Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
První odloučení
Kdesi jsem četla, že dvojčatům prospívá, když čas od času tráví jistou dobu odděleně s jedním z rodičů.
To aby každé zakusilo 100% pozornost rodiče. A taky, aby si děti zkusily být samy za sebe.
Chystali jsme se na to, ale říkali jsme si, že nejspíš asi začneme až tak letos v létě – to bude holčičkám 2 a 3/4 roku.
Leč člověk míní, děti mění…
Uplynulý víkend jsme plánovali strávit u babičky. Jenže v pátek večer Any vyletěla horečka k 39°C (no, bylo to 14 dnů od prvních obdobných projevů u Lu, která ovšem už byla cca týden bez příznaků, tak jsem si říkala, že to Any už mine… neminulo).
Takže jsme se s manžou dohodli, že on odjede jen s Lu a já zůstanu doma s Any, aby se vyléčila. Poprvé nebudou holčičky spolu..
Lu odjížděla s úsměvem, radostně nám mezi dveřmi mávala.
Any se, když se dveře za manžou a Lu zavřely, vrhla na zem a skoro žalostně plakala.
Nakonec jsem byla ráda, že jsme zůstaly samy doma. Any měla horečku a tím, že Lu a manža byli pryč, neměla pocit, že jí něco utíká, takže si byla ochotná lehnout. Někdy si i řekla sama, že chce „hají“.
Občas se ptala po tatínkovi, ale většinou spala, nebo, když se jí udělalo trošičku lépe, chtěla se chovat.
A Lu?
Celý víkend lítala u babičky jak splašená. A stále prý něco baštila.
Asi doháněla své několikadenní hladovění z nemoci.
Já osobně měla celý víkend pocit, že je doma nějak moc ticho.
No, holčičky mi to už vynahradily… Jsem večer fakt ráda, když je uložím.
Tak taky si říkám, že bych občas brala jeden víkend jen s jedním dítkem. ALE! Stačí úplně, když je Dáda ve školce a doma zůstanu jen s Haničkou a už mi ten náš rošťák chybí! Fakt si už nedovedu představit, že bychom doma měli jen jedno dítko a nebo vůbec žádné – to je strašná představa!!!!
I když někdy troška klídku neškodí, co????:-))