Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Stařší dcera vs.mladší bráška
Dobrý den,ráda bych se s váma poradila ohledně své tříletté dcery.Do nedávna byla jedináček a vše bylo v pohodě.Teď se nám narodil syn,je mu 6 týdnů a mezitím začala starší dcera Karolínka chodit do školky.Najednou se veškerá výchova vše zhroutilo.Vše bylo znásobené mým týdenním pobytem v porodnici,kdy byla beze mě.Karolínka je od té doby lítostivá,má záchvaty pláče,v podstatě bezdůvodně.Někdy se hnu jen z pokoje a strašně se rozpláče.Když se snažíme s ní mluvit,co ji trápí,proč pláče,není schopna to říct.Řekne pouze,že je smutná.Moc nás to trápí.Nevím,jak ji v tu chvíli pomoci,utěšit ji a zároveň dát najevo,že tyto projevy nejsou normální.Oproti tomu je zase velice rozpustilá,zkouší,co vydržíme,dělá naschvály.Za některé věci byla kárána,ale udělá je znovu.(ničí věci,naše i svoje,vylívá bráškovi kapičky atd…Nevím,zda je to jen potřeba vylít ze sebe vnitřní pocity,snaha upoutat pozornost a její vnitřní strach,že přichází díky bráškovi o mámu.
Další věc je,že jakmile chytne záchvat pláče,tak se téměř vždy počůrá.Máme strach o její dětskou dušičku,aby si nějaké trauma z dětství nenesla celý život.Nevíme si,ale rady jak zkloubit,aby dcera měla respekt k nám a vnímala naše požadavky na běžné věci jako fakt,který musí brát a zároveň neztratila pocit,že ji máme nadevše rádi a že nám může důvěřovat a jsme tu pro ni.Děkuji vám předem za radu.Marcela
Dobrý den, určitě je to dáno tím, že přišla o své místo „na slunci“. Každé dítě to snáší jinak „obtížně“. Je to tak, jak píšete. Potřebuje dát najevo, to co má uvnitř – zmatek, lítost, chaos, nerozumí tomu, cítí se odstrčená (i kdybyste ale dělala cokoli, tak se tak bude cítit, není to vaše vina!). Zkrátka těžce nese to, že se najednou tulíte ještě k někomu, že ještě dalšímu dítěti věnujete pozornost, péči a lásku. Je to jakoby si váš manžel přivedl další ženu a té věnoval více pozornosti a péče a přitom by chtěl, abyste ho stále měla ráda, abyste byla vedle :-). To je trochu drsné přirovnání, ale zkuste se vcítit. Dejte jí najevo, že vnímáte její bolest a co nejčastěji se na ni usmějte a hlaďte ji. Má-li záchvaty pláče, tak ji jen vemte do náruče a nechte ji vyplakat u sebe. Dejte jí najevo, že ji neodmítáte, když se vzteká a zlobí. Časem to pomine. Je třeba dost trpělivosti. Občas si na ni udělejte čas a buďte jen s ní, aby vás mohla ještě aspoň chvíli mít jen pro sebe. Nedávejte si ale vinu, že se jí věnujete méně, než dříve. Je to tak v pořádku. Máte zkrátka dvě děti a z toho jedno malinké. Pro dcerku je to zásadní životní zkušenost a je třeba, aby jí prošla. Vy jí můžete láskyplně provázet tak, že ji budete dávat najevo lásku, ale nebudete skákat a dělat, co si ona bude snažit „vydobít“ a „vymanipulovat“. Abyste předešla sourozenecké rivalitě, tak nikdy nedávejte jednoho tomu druhému za příklad. Jak bude syn větší, pak spravedlivě věnujte svou náruč a péči oběma dětem podle jejich potřeb (jedno jí může potřebovat více, druhé méně). Poskytuji terapii EFT, a tak kdybyste chtěla zpracovat tuto oblast pomocí EFT, ulevit svým emočním záležitostem a ulevit dcerce v jejím „zatížení“, tak můžete tuto terapii vyzkoušet.