Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechce kakat na wc
Dobrý den, syn 3 roky, kaká pouze do vany. Močení je bez obtíží, obslouží se sám na nočníku. Když ale přijde potřeba „na velkou“ začne pobíhat, zadržovat, na nočník si nesedne (stalo se asi 3x, bez vyzvání, byl pochválený) pokud ho vysadím, zadrží to, je schopen potlačit to i v poslední chvilce. Na wc se vykakal pouze jednou, byl celý rudý, zpocený, plakal. Vysadit se tam nechá, ale nevykadí. Zadržuje i 3 dny. pokud dáme do vany (prázdné, není napuštěná) kaká v ten moment, kdy se tam postaví, kaká ve stoje. V listopadu nastoupil do školky, nástup bez větších obtíží, po týdnu už bez slziček. Kakání tam zadržoval, takže jsem nic nelámala přes koleno, před kakáním se ale vždy ptám jestli chce na záchod nebo do vany. V prosinci se prohodila jedna z učitelek s jinou a tehdy se ve školce prvně počural, od nového roku odešla i další jeho „stará“ učitelka a nastoupila zcela nová. Počurávání i pokakání se začlo ve školce stupňovat tak, že minulý týden jsem s výjimkou jednoho dne nesla domů pokálené věci každý den. S učitelkou jsem to probírala, říkala, že s ním chodí jak zvlášť tak chodí hromadně, posílá ho i samotného, vždy řekne že nechce a pak to pustí do kalhot. Můj názor, že je to reakce na změnu učitelek se jí příliš nepozdával a vlastně žádné řešení nenavrhla. Syn je ve školce od začátku v roli „pozorovatele“ Tzn.nechce se moc zapojovat, spíše si hraje sám jak uzná za vhodné. Do školky chodí rád a to i nyní. Jsem už zoufalá, snažím se být trpělivá a v žádném případě mu to nevyčítat. Vysvětluju mu to, vymysleli jsme pohádku o hovínku, které se těší na klouzačku potrubím když spláchne, systém odměn…ale nic nepomáhá. Zvažovala jsem návštěvu kineziologa, ale syn ještě není schopen nějaké komunikace, zopakuje vše, s dětmi se nějak domluví ale např. na dotaz jak se měl ve školce a co dělali odpovědět neumí. Každou otázku jen zopakuje. Předem děkuji za Váš názor. Lucka
My jsme měli takovou knížku, doporučila nám ji psycholožka, jen ji teď nemůžu najít, byla o krtkovi, kterému se někdo vykakal na hlavu. Knížka byla plná hovínek a ještě povídání, jak ten krtek hledá viníka… Staršího to fascinovalo, četli jsme to pořád dokola. Ale nevím, jestli to pomohlo, měli jsme ji dlouho a definitivně to posunulo až homeopatikum. Každopádně se mu přestalo hnusit pomyšlení na exkrement, protože knížka byla vtipná 🙂
moc Vám děkuji za postřehy. Do vany kadí svlečený, svlékne se sám. Na záchodě má nálepky, jaké si sám nalepil. Teď jsme nastydlí tak jsem ho na týden omluvila ze školky. Nočník jsem odnesla s tím že šel pryč za nějakým miminkem, protože Matýsek už může chodit na záchod…obešlo se bez jakýchkoliv problémů, čurat chodí na záchod. V neděli dokonce kakal do záchodu! Musela jsem ho u toho utěšovat aby se nebál, takže jsme tam seděli v obětí spolu. Od té doby zase nebyl. Možná tomu trochu pomohl obrázek, omlouvám se zda to bude někomu připadat nechutné, ale třeba někomu taky pomůže 🙂 namalovala jsem postavičku jako Matýska, pak šišku jako hovínko, které se směje, protože míří do záchodu a ze záchodu vedla dlouhá klouzačka a na konci další „hovínkovi“ kamarádi…nad tím byl obrázek hovínka ve vaně, které bylo smutné a plakalo. Když jsem mu o tom povykládala, že je šťastné to, které se může sklouznout po klouzačce za svými kamarády, koukal na ten obrázek dobrých pět minut a i teď ho občas vytáhne a je vidět, že nad tím přemýšlí. Každopádně uvidíme co bude, když bude opět ve školce. Doma už rozhodně nebyl přes půl roku problém s počuráváním a ten minulý týden se ve školce pokadil a do hodiny na to počural nebo se počural v zápětí poté, když s ním učitelka byla na wc a odešel, že nechce.
Proto mám pocit, že je něco tam…začlo to po té změně učitelek, takže si to jinak vysvětlit neumím.
Ještě jednou děkuji za Vaše názory a zkušenosti.
On i tady se podobný dotaz už několikrát opakoval. Sama jsem to měla se starší dcerou. Nechtěla kakat, zadržovala až tak, že ji to bolelo. Kakala jedině do plínky. Osvědčil se nám podobný postup, o kterém píše markittka. A to postupně.
Já jsem ji prvně nechala kakat na nočníku – ale s plínkou… Postupně jsem plínku rozepla, trošku stáhla… Ale vždy jen po krůčcích…
Je to těžké. Držím palce.
Máte štěstí, že jde kakat aspoň do vany. Můj nechtěl vůbec nikam do svých 4 a půl. taky jsme měli i další přidružené problémy – komunikace, atd….. chce to zkoušet. Dala bych mu při tom kakání ve vaně vedle něho aspoň nočník, později bych ho na něj posadila v té vaně(pokud ve vaně kaká oblečený, tak i s oblečením, později bych mu sundala kalhoty). V případě úspěchu bych nočník přesunula vedle vany a pak při každém kakání přesouvala blíž k záchodu, až ve finále přímo do záchodu. Tak nám radila i poradkyně z rané péče, ale my jsme asi měli i jiný problém než blok ze záchodu. Dejte mu na záchod třeba oblíbené obrázky – např. krtečka a tak, ať se mu to tam zpříjemní. Neříkejte mu, že záchod je fuj, atd., ať se mu to tam nezhnusí.
Třeba něco z toho pomůže, hodně štěstí.
markittka
Dětí, které mají problémy s vyměšováním (neochota či odpor ke kakání na nočník, záchod) je víc, sama jsem to měla se starším. Nikdy se nepokakával, ale držel nám nekonečně, udržel i klistýr… když jsme ho nenechali vykakat způsobem, kterým to zvládl.
Nám nakonec pomohla homeopatie – po pátém roce, do té doby psychologické konzultace, které v našem případě nebyly nic platné. Ale kdyby byl problém ve školce a nemohl by ze školky pryč, hledala bych rychle – toto stojí za osobní konzultaci psychologa co nejdřív, bez ohledu na kineziology či něco dalšího.
A mimochodem, kineziologie – zjistěte si případně, kdo to dělá a jakou má průpravu. Pokud ten člověk neví PŘESNĚ, co dělá, může problém i výrazně prohloubit.
Ahoj, nemohu radit z osobní zkušenosti, protože já sama jsem se s tím u svého ani u jiných dětí nesetkala.
Jen takový malý postřeh. Máte problém s komunikací v tomto ohledu doma, je těžké chtít po učitelkách v MŠ, aby si s tím poradily. Nepíšete, jestli docházíte už do práce, pokud ne, tak by jste synovi měla dát čas, aby si s tím poradil v rodinném kruhu a pak při přechodu do kolektivu už to bude lepší. Takhle ho bohužel vystavujete dvojímu stresu v tomhle ohledu a může se to stát časem velkým psychickým blokem. Děti se mu za to mohou smát, mohou mít nejapné poznámky a psychický blok bude ještě větší. Už jen to, jak se vám tam střídají učitelky.
Je těžké takhle přes net poradit.
Ahoj,
doporučuji navštívit hodně dobrého kineziologa. Určitě to pomůže. Není potřeba aby s ním syn komunikoval. Kineziolog může pomoci ï přes vás bez syna.
Daniela