Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vrátit dudu ?
Zdravím všechny.Asi většina maminek se časem zbavovala dudlíků,tak mi třeba některá poradí a podpoří mě.Mám 17 měs. holčičku.Dudlíček měla jen na spaní,ale už jsem ho chtěla odbourat.Dokázala ho opravdu cumlat někdy i celou noc.Dnes ho dobrovolně odevzdala tetě s miminkem,ale teď bylo dopolední usínání horor.Brečela hrozně moc 45 min,žádné utěšování nepomáhalo.Takový pláč jsem u ní ještě nezažila,rvalo mi to srdce.Ani se nestíhala chudinka nadechovat.Nakonec mi vyčerpáním usnula v náručí.Mám strach,jestli jsme to nepřehnali,jestli nemám dudu přeci jen ještě vrátit.Bojím se už večerního usínání.
Děkuju za všechny rady.
Renča
Určitě vydržte!Někdy to trvá déle jiné děti to zvládnou hned.My jsme se u obou dětí zbavovali dudlíku až ve dvou letech.První syn vzdoroval asi 14dní a v noci to kompenzoval tím,že často pil.U druhého syna to bylo tak,že dudlu prokosl tak jsme ho spolu vyhodili a řekla jsem,že už žádného nemáme.Párkrát si o něj řekl před spaním,ale vydrželi jsme.Nedávno se nám stalo,že syn našel dudlu v kapse u bundy,kterou jsem na jaře vyprala a uložila/i s dudlou v kapse/ s hrůzou jsem zatajila dech co se bude dít,ale Tomík vzal dudana a hodil ho našemu psovi a bylo to.Určitě bych ,ale dudlík nebrala v době když se mrňous necítí dobře,nebo když se tlačí zoubky.Přeji hodně trpělivosti a pevné nervy!
Já musím říct, že u nás to proběhlo celkem dobře, první dcerka ho sama dobrovolně vyhodila a druhá také (samozřejmě po určitém domlouvání), ale obě ho pak vzápětí vyžadovaly zpět. Vydrželi jsme a pak nebylo ani vidu ani slechu po dudlíčku. Švagrová měla stejný problém, ale nevydržela a teď jsou její dceři 4,5 roku a dodnes bez něj večer prostě neusnou. Opravdu si myslím, že trpělivostí docílíte kýženého výsledku a budete už nadále bez „dudu“. Přeji mnoho úspěchů a držím palce.
Měli jsme s odvykáním tkaé špatné zkušenosti, ale pak to za nás vyřešily afty.
Myslím, že to chce asi trpělivost a třeba pár dní bude brečet, ale pak si na něj nevzpomene..Zkuste jí místo toho dát nějakýho roztomilého plyšáčka a povídat jako plyšáčkovým hlasem, že také nemá dudlíček (jen když si na něj vzpomene večer) a jak je pěkná holčička, když jí je vidět pusinka a zoubky jako perličky, které se předtím schovávaly za dudlíkem a že je to moc pěkná princeznička atd…Já vím, lehce se mě to píš, že jo? Ale třeba si zamiluej hračku a bude nakonec spát s ní a na dudlík zapomene :o) Nebo že si ho paní nechala pro to druhé miminko, že moc plakalo a bylo menší a dudlík nemělo a že ona už je velká slečna….a že by i tamto miminko plakalo, kdyby mu ho teď chtěla vzít…A že je moc statečná a hodná, když dala dudlíček jinému miminku…a chválit jí za to atd…držím pěsti a klidnou noc!
my jsme teda s dudlíkem žádné problémy neměli, náš prcek jej nikdy nechtěl a neměl, ale v tomto souhlasím s crystal-měli byste vydržet – ono by to asi příště nebylo lepší.. vím, že je to hrozný, ale myslím, že to brzy přejde a moc držím palce
Tohle jsem zažila dvakrát, vždy kolem druhého roku věku dítěte. Syn odevzdal dudlík čertům a s usínáním se vyrovnal poměrně dobře. Několik dní špatně usínal, ale bylo mu jasné, že dudlíček už od čerta zpátky nedostane.
S dcerou to bylo horší – dudlík vyhodila dobrovolně a „rozumně“ do popelnice, ale ještě dlouho ho chtěla zpátky, hodně se naplakala a měla pořád tendenci jít si ho vylovit. Ale taky si zvykla. Nevím, v jakém věku je nejlepší s dudlíkem skončit, to bude určitě hodně individuální, ale když už jste s tím začali, měli byste to určitě vydržet. Pokud dudlík vrátíte, bude to pro děťátko návod na příště – „dudu si vypláču“. To je asi protivná rada, já ti vlastně nechci ani tak radit, jako tě podpořit. Neboj se, vše by se mělo brzy uklidnit, to je zkušenost nejen má, ale i mých kamarádek. Držím palce.