Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nadavky
dobry den,jak se mam chovat,kdyz muj 3lety syn z niceho nic nadava vsem okolo sebe jen tak najednou rekne babicce babicko jsi debil jsi blba!Nebo situace mame sraz se svagrovou a 2letou neteri setkavame se v dali na chodniku a syn krici Nela blba!Co stim jak tomu zabranit,mam si toho vsimat nebo naopak?Rekne to i me,kdyz treba mi neco upadne nebo tak rika maminka blba!Pritel se rozciluje priklad to jsem tomu zase dal a syn rika tatinek debil debil a porad to opakuje jak mame reagovat je to dost neprijemne,kdyz rekne v obchode pani co jede na proti nam s kosikem blba!dekuji za odpoved Stankova
Dobrý den, to je jistě velmi nepříjemné. Tříletý kluk už je na úrovni, kdy chápe, kdy a co se hodí a smí říkat a kdy ne. I když je ještě velmi upřímný a neumí se vcítit do druhého. Tohle ale vypadá trochu jinak, než upřímné vyjádření svých názorů. Dělá to naschvál? Ví, že to nechcete? Jak mu to říkáte? Dokáže to vůbec nějak ovlivnit? Nechce s tím vyvolávat nějakou konkrétní vaši reakci, která se mu „líbí“, i když to může být křik či nadávka? Trestáte ho za to?
Bylo by to na delší pohovor, aby se vystopovalo, co je za tímto projevem, na co se snaží upozornit, co je v nepořádku. Pokud je tedy syn zdravý. Pokud zdravý není, tak může jít o nějakou formu mentální retardace, ale to už byste snad pozorovala i v jeho ostatních projevech a oblastech.
Jak doma mluvíte o lidech, o světe? Používáte nadávky a pak se na toho člověka usmíváte a jste k němu milí na ulici? Jakmile dítě zaregistruje nějaký nesoulad, okamžité to rodičům dá nějak najevo. Ale je to funkce psychiky a podvědomí. Nejde o vědomé rozhodnutí, jako to bývá často u dospělých. Podívejte se upřímně na sebe a svůj život, na vztahy a třeba to najdete sama. Když ne, zkuste si najít někoho, kdo by to s vámi mohl probrat. Nejde o pocity viny a hledání viníka! Jde o hledání cesty, jak to „uzdravit“. Držím palce a přeji hodně sil a trpělivosti!