Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tak už máme doma velkou holku;o)
Dnes jsme byli vyplenit brněnskou Ikeu, raděj se ani neptejte, kolik jsme tam nechali….:o)) Ovšem výsledek stojí za to. Naše slečna se po téměř 28 měsících zbavila „klecového lůžka“, jak praví paní Rowlingová:o), my tady tomu říkáme dětská postýlka:o)) Koupili jsme dětskou postel se zábranou, 160cm, protože dvoumetrovka se nám do ložnice nevleze:o)) Při té příležitosti jsem ovšem neodolala, takže dáma má i nové peřiny a povlečení:o)) Padl celý dnešní den, hlídaly babičky a dědečci, ale výsledek je skvělý, včetně obrázků a nového metru na zeď. Teď jen čekám, jak rychle se naučí na posteli spát. Koupila jsem jí i nové CD s pohádkama a vypadá to, že zabrala novota….Kupodivu je klid, ani jednou nevylezla ani na nás nevolala a v tuto dobu to vypadá, že už spinká!!!
Nevím, jestli teď u mě převažuje radost nebo takové nostalgické smutnění;o) Fakt už to není miminečko, ale velká holka….
P.S. Vážně začínám přemýšlet na druhým mimčem;oD
Pavli, gratuluji ke slečně :))) To úplně chápu, my už nad Jeníkem taky málem pláčem, že to není miminko, ale veliký chlap (3.3. mu budou 2 roky :))) Naštěstí u nás vždy vystřídalo první dítko to druhé, ale teď už nemá kdo střídat 🙂 Tak hurá do sourozence, celý školní rok je času dost a pak si budeš mimi krááásně užívat 🙂 Jo, vandi, to taky známe – 5 lidí v posteli 🙂
Tak první noc jsme přežili bez problémů, teď chrupká po obědě a zatím se jí moc líbí. Uvidíme, jak rychle nadšení opadne:o) Malé se to velice líbí, je to takové veselé.
Já jsem krkavčí matka:o), malá s náma nikdy v posteli nespávala (až na vyjímky samozřejmě) a taky se mi už postýlka zdá malá – ve svých 28 měsících má 95cm, tak nevím, kam až se vytáhne do tří roků…To byl taky argument pro manžela.
Večer ani neměla snahu z tama vylézat, uvidím, co to udělá dnes, ale myslím, že si rychle zvykne, že má ležet a nedělat kraviny.
Svůj pokojíček malá asi tak rychle mít nebude, máme jen obývák s kuchyní a ložnici, takže bojujeme o každý centimetr;o)
Kami, zatím je to jen rozhodnutí, které se v činy promění tak za rok:o) A držím pěsti, ať vám to s tím bydlením vyjde!
Blahopřeju a závidím,náš drobek už se v ,,kleci“ docela krčí..má přes 90cm a je to znát,novou peřinu má od Vánoc a je dost velká do postýlky.
Letos mám ale slíbeno hlavou rodiny,že Vánoce už budem slavit v novém bydleníčku…tak musíme vydržet. Snad už to klapne.
Jo a blahopřeju i k rozhodnutí o novém mimískovi:-)))) K
Pavli tak jsem kukla na novou postel vidím že ji máš ve fotečkáh na rodině tak taje dobrá náhodou a vidím že je malá spokojená.
My jsme začali s dětskou postelí poměrně brzo u obou kluků, protože byli živí i v noci ze spaní, postýlka jim brzo přestala stačit, vždycky se mi napasovali mezi šprušle, já vstávala kolikrát za noc je zase porovnávat. Ráno jsem byla jako mátoha … oba mezi půl rokem a rokem dostali dětskou postel se zábranami, aby nemohli spadnout, tu jsem přistrčila k naší posteli, takže jsme byli i ve stejné výšce, měli pocit, že jsou jakoby s námi, takže ani neměli snahu cpát se v noci k nám … Starší spává od 3 let ve svém pokojíčku vedle ložnice, mladšímu, který bude mít 2 roky chci jeho pokojíček udělat během léta, abych ho taky dostala z ložnice …
Ahojky jj je to tak holky jak píšete moje malá už má teda dlouho tu větší postel,ale to uklízení té malinkaté pro naši malou holčičku.Letí to a už to není miminko jak píšete.Ale ještě bych potřebovala aby se naučila už pomlau v pokojíčku hajat,tak uvidíme jak to dopadne.A gratuluji k postýlce a snad bude spokojená a bude se v ní krásně hajat.
Pavlínko, gratuluju k velké holčičce 🙂 a přeju, ať si na novou postel rychle zvykne a dobře se jí v ní spinká.
Náš Vojta šel do „dvoumetrovky“ už v 17 měsících, protože se v dětský postýlce nevyspal. Je to děsnej dlouhán :-). Ve velký posteli nám daleko líp spal, jak se nemlátil o šprušle :-), ale trvalo snad 3 měsíce, než ho omrzelo z postele večer vylejzat a dělat mi překvápka. Vždycky jsem si myslela, že už spí a najednou mě někdo tahal zezadu za triko u umejvání nádobí :-). Ráno vylejzal strašně potichounku a sám si hrál, než jsem se já vyrochnila, což mi připadalo naprosto úžasný do doby, kdy si takhle došel hrát až na zahrádku na pískoviště :-)) Tak bacha :-)))
Tak to je fajn! U nás jsem s velkou postelí zatím nepochodila. Malá spí se mnou a vypadá to, že tak budeme spát snad do první třídy. 🙂
Starší měla od dvou let svojí velkou postel, od tří spala v pokojíčku a byla v pohodě.
No, každé dítko je jiné.
Takže Pavlinkav tiše závidíme a přejeme klidné noci!
Blahopřeji:-) Myslím, že si malá brzy zvykne na velkou postel. My taky máme 160 z Ikei, syn na ní spí asi od 18m. a dobrý. V noci někdy chodí za námi do ložnice a když nepřijde, chybí mi tam 🙂
No malá si vyzkoušela velkou postel už na dovolené, poslední noc z ní slítla;o), ale v pohodě spala dál.
Já už jsem s myšlenkou zrušit postýlku koketovala dýl, ale pořád jsem nemohla vymyslet, jak na to, místa fakt není nazbyt. Líbí se mi i ty vyvýšené s hracím prostorem, ale ty se dělají jen dvoumetrovky. Nakonec jsem teda na i-netové Ikey našla „tu pravou“ a zbývalo jen zlomit manžela. Ten nejdřív nechtěl slyšet, prý bude vylézat a kdesi cosi – ale zdolala jsem ho:o)) Přece nebude do patnácti spát v postýlce.
No a hlavně s druhým rarachem začal on, takže jsem měla argument v tu ranu.
Vandy zatím je to jen přemýšlení, v září se vracím do práce:o)) (ale tak na ten 1 šk.rok by mi to i stačilo, tak třeba se zadaří;o) )
Tak to blahopřejeme vám, že máte doma velkou slečnu (znám ten pocit už rok a čtvrt) a vaší princezně k úžasným rodičům, kteří by se pro ni dozajista rozkrájeli a koupili skoro vše co jí na očích vidí (také mluvím z vlastní zkušenosti). A že v Ikee mají pro děti naprosto úžasné postýlky, viď? :-))).
K tomu druhému dítku nemám co dodat (za necelé 2 měsíce mám termín) :-D))).
No, tak my máme jen malý náskok.
My kupovali holkám postele až před jejich třetími narozeninami (loni v listopadu). A rovnou ty dvoumetrové, když mají teď holky největší pokoj.
Pod postele jsme jim dali pěnové puzzle. Zpočátku jsme zavírali na noc branku na schodišti, kdyby náhodou chtěly holčičky v noci bloudit. Ale ony z té postele samy vylezou jen výjimečně (dosud asi 2x).
Z postele spadla zatím jen Lu – jednou – a ani se neprobudila.
Jak jsou holky dvě, tak se furt tlačí k sobě. A maximálně se perou o peřinu, když jedna z nich tu svou omylem někam skope (dneska jsem vstávala asi ve čtyři na úpěnlivé volání Lu, že ji Any bere peřinu).
Jinak teda jsme se vrátily zase k miminkovským malým peřinkám (tuším 60×130 cm2), protože ty klasické velké dospělácké jim ještě nevyhovují.
My se téhle nostalgii nechtěně vyhli, neb nejstarší dítě se nastěhovalo do postele k nám, potom prostřední, a tak jsme raději zakoupili kanape a odtáhli do obýváku :)).
Což ovšem neznamená, že pokusy o přesun do naší postele nepokračují (už jsme zaznamenali i pět osob – kanape má 140 na šířku :)).
PS: Jenom přemýšlet? 😉
Tak Pavlinkav, ten pocit znám, když takhle vyrostla moje dcera a my šli koupit už „normální “ postýlku.byl to takový divný pocit, že už není to malé miminko. Nevím, jak to líp říct, prostě tenkrát vyrostla a pak už to šlo hopem.