Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SOUŽITÍ S BABIČKOU
AHOJ VŠICHNI,NEJDŘÍVE VÁM POVÍM SVŮJ PŘÍBĚH.JSME MLADÁ RODINA,MÁME TŘI MALÉ DĚTI A BYDLÍME V BYTĚ 3+1.BOHUŽEL S NÁMI BYDLÍ I MOJE MATKA.TO JE HOTOVÉ PEKLO.JÁ JSEM NA MATEŘSKÉ A ONA V DŮCHODU,TAKŽE NEJSEM ANI CHVILKU SAMA DOMA.JÁ DÁM DĚTEM POHLAVEK,PROTOŽE NEPOSLOUCHAJÍ A ONA SE CÍTÍ DOTČENÁ.JÁ DÁM DĚTEM NĚJAKÉ ÚKOLY A ONA JE DĚLÁ S NIMA.S MANŽELEM URČÍME PRAVIDLA A ONA JE STÁLE PORUČUJE A KDYŽ JI NA TO UPOZORNÍM,JE NA MĚ NAŠTVANÁ,ŽE SI TOHLE ONA NEZASLOUŽILA A ZAČNE BREČET.A NEJHORŠÍ JE,ŽE SE CHOVÁ JAK MALÉ DÍTĚ.NEUMÍ PO SOBĚ NIC UKLIDIT A KDYŽ JÁ UKLIDÍM,COŽ DĚLÁM KAŽDÝ DEN,DĚLÁ HNED NEPOŘÁDEK A NEBO ZA MNOU CHODÍ A ŘÍKÁ,ŽE NEVÍ CO MÁ DĚLAT.JEJÍ NEJ-ČINNOST JE PROLÉZÁNÍ OBCHODŮ.JÁ UŽ JSEM Z NÍ NA NERVY A NEVÍM CO DÁL.KAŽDÝ DEN KVŮLI NÍ KŘIČÍM NA DĚTI A PAK BREČÍM,PROTOŽE SI UVĚDOMÍM,ŽE ONI ZA TO NEMŮŽOU.I HÁDKY S MANŽELEM JSOU U NÁS NA DENNÍM POŘÁDKU.PORADTE,JAK DÁL.BABIČKA BOHUŽEL NEMÁ KDE BYDLET A PODNÁJEM BY SAMA TAKÉ NEUTÁHLA.OMLOUVÁM SE,ŽE VÁS S TÍM OBTĚŽUJI,ALE UŽ JSEM SE POTŘEBOVALA S NĚKÝM PORADIT A DOSTAT TO ZE SEBE.MÁTE NĚKDO ZKUŠENOST A JAK TO ŘEŠÍTE?DĚKUJI MARCELA
Mám podobný případ. Moje matka se upnula na mého ročního syna tak, že si k nám chodí kdy se jí zachce, dokonce sem šla, aniž bychom o tom s přítelem věděli. Cením si jak nám pomáhá, ale ona si syna uplně přivlastňuje. S přítelem se pořád kvůli ní hádáme, pokud tohle pujde dál, tak ona bude důvodem našeho rozchodu. Nemají se s přítelem rádi. Syn jak jí vidí, okamžitě zapomene, že jsem i já a má amoky, když má jít ke mně a cpe se na moji matku. Nepřipadá mi to normální. Ted už jen se odstěhovat, protože bydlíme 2 min. od ní… Takže Tebe ADAVILDA lituju, že bydlí s vámi.
AHOJ HOLKY,MŮJ MANŽEL TED NENÍ MOC DOMA,VIZ.MANŽELOVA NOVÁ PRÁCE A TAK JSEM TEDKO ZA BABIČKU MOC RÁDA.MUSÍM PŘIZNAT,ŽE NYNÍ JE BABIČKA MILIONOVÁ A MOC POMÁHÁ S DĚTMA ,I KDYŽ OBČAS JI MUSÍM USMĚRNIT A VYSVĚTLIT,ŽE MUSÍ TAKÉ UMĚT POKÁRAT.NAVÍC MŮJ NEJMLADŠÍ SYN SE TEDKO ZAČAL PLAZIT A TAK MÁME O ZÁBAVU POSTARÁNO.
Adavildo, to je mi Tě líto…
Moje mamka (už jí bude 70) mi spolu s mým taťkou hlídá ještě Honzíčka 2x-3x týdně, když jsem v práci… Sama by to rozhodně nezvládla, ven s Honzíčkem chodí pouze můj taťka, který je na tom (ač po infarktu) zdravotně i psychicky mnohem lépe. Mamka už ale začíná být ve věku, kdy mi něco řekne a za dvě minuty už to neví. Koupila jsem jí prášky na “mozek“, jenže ty ona jí jen 1/2 denně protože jsou drahé! Pravidla nedodržuje žádná, Terezku k ní nemůžu pustit skoro vůbec, protože ta potřebuje stále stejný režim…. No, není to s těmi babičkami jednoduché :-))
×
ADAVILDA …co klub duchodcu?….moje mama jeste nez zila…zacala najednou cestovat….chodit po stareckych olympiadach hazet sipky….s kamoskama byla jak pubertacka…nemate neco v okoli?…prihlas ji tam jako do krouzku sve deti:)
Adavildo, Tvoji situaci Ti vůbec nezávidím a přeju Ti pevné nervy a ať se to brzo zlepší !
AHOJ KARAMELKO,ZÁLIBU UŽ JSEM SE BABIČCE SNAŽILA NAJÍT,ALE U VŠEHO JENOM REMCÁ.JEDNOU TO JE,ŽE BY PLETLA,ALE NOSÍ BRÝLE PAK,ŽE ONA NA SEZNAMOVÁNÍ NENÍ A TUDÍŽ DIVADLO BY JI SAMOTNOU NEBAVILO.NAŠTĚSTÍ UŽ SE NÁM BLÍŽÍ JARO A BUDE MOCI TRÁVIT SVŮJ VOLNÝ ČAS NA ZAHRÁDCE.
Adavilda,no já osobní zkušenost nemám,ale moje babi si sama našla bydleníčko v domě s pečovatelskou službou a v pohodě to utáhla z důchodu. Měla tam normal garsonku s kuchyňským koutem a přesíňku a velkou koupelnu se sprchovým koutem a záchodem. Měla pokojík v podkroví a bylo to tam moc útulné. Hlavně tam byla sama a měla svůj klid a svůj řád. Sama si vařila a přitom měla i možnost chodit do společné jídelny. Taky by měla mít nějaké kamarádky a chodit někam účelně trávit čas. Zkuste ji pomoct najít nějakou zálibu,koníček. K
NO,TAK ČTU,ŽE V TOM OPRAVDU NEJSEM SAMA.TO POTĚŠÍ.ZATÍM MUSÍM ŘÍCT,ŽE OD TÉ DOBY,CO JSEM UDĚLALA ZLE A POHROZILA,BABIČKA ZAČALA NAŠE PRAVIDLA DODRŽOVAT.TAK SNAD TO TAK ZŮSTANE.VŠEM VÁM I NÁM PŘEJI PEVNÉ NERVY S BABIČKAMA,PROTOŽE OBČAS SE OPRAVDU CHOVAJÍ JAK MALÉ DĚTI.
Tak to je mi Vás líto.
Bohužel vím jak je to nepříjemné. Moje sestra má postaveno na zahradě naší babičky. Ta má neustále pocit, že i tam je doma. A nejen ona i její sestry. Zásadně chodí zadním vchodem, nezvoní, neklepou. Mnohokrát se stalo, že švagr přišel ze sprchy a ony seděly na pohovce a koukaly na TV. Když jm to vytkl tak mu veškeré příbuzenstvo přišlo vynadat, co všechno pro ně babička dělá a co jim dala apod. Týden možná ani to tam nejde a potom je tam naložená od rána do večera. Samozřejmě, že kluci jsou jak urvaný, rozdává jim bonbóny nejlépe před večeří, maminka jim nic nedopřeje, všechno můžou, nechává si od nich nadávat apod.
Sestra vyzkoušela snad vše nic nepomáhá. Sice Vám asi neporadím, ale alespoň víte, že v tom nejste sama.
A co najít jiné větší bydlení s možností dvou vchodů? My to tak doma máme – 1 dům ale dva samostatné vchody. Docela to funguje, ale i tak se občas dohádáme, to se ale dá snést. Babičku byste měli na blízku, ale v případě “nouze“ ji můžete vykázat do vlastního. Asi je důležitý to rozdělení na “vaše“ a “babičky“…
Lžičenka