Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
zlost
Dobrý den,
mám 4-letého syna, který donedávna patřil mezi vzorové bezproblémové děti. Při tvořivých činnostech (stříhání, malování, skládání puzzle byla jeho nejoblíbenější aktivita)byl velmi trpělivý a snaživý. Nikdy mu nedělalo problém půjčovat hračky, s dětma v kolektivu vycházel vždy velmi dobře. O mladšího bráchu (2 roky) se vzorově stará od narození (hladí, půjčuje hračky, pokud mu někdo ubližuje, tak se jej zastane) – neměl vůči němu dokonce ani žádné záchvaty žárlivosti, jako to slýchám od ostatních maminek.
Nicméně je to asi měsíc, co se úplně změnil – přestal absolutně poslouchat – můžu mu něco říct pěkně i 10x (už si to počítám) a stejně vůbec nereaguje, můžu mu to vysvětlovat, můžu řvát, ale vše je na nic. Dostává zničeho nic návaly vzteku, kdy mi nadává maminko zlobivá (popř. tatínku)a naznačuje u toho, jako by nás chtěl praštit. Horší je, že ve školce začal ubližovat dětem – ty opravdu bouchne. Paní učitelka si s ním taky neví rady (přitom říkala, že předtím jí byl oporou – je(byl) velmi zodpovědný). Nyní strašně roztěkaný, při kreslení, vystřihování chce být strašně rychle hotový, takže obrázky i vystřihovánky vypadají jako by je dělal jeho mladší bratr. Asi je nutné dodat, že v rodině se nic nezměnilo a funguje bezproblémově. Do školky chodí již druhým rokem. Může se jednat o tzv. dětskou pubertu? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, je možné, že se jedná o normální projev nutné vývojové fáze – období vzdoru. Dítě si tímto obdobím prostě musí projít a je třeba se naučit, jak to zvládnout tak, abychom dítěti nechtěně „neublížili“. Je to velký nátlak na nervy rodičů i učitelek ve školce. U každého dítěte je to jiné a probíhá to tudíž jinak intenzivně. Na jednu stranu to berte tak, že je syn zdravý a jeho duševní vývoj prochází tím, co má. Samozřejmě je dobré něco si přečíst a najít opravdu metody a výchovné praktiky, které nebudou lámat jeho probouzející se vůli, abyste ho úplně nepotlačila, ale taky aby se on nestal vaším vládcem. Děti se musí přizpůsobit hranicím a limitům rodičům a rodiče to musí vyžadovat, i když se dítě vzteká a hází sebou po zemi. Berte to z nadhledem. Na druhou stranu je možné dát mu v mnoha ohledech možnost volby a nechat mu vybrat kdy ty hračky uklidí, jestli teď nebo po večeři, jestli chce jahodový nebo čokoládový jogurt apod. Najděte místa, kde může prosazovat svoji vůli, ale zároveň udržujte hranice neprostupné tam, kde je to nutné a bezpečné. Pokud byste přece jenom měla pochybnosti o tom, zda je to v pořádku, klidně se zajděte někam poradit. Přeji vám pevné nervy!
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.