Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
uspávání dítěte
Dobrý den,
mám problém s uspáváním syna, je mu 15 měsíců a nechce se mnou spát, večer ho musí uspat manžel, mně slejzá z postele a odchází z místnosti a přes den taky neusne, musím ho denně uspávat venku v kočárku. zajímalo by mě co dělám špatně?Vím, že je už unavený a chce se mu spát,ale pořád cvičí, slejzá z té postele a řádí. Večer ho vezme manžel a za chvilku spí.
Děkuji za odpověd E.
dobrý den,totéž dělá moje malá tatínkovi,nebude s ním spát,nenechá se od něj koupat,ani namazat rohlík,obléct,pustit pohádku,pohrát,prostě nic,úplně všechno musím dělat já,a když už ji vynadám nebo jí manžel přece jen něco přinese tak to zahodí,když jí dá do postele tak od něj odejde a prostě nic s ním dělat nebude všechno jen já já,když ji veme na ruce tak spusí neskutečnou sirénu,je mi manžela hrozně líto,musí to být pro něj strašně bolestné i když to nedává najevo ,jsem z toho už na nervy,malé jsou tři roky a trvá to už tak od jejího jednoho roku,taky nevíme co s tím a vůbec to nechápem,manžel je hodný,vlatně pro děti o moc lepší než já,protože já sem ta přísná on jen na srandu a na zlobení,jak dělaný pro děti,ale malá si od něj nenechá prostě nic a když sem doma tak co jde udělá radči sama a s ostatním čeká na mě,když jí řeknu že já to neudělám tak je hrozný kravál a nakonec teda radči nechce než aby to udělal tatínek,zkoušela jsem snad všechno,ale nic nic.No nijak sem Vám s tím neporadila,ale aspon víte že nejste sama a takových dětí bude víc.Tak přeju at se s tím nakonec nějak poperete a všechno se obrátí.
Dobrý den, děti velmi citlivě vyciťují z nás dospělých naše psychické rozpoložení, a tak je možné, že i ten váš syn z vás vyciťuje nějaké vaše vnitřní napětí, nervozitu a nedovoluje mu to vedle vás usnout. Ale nemusí to tak být. To mě k tomu nyní napadlo. Nemusí to být nutně něco, co si uvědomujete, ta vnitřní nervozita, strach, napětí, může probíhat ve vašem nitru, v podvědomí. Děti to ale umí všechno „přečíst“. Ukazují nám, co máme sami v nepořádku a jsou tak našimi „učiteli“. Zkuste se nad tím zamyslet a pokusit se najít nějakou vhodnou cestu k vnitřnímu zklidnění (i když s malým dítětem je to dvojnásobně náročný cíl). Držím palce!