Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Záchvat u doktorky
Dobrý den,
nevím zda mi dokážete poradit, ale zkusím to. Ze školy mi zavolali, že má dcera nejspíš neštovice, já si pro ní došla a rovnou jsme s tím zašly k doktorce. To byla dcera v pohodě. Mezitím, co jsme čekaly v čekárně až na nás přijde řada se dcerce udělalo nevolno, plakala, bylo jí na zvracení. Když jsme se dostaly k paní doktorce, koukla na pupínky s tím že to neštovice nejsou, ale spíš kopřivka. Dcera stále brečela, že jí bolí břicho a klátila se k zemi. Stále se jí zvedal žaludek. Bylo to dost nepříjemné. Pomalu se uklidnila a stav se zlepšoval, nicméně vypadala hrozně až domů. Doma se uklidnila, promluvily jsme si a mne napadá jen jediné, je citlivá povaha a kolem neštovic ve škole slyšela jak říká i nemilé zprávy, když jí někdo měl říct, že to bude mít i na mozku. Má otázka je taková: mohla si tu náhlou nevolnost a křeče přivolat sama tím jak si představila, že neštovice jsou něco co jí rozežírá ze vnitř? Mám to dále nějak řešit?
Děkuji moc za jakoukoliv odpověď
Dobrý den, omlouvám se za pozdní odpověď, ale nějak jsem neměla indicie o její vložení. Myslím, že děti si dokážou vyvolat psychosomatické symptomy velmi snadno. Když se uvnitř rozhodnou, že je to bude bolet – bolí to. Když je někdo vyděsí, že to budou mít „na mozku“ – udělá se jim opravdu zle. Tuto schopnost mají všechny děti – nevědomě prostřednictvím těla dávají najevo svoje duševní stavy. Asi není třeba to víc řešit. Prostě to jen sledujte – nejde o výmysly, jde o schopnost těla „hovořit“ – takže se pak ptejte, co ji znepokojilo, čeho se bojí apod. Když to pak dokáže vyjádřit i slovně, může se ulevit. Když je to složitější, budete hledat další řešení, upravení situace apod.