Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechá se nosit
Poradte,prosim.Nase 5ti mesicni miminko se chce porad nosit, nebo se mu musim 100%venovat,pak neplace.Co mam delat,mam ho nechat „rvat“?S hrackou si hraje tak 10sekund a pak si vyzaduje krikem pozornost.Diky Iveta
Jednoznačně křesílko, autosdačku nbo vozík do kuchyně, zpívat, mluvit na něj, dávat mu různé předměty z kuchyně, toto samozřejmě střídat s chvilkami, kdy se opravdu budeš věnovat jenom jemu….
Mám malou kuchyn a tak jsem malého posadila do kočárku a postavila ho tak at na mě vidí a byl klid.Dávám mu pořád jiné předměty at si je vyzkouší at už vařečku,plastovou lžičku,hrníček,prostě co mám po ruce v kuchyni.
Já bych zkusila miminko nechat chvíli pobrečet. Je to drsný,ale když si zvykne na nošení,tak pak nic neuděláš.
Mě to dělalo problémy,nedokázala jsem malýho nechat brečet,ale když hlídal manžel,tak ten to vydržel a pomohlo to. A kluk zas tak dlouho nebrečel. Aby jste nás neukamenovaly,,nebojte,netýráme děti..
Ahoj. Také jsem měla na malou postýlku na kolečkách (manžel přidělal malá nábytková) a vozila ji na den do OP spojeného s kuchyní. Mluvila na dceru a zpívala jí. Jo a taky jsem používala atosedačku, třeba při vaření jsem si ji položila na linku a povídala dceři co dělám, půjčovala jí na průzkum lžíce, vařečky, ubrousky a pod., a při tom vařila. Ahoj Andrea
Ahoj, já už mám teda holky větší, ale i teď někdy pořvávají. A už jsem vyzkoušela, že někdy stačí, abych si k nim do ohrady (máme velkou…) vlezla na cca 10 minut, intenzivně si s nimi hrála, mazlila se, povídala a ony pak samy zase odlezou a najdou si hračku….
A někdy, když prostě potřebuju v tu chvíli něco dělat, tak na ně mluvím, normálně jim vysvětlím, co dělám, zpívám… Většinou to zabere…
Tady se malý byt ukazuje jako výhoda – ohrada je v obýváku, já jsem hned vedle v kuchyni. Stále jsme v kontaktu. Ta ohrádka nebo postýlka do kuchyně je dobrá, dělá to tak spousta kamarádek ve větších bytech či domech…
Ahoj Ivetko,já měla výhodu v kuchyni byla válenda,tak jsem si nechala udělat ohrádku a děcka byla stále v mém dohledu,pravda zkoušela plakat ale stačilo abych se zastavila a chvilku si pohrála ,pak bylo po křiku.Sice chce to trpělivost ale vydrž.Zkus si dát postýlku do pokoje kde právě pracuješ a uvidíš.Ahoj
Ahoj Iveto,
naprosto Ti rozumím, u nás to bylo podobné. Mě hodně oslovil článek Martyčky „Rozmazlené batole, hyperaktivní dítě, nebo malý tyran?“ (sekce Výchova, strana 5). Ty máš sice ještě malé mimi, ale tam jde hlavně o ten čas pro sebe a pro dítě, to je tam moc hezky podaný. Je pěkné a jistě potřebné se dětem hodně věnovat, ale člověk si fakt nesmí připadat jako otrok. Určitě bych malé nenechala plakat dlouho, ale např. když zrovna vaříš, říct si „teď dodělám to a to a pak se budu věnovat malému“ a tak to klidným hlasem říct i jemu,mít ho tam u sebe,klidně na něj mluvit, ale dělat si svoje. Zpočátku asi celou tu dobu propláče (chce to pevné nervy a nedělat si moc výčitky), ale bude líp (u nás to zafungovalo). Přeji hodně štěstí a pohody s maličkým.