Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Strach ze zubaře po úrazu
Dobrý den,
dcera (7 let) začala letos trpět strachem ze zubaře. Rostl jí zub v druhé řadě (za prvním, který měl nahradit), byla v květnu na vytržení, paní doktorka aplikovala znecitlivující vodičku, po zákroku dcera slezla ze zubařského křesla, náhle zezelenala a omdlela, pádem ze stoje na zemi se udeřila do hlavy a způsobila si otřes mozku. Od té doby byla znovu na vytržení dalšího zubu ze stejného důvodu (tentokrát odmítla znecitlivující vodičku), a ještě zvlášť na preventivní prohlídce, kterou odmítla při té druhé „trhací“ návštěvě. Tropí strašné scény několik dní předem i v ordinaci, musela jsem znovu s ní na křeslo, jako když byla batole apod. Jak jí mohu pomoci? Samozřejmě dostává „odměny“ za návštěvu lékaře, ale to v tomto případě nezabírá. Jinak má zoubky v pořádku, bez kazů, žádné jiné nepříjemné zákroky (s výjimkou toho trhání) nezažila. Děkuji za radu.
Dobrý den, došlo k naprogramování strachu ze zubaře. To se stává, když dítě zažije trauma. Její tělesný (podvědomý) systém, jí prostě nechce dovolit, aby znovu usedla do toho křesla. I když se to stalo až po vytržení – spojilo se to s celým procesem – sezení v tom křesle, otevření pusy…Takže je třeba to odblokovat – uzdravit to v její psychice. Již má 7 roků, takže by se dalo pracovat již přímo s ní pomocí EFT – nebo Bachovy esence či homeopatie. Já to tady stále omílám dokola :-), ale opravdu neznám jiné cesty, jak uzdravit tyto traumatické vzpomínky. Zde nepomůžou žádné výchovné techniky – tresty ani odměny. Ty stavy totiž dítě vůbec neovládá, je to zcela mimo její schopnost to nějak zmírnit či překonat. Je to jako fobie – pokud jste to někdy zažila, nebo úzkostná panická ataka. Prostě si můžete říkat co chcete, že o nic nejde, že to není nebezpečné, stejně tu reakci budete mít. Tažke se vydejte na cestu hledání člověka, který vám bude sympatický a pomůže to u dcerka odblokovat (ještě kineziologie má dobré výsledky). Nemusí vám však něco z toho, co navrhuji vyhovovat, je třeba najít to, co je to vaše. Přeji ať je brzy dcerka zase v pořádku!