Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
1,5 ročný kluk
Dobrý den, píšem Vám, pretože si už neviem rady s naším synčekom.Žijeme v tu v Čechách, sme Slováci, učím ho po česky.Neviem, či robím niekde chybu, a ak kde rada by som to vedela.Keď chodíme medzi deti, máva také dni, že bezdôvodne ubližuje deťom.Hádže do nich piesok, hryzje, mláti.Najhoršie na tom, ale je to, že vôbec nereaguje na moje upozornenia.Poviem mu, že sa to nesmie, upozorním ho, nereaguje.Akonáhle sa pohnem od neho, urobí to znova.Dám mu po zadku, ale zasa nereaguje.žiadny plač- ani slzy.Zazie na mňa, a urobí to znova.Fakt si už neviem rady, veď mlátiť ho predsa nemôžem.Pár krát, keď ubližoval deťom, dala som mu po rukách, rozplakal sa, a potom bol kľudný.Na druhý deň sa to však zopakovalo znovu.Mám pocit, že moje upozornenia, a bitky sú zbytočné.Snažím sa mu vždy všetko pekne vysvetliť, už v nevyhnutnom prípade to riešim bitkou, bohužiaľ ani to nezaberá.Keď sme doma a upozorním ho na niečo, čo nesmie robiť, neurobí to, ale na oplátku, rozhádže hračky, alebo urobí niečo čím mi urobí napriek. Je zaťatý a trucovitý.Máme iba jeho je sám.Neviem, kde robíme chybu.Snažíme sa vychovať z neho dobrého človeka, je hyperaktívny, asi si vyžaduje špeciálny prístup, ale toto predsa robiť nesmie.Musí mať rešpekt a musí vedieť, kde sú hranice.Najviac ma však trápi, že keď ho potrestám vôbec mu to nieje ľúto, neplače, a pokračuje ďalej.Budem Vám nesmierné vďačná za akúkoľvek radu.Ďakujem
Dobrý den, vnímám, že je to pro vás velmi náročné. CO mě napadlo, když jsem si váš dotaz přečetla byly dvě věci.
1. Matka má na dítě mluvit svým rodným jazykem! Česky se naučí mezi dětmi, vůbec si s tím nedělejte starosti. Děti v dvoujazyčných manželstvích nemají s dvěma jazyky od malička žádné problémy. Matka by ale měla mluvit jazykem, který je její rodný a otec svým jazykem. Pokud jste oba slováci, tak to taky nevadí, dítě se česky neučí v kolektivu. Jsou o tom i nějaké studie. Samozřejmě to konečné rozhodnutí je na vás.
2. věc, která mě napadla, bylo to, že se mezi vámi a synem nevytvořila po porodu pevná vazba – jsou tam určité okamžiky těsně po porodu, kdy se tato duševní vazba vytváří prostřednictvím pohledu do očí, zažívání tepla a klidu. Nevím však jaký měl porod. Bylo by to na rozhovor. Pak bych určitě sledovala, jak vnímá syn okolí, zda umí navazovat kontakty. Ty jeho agresivní pokusy mohou být právě formou navazování kontakt s okolím. Je tu však něco, co mu neumožňuje, aby to dělal jiným způsobem. Bylo by to určitě na nějakou delší rozmluvu a možná formu terapie. Dítě obvykle odráží potíže, které mají rodiče nebo které získalo v průběhu porodu a prvního roku život. Léčba však musí přijít od maminky. Jsou-li to záležitosti, které nelze ovlivnit, i tak je pak důležitý přístup matky a otce, jak bude další vývoj dítěte probíhat. Lze to zjednodušit, ale také zkomplikovat. Více vám nyní nejsem schopná říct. Každopádně vám přeji hodně sil a trpělivosti.