Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
skolka
Dobry den,
mam 4 leteho syna co chodi do skolky od 2,5 roku ,ale stale si nemuze zvyknout a myslim, ze je to rok od roku horsi. Dneska udelal velikanskou scenu v aute, brecel,zacal se slikat do naha, bouchal se pesti do briska ,prosil me at jedeme hned domu jinak umre….bylo to otresny. Pul hodiny jsem ho uklidnovala ,rekla at me chytne kolem krku a ze pujdeme spolu do skolky .Nakonec jsem ho tam odnesla ,ale kdyz si ho brala ucitelka, celej se klepal a ja z toho mela spatnej pocit….Vcera udelal stejnou scenu ,ale to jsme odjeli domu. Dneska tohle a zitra??? Co mam delat aby nemel takovej strach????A hlavne ty strasny zachvaty….

Lilli přeji hodně úspěchu, určitě je to těžké.
Jen krátce se vyjádřím k té minidebatě mezi Lien a Hanzlici. Třeba já bych si možná mohla dovolit s malým uskroměním být i doma, ale manžel je OSVČ a třeba minulý rok před Vánocemi pracovali téměř dva měsíce pro firmu, kterou nyní stíhá kriminální policie, protože dluží lidem. U fa je vždy nějaká splatnost (1-2 měsíce)a předem odhadnout, zda firma zaplatí je občas dost těžké. Takže ještě nyní jsme tyto vydělané peníze neviděli a už zřejmě ani neuvidíme. Dvě manželovi výplaty v rodinné kasy chybí, bylo to těžké a nepříjemné a proto chci mít rezervu v podobě své zaměstnanosti.
Chápu postoj vás obou.

Hanzlíci, myslím, že si pod pojmem nemít co do úst představujeme každá něco jiného, ale to je opravdu na jinou debatu, to si musí každý rozmyslet sám, co je přednější a co méně.

No Lien, i když je to veřejně těžko přiznatelné, tak my jsme se za poslední rok dostali do situace „nemít co do úst“ dvakrát. Jasně, mohli jsme si odpustit zaplatit jednu splátku hypo. To má ale taky dost blbé následky. Prostě i dneska se do takové situace dá dostat. To, že takové lidi nemáš v okolí nebo neznáš, neznamená, že to neexistuje…

Hanzlíci já nikde o něčem takovém nedebatím.
Představa – nemít co do úst – je v dnešní době přehnaná, je to výmluva někoho kdo nechce říct, jak to opravdu je. Tedy raději vydálávám na toto, toto, toto, než abych si utrhl od pusy a byl doma s zadarmo. Utrhl od pusy ovšem nevidím tak, že někdo nemá co do úst.

Lien, byť mně osobně je představa práce=výchova dítěte ohromně sympatická a nic si nepřeju víc než to takhle praktikovat, přeci jen, když dítě nebude mít co do úst jen kvůli tomu, že matka nevydělává, tak už pak nejde o to, co je přednější. Samozřejmě něco jiného je, pokud otec dokáže sám rodinu finančně zabezpečit. Když ne, a je potřeba finanční spoluúčast matky, pak by se mě osobně velmi dotklo, že někdo říká, že je mi přednější práce před dítětem. Není, a právě proto do práce musím… Jestli mi rozumíš. Ale budu ráda, když mě odkážeš někam na předmětnou debatu, abychom to tu nezahlcovaly, protože si o tomhle hrozně ráda něco zjistím – jak na to koukají ostatní apod.

Šárko, použiju slova z odkazu, který jsem dala
„maminky práce je vychovávat dítě“
Lepší radu těžko dostanete, pokud je dítě přednější než peníze, práce a ostatní věci.

Dobrý den, nezdá se mi to jako špatná adaptace. I děti, co s tím mají problém si po nějakém čase zvyknou – v láskyplném a klidném prostředí. Takže je teď dobré zjistit, co se mu tam děje, ale protože on to asi neřekne sám, je nutné probrat to s nějakým odborníkem a zkusit se synem mluvit přes plyšáka. Možná se mu tam děje něco, co ani paní učitelka neví. Prostě je nutné zjistit, čeho se tam bojí. Určitě bych vyhledala dobrou psycholožku, terpautku EFT, nebo kinezioložku, podpořit by to šlo pomocí homeopatik nebo Bachových esencí. Je tu něco, s čím si sám neumí poradit. Držím vám palce abyste brzy našli cestu k „uzdravení“.
Promiňte Lien, ale to je opravdu rada nad zlato.Když maminka chodí do práce, tak ho asi těžko může nechat doma. Souhlasím s Meggi. Šárka

Nechat ho doma.
doporučuji shlédnout toto
http://vimeo.com/48792031
dobry den,
jednou jsem resila neco podobneho,ve skole..
Nejdrive bych zjistila,zda se opravdu neco( cokoliv,ikdyz nam se to muze zdat jako
malickost), staci jeden zlobivejsi chlapecek( ci holcicka), nebo,bohuzel,i vice nervozni pani ucitelka,nebo ma klucina malo kamaradu( ci zadneho,zatim)…brala bych jeho
“ sceny“ vazne.ikdyz je to tezke,spechate do zamestnani atd..
nektere deti,i je jich hodne,se hure zaclenuji do skolky,styska se jim..a davaji to najevo i takhle..Urcite delate,co muzete,ale o to vic bych synka mazlila,venovala se mu doma,po skolce,jen co cas dovoli..rikala mu,ze velci kluci chodej do skolky..a ze tam najde fajn kamarady..ale ze ho mooc milujete a jste na neho pysna,ze chodi do skolky..urcite to vsechno vite..doba je bohuzel takova,uspechana.skolka je nutnosti,ale nic se nema podcenovat a rikat,ze skratka ze se mu“ jen “ styska!A take bych to,o samote,probrala s ucitelkou,rozumna p.ucitelka to bude brat vazne a pokusi se najit spolecne reseni..( pracuji take s detma,vetcinou postizenyma)
drzim pesticky!
Meggi

Asi to chce v první řadě zjistit, co se mu ve školce nelíbí, proč tam takhle moc nechce…