Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mám 4a půl ročního panovačného generála
Dobrý den, cítím, že se s mým synem něco děje..a utěšovat se slovy, že ho to přejde, už nestačí 🙁 viděla jsem pořad o autismu a vše mi na něj sedělo, ale maminka učí ve škole a řikala, že je normální a že je prostě jen svůj. od miminka už uměl parádně ignorovat, čtení pohádek ho nezajímalo, a poslouchání delších příběhů než o jedné větě ho dost otravovalo..od 1 roka jeho jediný způsob hry, bylo ulehnout k autíčkům a hodiny pozorovat, jak se točí kolečka..dělal si kolony, a autíčka si úhledně přerovnával..když mu někdo tajně s některým pohnul nebo ho schoval, on hned poznal kde mu co chybí..od 3 let rozeznal každou značku, třeba jen podle tvarů světel nebo z boku, ale souvislou větu neřekl. Mluvil po pár slovech..ani teď si nezapamatuje jedinou básničku ani písničku. Na pohyb je abnormálně nadanej..lyžuje, jezdí na kole, a ani když sedí není v klidu, ani u jídla nezastaví, furt sebou šije, u televize popochází, v sedě nadskakuje, od každé činnosti odbíhá.. ale nejvíc mě zneklidňují jeho rituály..na každou činnost si udělá svůj postup a ten několikrát opakuje ve stejněm pořadí a když se mu v průběhu něco nepovede nebo mu to někdo překazí, naštve se a že prý musí začít od začátku.. jezdil kolem baráku na koloběžce, pokaždé se na stejném místě otočit a jel zpátky, pak mu vlezl do cesty pes, on zahodil koloběžku, naštval se, brečel a nadával, že toho psa nemá rád a ze tam neměl, co dělat a že mu to zkazil. Pak se sebral a došel na start a jel znovu.. takových situací je tisíce a kolikrát na nás lidi koukaj a nechápou. Dokáže být až histericky nepříčetnej. A v kolektivu se potřebuje předvádět, být nejlepší, první, každý se podle jeho rozkazu na něj musí dívat a chválit ho, on vymýšlí ostatním hry a pravidla ajak rychle, jak si ho oblíbili, tak rychle jim už začíná vadit..děti před nim kolikrát utíkají a on pak pláče v rohu. Kolikrát se ve školce popral.. jak mu někdo nevyhoví, on chytne nerva a úplně změní výraz a jde se pomstít. Jsem z toho už šílená, jinak je zlatíčko milovaný, ale bojim se, že zůstane jednou sám a nikdo ho nebude mít rád, že to bude podivín nebo tak něco..
Pravidla diktuje i doma, klade nám podmínky a rozkazuje. Když po něm něco chci, neudělá to hned..ale za chvíli se ozve a řekne, že až teď to jde udělat..
poraďte mi, jak na něj a co mám dělat? plánuju návštěvu psycholožky, ale nejdřív to zkoušim takhle, abych věděla na co se připravit.. moc děkuji za odpověď
Dobrý den, myslím, že návštěva nějaké poradny není od věci. Třeba se jen dozvíte, jak s na jeho chování reagovat, aby se to neprohlubovalo. Hledání diagnózy má cenu pouze pro školu, aby bylo jasné, jak s ním „zacházet“. Pro vás je to stejně jedno – vy ho máte ráda takového jaký je a tak by to mělo zůstat. Může jí o jistou formu aspergerova syndromu, ale možná to jsou skutečně jen projevy jeho svébytné osobnosti. Když si ale vyhledáte dostupnou literaturu, najdete tam i ty návody a postupy. Pro vás je důležité přijmout ho se všemi projevy takový jaký je, být si jistá sama sebou, že to zvládnete a oddělit dítě od jeho projevů. Milujete dítě – nemusíte schvalovat některé projevy chování. Do určité míry je možná domluva s dítětem, když dítě cítí, že je milováno a že je v bezpečí. Přeji hodně sil a trpělivosti!