Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rodiče
Dobrý den, jsem šestnáctiletá dívka a vím že tato stránka asi není určená pro můj dotaz. Ráda bych ale kdybyste mi alespoň trochu poradili v mém problému. Moji rodiče žijí spolu. V roce 2005 se jim narodil syn, tedy můj bratr. Od té doby jsem se zhoršila ve školním prospěchu a můj otec mi to dává velmi najevo. I teď když studuji na gymnáziu nejsem mezi samými jedničkáři. Mám problém hlavně se vztahem mezi mnou a tátou. Často na mě křičí, nebo zvyšuje hlas, ačkoli s ním mluvím zcela normálně. Nadává mi za něco co jsem neudělala. Před 4roky jsem našla mámin deník, kde jsem se dozvěděla, že jsem nebyla plánované dítě, a že jsem se stala důvodem k sňatku obou rodičů. Přijde mi, že si na mě otec vybíjí vztek, i když se mu snažím vyhovět ve všech jeho požadavcích na mě. Vadí mu moji přátelé, nebo že chodím ven. S mámou jsem o tom v mladším věku mluvila, a ona mi slibovala, že si s ním promluví. Nikdy to však neudělala. Když na mě táta křičí, jen se dívá a nic mu neřekne. I s mámou jsem si přestala rozumět. Oba rodiče mě začali ignorovat, je pravda že když potřebuji peníze, nebo chci něco koupit tak to dostanu, ale není to ten vztah jaký bych si mezi námi představovala. Hodím se jim jen když potřebují pohlídat bráchu, nebo musím uklízet, mýt nádobí,vynášet koš. Zkrátka připadám si jako služka. Chápu, že v mém věku je to normální, že bych měla doma pomáhat v domácnosti, ale přijde mi že žádají příliš, hlavně táta na tohle dbá, a když něco neudělám, tak na mě křičí a hned mi říká, že nic neumím (např. že neumím vařit,že se nevěnuji žádnému sportu) a že se špatně učím a v neposlední řadě mu vadí můj vzhled. Tyto psichycké výkyvy už mě unavují a jsem z nich vyčerpaná. Mluvit s nimi o tom se neodvažuji, protože kdykoli s rodiči o něčem mluvím neposlouchají mě a baví se o jiném tématu. Když jsem se jednou svěřovala babičce, tak za mnou máma přišla, abych to řešila s ní, ale ona mě přestala poslouchat. Je to všechno moc složité a je asi těžké poskytnout radu, protože situaci doma u nás neznáte. Předem ale děkuji za vaši odpověď, budu vám moc vděčná.
To jsem taky zažila. Táta měl problémy v práci a takhle se to projevovalo. Mluvit s ním o tom bylo zbytečné, on je ve svých očích dokonalý, chyby nedělá. Běž si pro pohlazaní k mámě nebo babičce a nad tímhle se netrap. Tátovi neodmlouvej a dělej, co on chce. Pár let to vydržíš a pak si najdeš své bydlení. Nebo jdi bydlet na internát, tak jsem to vyřešila já.
Milá Any, už jednou jsem tuto stránku zavřela, protože ti neumím poradit a osobní zkušenost nemám. Jenže mi to nedá. Z tvého psaní je cítit tvoje vysoká inteligence, umíš se nad problémy zamyslet, umíš je vyjádřit, má to hlavu i patu… Jsi úžasná dcera. Moc ti přeju, abys tuhle situaci ustála a odnesla si z ní jen to pozitivní. On odstrašující příklad je taky příklad.:-) Někteří muži trpí komplexem méněcennosti vůči inteligentnější (bohatší, výš postavené) ženě. A většinou to umí dát najevo, i když to nemusí být vědomě. A ještě jednu věc pozoruju kolem sebe. Dost rodičů je citlivých na to, když vidí SVOJE chyby, nedostatky (nevím, jak to popsat, zkrátka jakákoli negativa) ve svém potomkovi. Holky bývají po tatíncích… Nebuď smutná, bude líp a cestičku k sobě si jistě najdete. Dřív nebo později. Buduj si svoji osobnost, nenech se ponižovat (alespoň uvnitř sebe). Hodně sil a spoustu sluníčka do duše! Doufám, že tohle psaní působí tak, jak jsem zamýšlela. Já se narozdíl od tebe moc vyjadřovat neumím:-)
Any, je to velmi složité – ta situace u vás doma. Rozumím ti a vnímám to, jak ti je. Potřebuješ pochopení, obejmutí, přijetí taková jaká jsi. Rodiče ti nejspíš nejsou schopni tohleto všechno dát. Určitě se snaží a dělají co umí nejlepšího – i to, že křičí a neposlouchají tě – dělají to nejlepší – nic jiného neumí – sami nejspíš prošli podobnými zkušenostmi. Ty cítíš, že to není v pořádku, že ti takto není dobře, ale nemůžeš je změnit. Jediné, co je v tvém případě nutné udělat, je změnit svůj postoj. Oni mají svoje problémy a neumí je řešit jinak, než křikem a obviňováním někoho jiného. Není to snadné a nejlepší by bylo, kdyby ti s tím mohl někdo pomoci. Já ti mohu nabídnout terapii EFT (www.mojEFT.cz), zde se pracuje s různými pocity, které se pak „čistí“. Je ale i řada jiných technik, jak si člověk může sám pomáhat a jistě by ti to pomohlo, kdyby ses je mohla naučit. Moc ti přeji, aby jsi našla cestu a způsob, jak to uvnitř sebe zvládnout!