Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dissgrafie, nebo byl na školu nezralý?
Dobrý den, Můj syn (narozen 29.6. 2007) nastoupil letos do 1. třídy. Dle návštěvy poradkyně 25.10.2012 a učitelky ve školce (její názor byl, že je hravý), nám byl doporučen odklad. Byli jsme v PPP v květnu a tam byla paní psycholožka na vážkách, jako já (doufala jsem, že mi poradí, jestli odklad dát, nebo ne). Nakonec jsem syna do první třídy dala. On se moc snaží, udržuje si v aktovce pořádek a z učení je nadšený. Jenom mu to nejde jako ostatním (má ve třídě i osmileté děti). Paní učitelka je moc hodná a věnuje se mu. Ale má velký problém v psaní a malování. To je pro něj noční můra (už se i v noci počůral, protože se mu zdálo, že má psát jedničky). Prostě nedokáže namalovat rovnou čáru. Je u malování i vybarvování křečovitý. Když si doma děláme úkoly „na nečisto“, tak to dokáže docela hezky (je to jenom tak, žádný stres). Ale, jak to začne psát do písanky, tak je to děs. To stejné, když vidím, jak pracuje ve škole (úprava a psaní), tak je to hrozné, ale doma, když mu nechám udělat to samé, tak to má dobré.Taky mě znepokojuje jeho třes. Má to už od miminka. Vždy, když se probudil, se tak divně třásl. Všimly si toho i učitelky ve školce. Ten třas má i když se na něco soustředí, nebo něco moc chce (momentálně je to psaní).Naše paní doktorka na tom nic zvláštního neshledala, ale mně se to nezdá. Je možné, že by měl syn nějakou poruchu, nebo zbytečně plaším?
Dobrý den,
na dálku a podle stručného popisu se těžko něco stanovuje. Nehledě na to, že máme začátek října a každé dítě má své tempo adaptace, tak je zbytečné se trápit diagnózami, lepší je hledat řešení, takže je určitě dobře, že s paní učitelkou něco zkoušíte vymyslet. Myslím, že je fajn, že syna škola a učení baví a očividně kromě psaní většinu ostatních činností zvládá, takže se zralostí, resp. nezralostí to asi nebude tak „žhavé“. Je normální, že osmileté děti některé věci zvládají výrazně lépe, to je bohužel neštěstí odkladů, že se v první třídě setkávají děti s takovým věkovým rozptylem. Dobrá zpráva je, že paní učitelka je vstřícná a dětem pomáhá. Za normu berte děti šestileté, nikoli skoro osmileté, pokud byste už chtěli něco porovnávat. Věk Vašeho syna je ten, v němž se běžně chodí do školy, nikoli věk těch starších dětí! Takže na prvním místě by ve škole měly být děti plus minus šestileté a podle nich se učitelé musí řídit v tempu práce i způsobu zadávání úkolů.
Co se týká psaní a malování, z Vašeho popisu se mi spíše zdá, že synovi hodně záleží na tom, aby měl vše perfektní, a to ho možná zbytečně stresuje. Napadá mě zkusit se domluvit s paní učitelkou, že by syn chvíli nepoužíval písanky, ale psal jen na papíry jako doma, kdy je v klidu, a pak vypadá práce jinak, jak píšete. A se synem zkuste mluvit o tom, že postupně společně psaní a kreslení zvládnete a stanovujte si po malých krůčcích cíle, co zkusí zvládnout – např. nejprve jen malování na papíry, pak napsání půl řádky v písance, pak celé řádky a tak podobně. Kdyby to pro něj bylo uklidnění, tak mu můžete koupit nějaké sešity na uvolnění ruky a vysvětlit mu, že tím ruku společně potrénujete, aby ho lépe poslouchala a on se ničeho nemusel obávat. Pro děti jsou velmi atraktivní např. sešity Jedním tahem, protože se jedním tahem učí kreslit všelijaké obrázky. Jiným tipem může být Kreslení před psaním. Můžete také vždy před psaním a kreslením zkusit pár jednoduchých cviků s rukama a prsty, aby se před psaním uvolnily a netřásly se a „poslouchaly“ – je-li syn z kreslení a psaní nervózní, mohou mu takové drobné rituály pro začátek pomoci stres zmírnit.
A do třetice – třes může být také „jen“ důsledkem synova perfekcionismu, ale jestli se Vám hodně nezdá, možná poproste svojí dětskou lékařku o žádanku k dětskému neurologovi. Za vyšetření nic nedáte a třeba budete pak moudřejší.
Přejeme hodně štěstí v první třídě a ať se všechny trable co nejrychleji vyřeší a synovi vydrží hlavně radost z učení! DYS-centrum Praha o.s.