Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Spánek kojenec
Dobrý deň,
moj syn (6 mesiacov) sa začal v noci aj 5krát budiť, nemá hlad ani žízeň (na večer dostáva už 2 mesiace kašu, nie je ani nebol kojený), plače zo spánku a musím mu podať a dať do úst šidítko, aby znovu zaspal (inak zaspáva v pohode bez šidítka, v noci ale jedine šidítko mu pomože). Zdravotne mu nič nie je, s detskou doktorkou som konzultovala a nič mi neporadila. Ja som už ale zúfalá, lebo nielenže syn definitívne vstáva o 5 ráno už od narodenia (spí tak 6 hodín cez noc a cez deň skoro vobec nechce spať) ale ešte sa aj cez noc toľko budí a neviem, prečo ani čo s tým mám robiť, ja som už na pokraji vyčerpania a rada by som, aby sa aspoň nebudil, keď už spí tak málo. Čo mi poradíte? prečo sa može v noci budiť keď nemá hlad ani žízen ani plnú planu a čo s tým mám robiť?
Ďakujem.
Vanda Molnárová, Praha
Dobrý den, chápu vaše vyčerpání. Jsou některé děti, které mají skutečně malou potřebu spánku. Což pro maminku je skutečně náročné. Moje rada bude možná nepopulární, ale já bych si vzala dítě do postele. Myslím, že mu něco chybí, nějaká jistota, důvěra, kterou si takto může vybudovat a čerpat z toho pak po celý život. Vím, že se mohou ozývat hlasy, že si na to dítě zvykne a už nebude chtít k sobě. Každé dítě se rádo od mámy vzdálí, ale jen za předpokladu, že si jí v prvním roce dostatečně užilo, že ji mělo stále nablízku,že jí mohlo důvěřovat, že ho máma nezklame, neopustí. Děti, které jsou příliž brzy od mámy oddělovány tohle nikdy nezískají a pak dělají strašné peklo, když chce máma v jeho dvou letech konečně nějaký večer s kamarádkou ven. Váš syn je zatím malé miminko, které má svoje potřeby a pokud je nebude mít uspokojeny, možná bude mít stále víc a víc požadavků a přesto pocit nespokojenosti. Pokud mu teď nedáte co potřebuje, už to nejde dohnat, teď je pro něj důležitá doba.
Naučila jsem své holky už velmi brzy, že když spí v naší (manželské) posteli (a dlouhodobě tam vždy nějaká z nich spala – miminka stále, abych se nemusela moc zvedat v noci na kojení), že musí být uprostřed, moc se po nás nesápat a spinkat. Jinak jdou do své postýlky – a rychle se naučily nechat nás spát a ony samy spaly jak dřeva a nebudily se. Starší dcerka (8 r.) k nám v noci přijde už jen vyjímečně, ta mladší (5 r.)chodila donedávna v noci často, ale tak, že jsem na ni přišla ráno, když mi zazvonil budík. Teď už také spí většinou celou noc u sebe. Vím, že být s rodiči v posteli je pro děti to největší blaho a štěstí, je tam teplo, láska, důvěra, blízkost….Když to nemají, jsou zlobiví, pláčí, jsou nervózní a nespokojení.
Vám by také prospělo, kdybyste se mohla někdy ráno pořádně vyspat a o dítě se vám někdo postaral. Snažte se najít nějakou cestu, jak si zajistit alespoň jedno volné dopoledne, kdy se vyspíte. Nebojte se dát dítě někomu ven povozit a běžte si lehnout. Starejte se o sebe stejně jako se staráte o miminko. S tou největší péčí a láskou! Přeji vám hodně sil!
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.