Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zase mě včera naštval:-(
Dobrý den, tak já bych se chtěla zeptat, proč ten můj chlap, není schopný, když se někde zdrží mi napsat nebo zavolat?? Včera šel z práce ještě na melouch, půl desáté a ho nikde, v deset hodin jsem mu tedy napsala sms, ještě že máme telefony:-) samozřejmě, že hned volal, že je do čtvrthodiny doma, také tomu tak bylo, omlouval se už ve dveřích…Jak mu mám vysvětlit, že nepotřebuju, aby se omlouval, ale aby mi prostě dal vědět, že se zdrží?? Jak to dělají vaši chlapy?? Teď myslím samozřejmě vás holky:-)
Rozhodně držím basu s ženskejma…taky už mi párkrát chladla večeře na stole a já pěnila, protože přítel si jen na „minutku“ odskočil k sousedovi a mezitím jaksi ztratil pojem o čase 🙂
Ale jinak když chlap odjede pryč, tak nečekám, že mi hned při první zastávce zavolá…a trochu jako stíhání mi to opravdu připadá a vadilo by mi to. Ale mě už dávno není 21let, tak to možná proto vidím jinak – a vlastně by mě ani nenapadlo přítele prosit, ať mi odněkud zavolá. Když bude chtít, udělá to, a když ne, tak s tím stejně nic nenadělám.
Když děti jedou se školou na výlet, tak slyším maminky, jak svým ratolestem nakazují, ať zavolají hned jak dojedou na místo. (Stejně děti vždycky zapomenou a pak slyším ty samé maminky, jak jim po příjezdu nadávají, že byly celý den strachy bez sebe…). Mně to teda přijde hrozný. Strach mám o dítě taky – strašný, a o přítele a jeho dítě taky, ale doufám, že je kvůli tomu nebudu nikdy omezovat…
hihi,take me pobavila“ diagnoza“ a tabulkove rady pana odbornika..to k nemu..:-))
jinak,mate holky pravdu,chlapy to skratka maji jinak,me to taky stve,100x jsem se ptavala
jestli jestli je problem,alespon napsat do sms,ziju apod..a vysvetlovala,ze to nechci
proto,ze jsem stihacka,ale ze je to normalni strach,zajem, o toho druheho…a kdyby nebyl
tak si myslim,ze vztah neni uplne ok..
a kdyz secto naucejbi decka,on muze taky:-)
a obdivuji ty,co to deleji,samy od sebe,jako pritel moji mamky,prace ma az nad hlavu+
zije aktivne..ale vzdy napise,alespon,jsem ok.nebo prijedu asi v tolik a v tolik..nebo dojel jsem v poradku..
protoze ho trkne,ze treba ceka s veceri atd..
Meggi
Ahoj,
je mi 21 a mám o 12 let staršího přítele.. jednou za čas jezdí s kamarádama na kolech třeba na celý víkend na různé akce apod. Doma ho poprosím aby mi napsal sms až se zastaví v hospodě cestou „na jedno“ .. pokaždý me ujistí že určitě napíše a dá vědět jestli je v pořádku .. když celý den nepíše dovolím si napsat mu sms .. a když několik hodin neodepíše pošlu mu další – a hned potom (dalších několik hodin) si čtu v sms jaká jsem stíhačka atd..
Když se mu snažím potom doma vysvětlit – po několikátý že o něj mám strach tak mi vpálí do obličeje že to neni tim že mám strach ale že ho chci hlídat na každým kroku a kazit mu zábavu a když se mu cestou něco stane – např. ho srazí auto tak mi to může být jedno protože s tim nic neudělám a on mi to přece nemůže napsat že ho srazilo auto (ale kamarádi by mohli ne?)… jak někomu takovýmu vysvětlit že je to docela podstatná informace vědět jestli je v pohodě?…
Ahoj,
je mi 21 a mám o 12 let staršího přítele.. jednou za čas jezdí s kamarádama na kolech třeba na celý víkend na různé akce apod. Doma ho poprosím aby mi napsal sms až se zastaví v hospodě cestou „na jedno“ .. pokaždý me ujistí že určitě napíše a dá vědět jestli je v pořádku .. když celý den nepíše dovolím si napsat mu sms .. a když několik hodin neodepíše pošlu mu další – a hned potom (dalších několik hodin) si čtu v sms jaká jsem stíhačka atd..
Když se mu snažím potom doma vysvětlit – po několikátý že o něj mám strach tak mi vpálí do obličeje že to neni tim že mám strach ale že ho chci hlídat na každým kroku a kazit mu zábavu a když se mu cestou něco stane – např. ho srazí auto tak mi to může být jedno protože s tim nic neudělám a on mi to přece nemůže napsat že ho srazilo auto (ale kamarádi by mohli ne?)… jak někomu takovýmu vysvětlit že je to docela podstatná informace vědět jestli je v pohodě?…
Tuhle debatu jsem přehlédla.
U nás to byl taky problém. Choť mi ani nechtěl říct, když vyrážel na kolo, kterým směrem asi jede a kdy se chce vrátit domů. Vysvětlovala jsem mu, že to jen proto, kdyby se mu něco stalo…
A když bylo holkám asi osm měsíců, měl choť nehodu – na kole.
Stmívalo se, blížila se devátá a choť nikde. Už už jsem chtěla volat, ale řekla jsem si, že nejsem žádná stíhačka. Asi za 20 minut volal sám, že měl nehodu, spadl z kola, hlavu mu zachránila helma – byla na odpis. A ruka s ramenem se musela operovat. Tehdy choti došlo, že můj požadavek na občasné hlášení místa výskytu není buzerace, ale praktická věc.
Od té doby se choť snaží hlásit a neremcá.
Tak už se nám to tak nějak samo vyřešilo…je fakt,že to mluvení fakt pomohlo, ale také pomohlo, že jsem mu to udělala jednou i já:-)
Ahoj, tak tohle se u nás taky semtam dělo, a dodneška z toho teda zůstalo to, že „za 20 minut“ znamená ve skutečnosti za hodinu. Víme to a takhle s tim žijeme. Ale zavolat nebo napsat, že se zdrží, nebo jednoduše dát o sobě vědět alespoň jednou za den, to už se naučil. Stálo mě to tedy pár nervů a rozhodně jsem na to nešla nijak psychologicky. Prostě jsem na něj pokaždé, když to „proved“, ostře vyjela, že se nehodlam stresovat, kde ho kdo zavraždil nebo kde se vyboural. A dělala jsem mu tyhle scény tak dlouho, dokud to nezačal dělat. Bylo to párkrát a už je klid. Nevím, jestli tenhle postup můžu doporučit, na každého platí něco jiného. A každý to taky jinak umí – já si pořádek prostě vyřvu, protože na nějaké vysvětlování a vyjednávání můj drahý absolutně nereagoval.
A ještě mě napadlo- to pokecání o tom není špatné, pokud tedy zrovna celou dobu nemelou o fotbale, tak si vždy v posteli ještě vykládáme, co s chlapama probírali a vždy mě potěší, když sám začne :-).
No u nás už to máme nastavené tak, protože jelikož manžel ví, že jsem moc strachovačná, tak mi napíše, že se třeba ještě zdrží, nebo když mají rozlučku s prací v jiném městě, tak napíše, že už je u nás a ještě jdou na pivko. Trvalo to, ale pochopil ;-).
Chlapi nevolají z dúvodu,že bud ví jaká bude vase reakce,nebo to pro ne neni dulezity a vi ze za chvily prijdou domu,chlapi nechapou ze my o ne mame strach,premysli jinak nez my.Znam to ze sve zkusenosti,ale co,zkuste ho doma prestat za to drbat a pobavit se normalne,funguje to…:)