Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak ušít kapsář
Nejsem nijak zkušená švadlenka, ale co bych pro toho prcka milovanýho neudělala. Chtěla bych jí pořídit kapsář na zeď k posteli. Vím, že se dají koupit, ale raději bych to spíchla sama – vybrat si materiál, barvu a tak. Jenže nemám žádný střih a sama si s tím nevím rady. Na netu nemůžu nic najít. Nemáte s tím někdo praktickou zkušenost?
Předem děkuji.
strýček gůgl po zadání návod na kapsář vyplivne přehršel rad a návodů:-)
např. http://koralky.stoklasa.cz/navod-na-kapsar
Není potřeba rám stačí třeba bambusová tyč, kterou vzždy při praní vytáhnete a zase pak dáte zpět je pevná a pěkně to vypadá…
Ahoj, moje ségra těch kapsářů šila více.
Byly určeny do koupelny a na záchod, takže sestra používala nějakou jakoby jutu nebo roletovinu. Zespodu nažehlila vliselin a nahoře a dole právě ušila tunýlky a vložila do nich dřevěné tyčky (v různých průměrech se dají koupit v nějakém železářství či potřebách pro kutily (mám dojem, že původně jsou určené jako výplň do dírek ve dřevě po suku).
A další – já měla výbornou věc nad postýlkou. Nebyl to klasický kapsář, ale hračka na jeho principu – pokusím se to popsat:
Pruh látky, cca 30cm na výšku a 100cm na délku. V pravidelných odstupech tam byly jakoby kapsičky jako postýlka, houpačka, autíčko (to bylo ušito, tuším, z barevné plsti – určitě by to mohla být i nějaká barevná látka)… Uprostřed nahoře byla dobře připevněna šňůrka (musí to být opravdu dobře připevněno a místo dobře podšito – je to místo velice namáhané, tak ať to nemusíte stále opravovat) a na ní přiměřeně velká panenka (holčička, chlapeček). Určitě by se ty kapsičky i ta panenka daly obměnit.
No a já si každý večer mohla hrát s panenkou – dávat na houpačku, do autíčka, a nakonec do postýlky…
A ještě jedna inspirace – druhá sestra mi ušila látkovou panenku, lehce vycpanou (vatou, ale určitě by se to dalo vycpat třeba ovčím rounem, nebo použív více vrstev vliselinu) – musí to být vycpané tak akorát, aby mohla viset na zdi (byla více placatá). Na sukýnce měla tahle panenka jakoby zástěrku – což byla kapsička. Do té jsem si mohla dávat malé panenky, plyšáky. A když jsem byla nemocná, tak třeba i piškoty. A tenhle „kapsář“ se dal i sundat a mohla jsem si s ním hrát jako s panenkou…
No už se těším, až si zase budu mít kde vytáhnout šicí stroj a pustit se do toho…! ;o)
Moje skromná rada je taková, že v horní i dolní části kapsáře ušiju tunýlek, kterým protáhnu dřevěnou laťku o šířce asi 2cm. Při praní se dá lehce vytáhnout.
Meggie, taky se přidávám. Sice už jsem nějaký ten kapsář už ušila, ale teď bych ráda něco Áně do pokojíčku a chybí mi nápad.
Kdybys měla nějaké obrázky, můžeme je sem přidat, stačí, když mi je pošleš na mail. Nevím, kolik by toho bylo, možná by stálo za zvážení udělat z toho článek – chtělo by se ti do toho?
A ještě přidám jeden konkrétní dotaz. Jak kapsář vyztužit, aby se neprohýbal? Než se Áňa narodila, šila jsem kapsář do koupelny na plínky apod. a když jsem ho naplnila, tak se mi boční strany ohýbaly směrem ke středu, takže to nevypadalo moc pěkně. Jediné, co mě napadlo – přidělat to na nějaký dřevěný rám, ale to je zas dost nepraktické kvůli praní. Máš nějaký tip?
ahoj Chromle, mám nějaké časopisy i zkušenosti, do zítřka ti dám vědět.