Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Neuposlechnuti a naschvaly
Dobry den,mam 3 syna a bojuju s neustalým neuposlechnutím,stale se to stupnuje a nejde s tim nic delat!priklad jsme u vchodu do paneloveho baraku prarodicu syn miri ke zvonkum a zazvoni na cizi lidi zakazu mu to a on i presto to udela znova a znova,kdyz ho odstrcim,dam na zadek udela to znova a smeje se mi do obliceje!proste za zadnou cenu neuposlechne!Nebo mame problemy s jidlem rika maminko mam hlad ohreju jidlo dam mu ho na stul a neji jde si hrat a nechce jistr dela to pokazde kazdy den,pritom rika,ze ma hlad udelam ruzna jidla dam mu vybrat a stale neji!Poradte mi jak se k tomu mam postavit co delat?Dekuji Stankova
Děkuji za radu,knizku si urcite koupim!
Dobrý den, bylo by to určitě na delší povídání. Příklady, které popisujete jsou pro vás skutečně velmi náročné na zvládnutí – v klidu to asi ani moc nejde. A přesně o to nejspíš synovi jde – vytočit vás. I když to nebude dělat cíleně a záměrně (jako dospělý člověk), možná se v něm něco odehrává a ona si prostě (neumí pomoct – a ani to u takového dítetě není možné). Ještě mu chybí schopnost seberegulace, teprve se to začíná učit. Co teď můžete dělat – no, snažte se zůstat v klidu, když neposlechne, vyjádřete svoji nespokojnost slovy – „nelíbí se mi to a nechci abys to ještě dělal“ – nikoli slovy „jsi hrozný a neposlušný“ a normálně ho vemte za rukua odveďte ho pryč od toho co dělá. Neposilujte tohle jeho chování tím, že mu budete vsugerovávat, že je neposlušný atd. Jde o sebenaplňující se předpověď, v psychologii se tomu také říká pygmalion efekt. Dítě na základě jeho projevů nějak zaškatulkujeme a když to párkrát zopakujeme, dítě to vezme za své, stane se to jeho vlastní charakteristikou a je velmi naivní čekat, že se pak někdy dítě změní. Chápu, že teď je to tak, jak píšete, ale jestli to chcete změnit, snažte se vidět okamžiky, kdy se chová hezky a to nahlas oceňte – ale zase ne tím, že řeknete „ty jsi ale šikovný“, ale že řeknete – „vidím, že už mám velkého kluka“ „líbí se mi, jak jsi zvládl zazvonit, už jsi skutečně velký, zkus to příště na tento zvonek, zvládneš si zapamatovat, který to je? Jestli si nevíte rady, jaká volit slova, tak zkuste nastudovat knihu „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a jak mluvit, aby nám děti důvěřovaly – Weber. Je to jednoduchá příručka, která i mě velmi pomáhá. Držím palce!
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.