.Měla jsem málo plodové vody,tak doktor řekl,že mne nebudou trápit a „píchnul“ mi vodu.Já nevím jak,ale pamatuji si pocit „rozlitého tepla“.skoro okamžitě začali porodní stahy,ale ještě mi povolili jít na záchod-zapomněla jsem,při vyšetření jsem dostala klistýr-a do sprchy,ale z ní mne sestra rychle odvedla zpět a uložila na stůl.Ležela jsem volně,bez kurtování,byla u mne asistentka,bolesti sílili a v 10.45 přišla lékařka „tak jdeme na to,maminko“ ,navlékla si rukavice,řekla „při stazích tlačte,co to půjde“,já tlačila,asistentka mi podpírala hlavu,doktorka mne chválila,a nejednou hup! a bylo to.11.35 se narodil Daník.
Péče potom byla taky fajn,ale jen maličkost-neřekli mi nic o možném zánětu prsu,což se mi po dvou dnech stalo,ale dali mi tuším nějaký lék,a odstříkávala jsem,kojila jsem,odstříkávala …a bylo to pryč.sestry byly moc milé,vysvětlovaly,co se děje,proč děti odvážejí na vážení,chodily se ptát,jak nám je…nemohu si stěžovat.
Tak ti držím palečky,ať si svůj „okamžik“ užiješ v dobrém slova smyslu,ať jste v pořádku a setkáte se jen s dobrým odborným přístupem!!!