Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
hysterické záchvaty
Dobrý den, potřeboval bych prosím poradit se svojí 2 a 3/4 letou dcerou. V poslední době začala dostávat šílené záchvaty – spouštěčem bývá uplně cokoliv (např. dnes jsme jí udělali polévku, kterou nechtěla jíst – když jsem ji pak jedl já a uviděla mě, začala řvát, že ji nemam jíst a že ji chce taky, ostatní důvody bývají podobně zvláštní).
Projev záchvatu: ječí, dupe svíjí se, klepe se, propíná se – ale vše na 100% jejích „schopností“. Trvá to půl hodiny až hodinu, dokud není uplně vyčerpaná a neusne. Nevedeme si přesnou evidenci, ale v poslední době to dělá snad každý den.
S maželkou moc nevíme co s tím, jak ji zastavit, nepomáhá mluvení (ptáme se co chce, ale zdá se že moc ani neví – když jí to třeba dáme, tak řekne že chce zase něco jiného a řve dál, ještě intenzivněji), zavírání, ignorace, přísnost (pořádně na zadek ještě nedostala, do toho se nám moc nechce). Nepomáhá prostě nic a nevíme, jak v té situaci postupovat.
Existuje prosím nějaký obecně doporučovaný postup?
Děkuji Latalik
Dobry den,
mam doma 4leteho syna a obcas ho tyhle zachvaty taky popadnou. Ze zacatku jsem se toho lekla a myslela ,ze s nim neni neco v poradku,ale po case jsem opravdu pochopila, ze se da tahle vec vyresit jedine ignoraci a treba mu najednou rict :“jèèèè,hele tam je obrovskej pes a jak je srandovni…podivej se“ ,prejit na nejaky tema co to dite uklidni.
Díky moc. Zrovna zasebou máme další záchvatek. Snad nás to přejde brzo.
Ještě jednou díky…
Dobrý den, u některých dětí to bohužel probíhá takto bouřlivě. Předcházet se dá jen tím, že dáte dítěti na výběr a vtáhnete ho do rozhodování o tom, co se bude dělat. Třeba, budeš tu polívku jíst hned nebo až si obuješ papučky? chceš bílý nebo jahodový jogurt? Nejde o to dát dítěti velkou rozhodovací pravomoc, ale vtáhnout ho do organizace dne. Někdy to pomůže a dítě má pocit, že se s ním počítá a záchvatů ubývá. Je možné, že ani to nezabere. Mě u dcery zabralo, když jsem ji vzala do náruče a začala zpívat nějakou jednoduchou písničku stále dokola – Halí belí. Ü záchvatů jde o projev zrání nervové soustavy a je to známkou normálního vývoje, nicméně je třeba dát na dítě pozor, aby si neublížilo. Skutečně nepomáhají tresty ani domluvy. Jen je třeba mít pevné nervy a nebrat si ty záchvaty osobně :-).
Hodně trpělivosti!
Máme doma něco podobného a doporučené postupy odborníků? všechny jsem hodila za hlavu, žádný nefungoval… Můžu vás ujistit, že jak „bude dostávat rozum“ bude to méně časté a méně intenzivní. Sami si zvolte, jak se k tomu postavíte a to dodržujte doma i na veřejnosti. My zvolili přísnost a ignoraci „takhle se s tebou bavit nebudeme“ – nefunguje to ze dne na den, je to jen o tom, že dítě se časem naučí, že tímto způsobem ničeho nedosáhne. Zhruba od 4 let jsou hysteráky krátké a dokonce po uklidnění byl schopen s námi komunikovat, co bylo příčinou (během řvaní s námi nikdy nekomunikoval, vždy to musel první ze sebe dostat, uklidnil se pouze sám). Dneska (5 let) stačí zařvat, případně věty typu „nikdo tě nemíní poslouchat“ a z hysteráku je normální brekot, vybrečí se a je zase v pohodě. Přeju vám pevné nervy a buďte rádi, že s sebou neflákne a nemlátí hlavou o zem 😉
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.