Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
vztekloun
Dobrý večer,
mám 22-měsíčního syna a v poslední době s ním zažíváme peklo. Jedná se o to, že má období (většinou to začne, když je nemocný), kdy se neustále vzteká. Kdykoliv se mu něco nedaří, něco nesmí, nebo je za něco napomenut, tak začne řvát, popř. kolem sebe kopat, házet se na zem, bít lidi okolo a nyní již také bouchat hlavou o zem či zeď. Nepomáhá jednat s ním ani po dobrém ani po zlém. Pokud jsme doma, tak to řešíme tím, že ho necháme samotného v pokoji, kde si nemůže ublížit. Tam se však i desítky minut dále vzteká a řve tak, až je zachraptělý. Horší je situace, kdy nám dělá takové scény i v obchodě, na návštěvě nebo třeba u lékaře. Vůbec nevím, jak se zachovat, jelikož mě stejně vůbec nevnímá a nepomáhá nic jiného, než se prostě vyvzteká. Většinou to trvá třeba 2 týdny a pak se zase načas zklidní, i když nervoznější je stále, ale pomůže třeba okřiknutí. Na návštěvě spustí záchvat třeba to, že se musí dělit o hračky (je jedináček). Pomohlo by třeba častěji ho dávat do kolektivu dětí? Naše paní doktorka nám poradila sirup Sedalia, ale ten podle letáčku nelze užívat dlouhodobě. Vím, že se děti vztekají, ale hlavně mě trápí to, že neumím rozlišit, do jaké míry je vztekání normální vývoj a kdy již navštívit psychologa.
děkuji za odpověď, Novotná
Dobrý den, ano je součástí zdravého vývoje, ale jak píšete, nemělo by to přesahovat určitou hranici. Někdy se lze mnoha sporným situacím vyhnout, někdy je třeba trvat na svém a nepovolit, i kdyby to vypadalo že to neskončí. Každopádně by synovi možná pomohla terapie pevným objetím – je ale nutné se ji naučit pod odborným vedením. Neúspěch při její aplikaci by mohl mít opačný účinek. Syn by měl pocítit přijetí, i když se vztaká, lásku a objetí rodičem, který ho nepustí, dokud mu nebude znovu dobře, dokud se neuklidní. U mnoha dětí je vztek jen vyjádřením naprostého zoufalství, když rodiče nejsou důslední, když si dítě může vlastně dělat co chce, když nemá jasné hranice, které když překročí tak následuje vždy stejná, očekávatelná reakce rodiče. Nevím, jak ho vychováváte, takže vám nechci podsouvat, že to je příčinou vzteku u vašeho syna. určitě rozhovor s odborníkem by vám mohl mnohé poodhalit. Přeji hodně sil a trpělivosti!