Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
odmítání účasti na cvičení
Mám čtyřapůlletou vnučku, s níž docházím již od jejích dvou let do Sokola cvičit. Předtím s ní dcera chodila na batolecí plavání spojené s tělocvikem, kde některé cviky holčička prostě odmítala dělat. Pak jsme společně absolvovaly cvičení v rodicích a dětech, kde celkem spolupracovala. Jeden rok pak chodila nejen do Rodičů a dětí, ale také do oddílu předškolních dětí – to když začala chodit do školky – současně. A tehdy to začalo, nejprve nechtěla cvičit rozcvičky, na nářadí se ale hrnula, dalo velmi mnoho práce jí vysvětlit, že se musí při rozcvičce rozhýbat, aby si nepřivodila nějaký úraz. V předškolácích pracuji jako cvičitelka, ovšem vnučka nejprve cvičila u kolegyně, ale pak na své výslovné přání přešla do mého družstva. Nějakou dobu to fungovalo, dokonce nacvičila se mnou v páru v rodičích a dětech a sama v předškolních jednoduchá cvičení na akademii. Ovšem v den akademie najednou odmítla vstoupit do tělocvičny a nic ji nepřimnělo ke změně názoru. Od letošního září sice dochází do tělocvičny do oddílu předškolních dětí, ale sedne si na lavici a jen pozoruje cvičící děti. Pokud někdo zlobí a je potrestán třeba dřepy, ihned to hlásí rodičům, stejně jako nehody (že se někdo počúrá, nebo se děti srazily). Přesvědčujeme ji všichni, rodiče i cvičitelky v hodině, včetně mne. Mně odpoví, že se bude dívat, s ostatními ani nemluví, takže se všichni diví, když ji slyší se mnou hovořit – je velmi hovorná a na všechno má svou odpověď. Nejlepší je, že nakonci hodiny nastoupí do řady a pozdraví sokolským obvyklým pozdravem na rozloučenou, který zná od svých dvou let a skutečně jej používá. Důvod jejího chování z ní nijak nemůžeme dostat, na dotaz proč necvičí mně řekne, že se jí nechce a ostatním neodpoví vůbec! Jde o nějakou poruchu chování? Ve školce problémy nemá, ptala jsem se paní učitelky, je prý velmi šikovná a je prý na ní dokonce vidět poměrně velká obratnost a znalost cviků. Doma se mnou nebo s maminou příležitostně cvičí celkem bez odmluv. Občas ale říká, že se jí do školky nechce, jenže to asi není jediná. Co se s ní dá dělat? Máme návštěvu Sokola ukončit? Nebo dál zkoušet, jestli zabere?
Díky předem na radu
Dobrý den, pokud nemá problémy jinde, působí to na mě tak, že to jen zkouší. Zkouší, co vše může, jakou má moc a co dokážete udělat, když se „sekne“. Nedávala bych jí moc pozornosti – tedy tomuto chování :-). Dělejte, jako že je to v pohodě. Když necvičí, nebude do Sokola chodit…nebo když necvičí, nemůže se na závěr pozdravit s ostatními, kteří cvičili apod. Nepodávejte to jako trest, ale jako důsledek – netrestejte ji za to. To je důležité. Měla by se jen naučit, že když něco nechce dělat, tak je to v pořádku, jen se s tím např. pojí,to, že nebude dělat věci, které na to navazují apod. Pokud zjistí, že jste neústupní, ale že se na ni nezlobíte, jen trváte na některých pravidlech, časem se podvolí. Přeji pevné nervy!