Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Boulička místo stoličky II.
Káčo, Gábino, děkuji.
Gábino, to víš, že se nezlobím, naopak – jsem moc ráda za každou zkušenost. Víš, s tím kousáním už si dělám docela hlavu, malý měl drobný problém – měl zkrácenou uzdičku pod jazykem a prostě mu to nešlo, teď už mu uzdičku chirurgicky uvolnili, takže už mu kousání i polykání drobečků jde, ale mu se vyloženě nechce. Šunku, masíčko… pokouše v pohodě, dokonce i když mu dám kousek pečiva pečlivě zamaskovaného šunkou, sice jenom kousek, ale kouše, rýži z mého talíře taky kouše, ale jenom tak dvě tři lžičky a dost. Když se má najíst oběda, tak ho kousky dáví, i když mu s každým soustem říkám, že má kousat, předvádím to, on se směje – a polyká a dáví se. No a já nevydržím a pomixuju…
Ahoj, jsem ráda žes to nevzala jako kritiku, ono je to někdy těžký, člověk chce poradit a nechce urazit – teď třeba navíc vím, že s vaším kousáním to není jako u kamarádky, která to vyloženě zanedbala, ale že u vás to prostě nešlo. Nic než trpělivost ti neporadím – zkus nasekat na hodně jemno, rozmačkat vidličkou, dávat oběd postupně třeba hodinu, zkusit třeba dětské sušenky od Hera, ty se v puse dobře rozpouští nebo něco hoodně lákavého – ale to všechno už asi víš. Kamarádce, už jsem to tu psala, nakonec zabraly bonbónky. Naše děti kolem jedly takové ty jahůdky ze želé, malá chtěla taky, a maminka říkala nesmíš, neumíš kousat – a najednou to šlo.. ale vy máte ještě čas, téhle holčičce v té době byly skoro 2 roky… tak hodně štěstí se zoubky i kousáním!