Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Neuroza?
Dobrý večer,
nevím si rady se s vým sedmiletým synem. Již odmalička je velmi citlivý, ale až v době nástupu do školky se u něj začaly projevovat tyto příznaky: bolesti bříška – nepravidelně před odchodem do školky, vždy před návštěvou kroužku (měl vždy jeden v týdnu a líbilo se mu tam), vždy když mají ve škole recitovat báseň nebo někde vystupovat. Vše jsem přisuzovala tomu, že je stydlivý, ale poslední dobou se potíže stupňují. Poslední příhoda se stala dnes ráno: plánovaná recitace básně: před odchodem do školy bolest břicha, před školou jsem ho již nemohla dostat z auta, poté tedy již u auta seděl na zemi, hlasitě brečel, nejprve skrz recitování poté už proto, že se styděl, že brečí. Odvedla si ho až po osmé učitelka, když jsem se na ní obrátila s prosbou o pomoc. Večer měl spát v družině, těšil se na to celý týden, byla to akce jen pro nejhodnější děti, pro ty kteří celý půlrok pracovaly. Sbalil si věci, bez problémů jsme odjeli a před družinou ho opět bolelo bříško a v družině již neutěšitelně plakal, takže jsem ho dovezla zase zpět domů… Děti si již i tom povídaly a to mu asi také nebylo příjemné. Přitom nebylo poprvé, kde by někde spal přes noc beze mě nebo otce. Řekl mi, že je mu to hrozně líto, ale bojí se, moc by tam chtěl, ale má strach ani neví z čeho. Stejně tak reaguje při prohře nebo když mu něco nejde. Nemyslím si, že bych na něj nějak tlačila, ve škole je výborný počtář, dobře čte a o jeho chování se paní učitelka vyjadřuje jako o slušném, tichém, samostatném žákovi. Kamarády má,také má mladší sestru (4), jezdil se mnou na tábory…. Nevím si rady, nevím jak v těch situacích reagovat, je mi ho líto, ale někdy mám i ohromný vztek, snažím se ho s vypětím všech sil ovládnout, ale někdy je to těžké. Manžel to zlehčuje, ale já bych nerada něco zanedbala, zvláště když tyto situace s ním prožívám převážně já, manžel pak jen vyslechne věc ode mne. Děkuji předem za odpověď zoufalé matce :-)P.S. nejde vše napsat do krátkého odstavce,pokud by bylo potřeba dopsat doplňující informace, tak samozřejmě ochotně připíšu. Diana
Dobrý den, Diano,
je to pro vás také určitě velmi náročné, když svého syna vidíte, jak se mu to „děje“. Jak píšete, je velmi citlivý a nejspíše prožívá všechny emoce hned i fyzicky – jako bolet břicha. Tady žádné domlouvání a rozhovory nepomůžou. On to prostě sám nedokáže ovládnout. Já bych na vašem místě zkusila bachovy esence nebo homeopatii. Případně bych s dítětem prošla jeho pocity a pomocí EFT je zkusila zpracovat. Určitě mu moc pomůže, když na něj nebudete naléhat, a dáte mu „možnost“ mít své stavy a bolesti břicha. Prostě to jenom okomentujte – to tvoje bříško se asi moc něčeho bojí. Zkusíme ho pohladit. Když řeknu dítěti, aby se ono samo zeptalo svého bříška, co mu schází, čeho se bojí, tak dítěti odpověď přijde sama a je obvykle vypovídající a jde s tím něco dělat. KDyž se ale dítěte zeptám proč ho bolí břicho, tak neví. A když budu hodně naléhat, tak si odpověď vymyslí, aby mě uspokojilo.
Dejte synovi pocítit, že ho máte ráda, i když se mu dějí ty věci s břichem. A že jste tu pro něj. Přeji hodně sil a lásky!