Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
PROBLÉM SE ŠKOLKOU
Dobrý den,chtěla jsem se optat:jsem tetou 3 letého Matěje.Než nastoupil do školky,bylo vše ok.Nebál se dětí,nebál se chodit k lékařům atd.Ve školce byl pouhé 3 dny.1 den docela dobré,2 den o mnohem horší,3 den už ve školce prozvracel,probrečel a říká,že se mu stýská po mamince.Od té doby ho nemůžeme do školky dostat,jen ji vidí,tak má panickou hrůzu.Jsme z toho neštastný,vůbec netušíme co se v něm zlomilo.Zase si myslíme,že by dětský kolektiv potřeboval.Pořád visí na mamince a na nás.Prosím o aspon malou radu co máme dělat dále.Máme školku oddálit o rok?Děkuji
Dobrý den, jsem učitelkou v MŠ a chtěla bych reagovat na Váš dotaz, aby nedošlo k nějaké mýlce, Vašemu Matějovi se ve školce určitě nic zlého nepřihodilo, jenom si uvědomil, že to s tou školkou myslíte vážně a že bude mít jakousi „povinnost“ chodit do školky a to bez všech svých milovaných lidiček, určitě se zeptejte na adaptační program ve vaší mateřské škole, někdy je možnost adaptovat dítě na školku v kratších časových úsecích (např. pouze dvě hodiny – tedy pokud rodiče mají možnost si dítě po dvou hodinách vyzvednout, nebo babička apod.), někde mohou být účastni i rodiče (většinou maminka), jakmile dítě zjistí, že má ve školce kamarády a že jeho lidé si v pravidelnou dobu pro něj přijdou, můžete začít prodlužovat docházku a uvidíte, že nastane doba, kdy se Matýskovi ze školky ani nebude chtít, chce to jenom vydržet, přeji hodně sil a posílám malý manuál.
POPRVÉ V MŠ
Děti, které nastoupí do MŠ zcela poprvé jsou zohledněny při vstupu do MŠ v rámci adaptace, rodiče mohou využít tzv. adaptačního programu v MŠ, mohou být s dítětem přiměřenou část dne, zapojují se do programu dne. Doba pobytu rodiče se po vzájemné domluvě s uč. postupně a nenásilně zkracuje. Rodiče mohou v případě , že to považují za nutné a potřebné, kdykoliv svoje dítě v MŠ navštívit a účastnit se různých aktivit dne (po předchozí domluvě s uč.).
Začátek docházky do MŠ je pro dítě v každém případě velkou změnou a ta s sebou přináší spoustu pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školkáček vyrovnat – vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami, než jaké zná z domova, mezi neznámé děti a dospělé, musí se přizpůsobit dosud nezvyklému režimu a požadavkům a naučit se komunikovat s novou autoritou – paní učitelkou. Každé dítě reaguje na takovou situaci trochu jinak.
Vzhledem k tomu, že chceme, aby se dětem u nás opravdu líbilo, a přechod z rodiny do MŠ byl pohodový, vypracovaly jsme přehled toho, čím a jak dítě podpořit.
JAK DÍTĚTI POMOCI?
• Zůstaňte s dítětem ve třídě (pokud o to dítě stojí, zůstaňte s ním v prvních dnech ve školce, budete mu oporou a dáte mu pocit bezpečí)
• Zpočátku volte kratší pobyt v MŠ
• Používejte stejné rituály (voďte dítě do MŠ vždy ve stejný čas a vyzvedávejte je pokud možno ve stejnou hodinu, používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině…, ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci…)
• Rozlučte se krátce (loučení dlouze neprotahujte, někdy představuje větší problém pro rodiče než pro dítě, proto je tím zbytečně nestresujte)
• Buďte citliví a trpěliví (vyprávějte si, co dítě ve školce dělalo a co nového se naučilo)
Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte (vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí
do MŠ proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma)
• Komunikujte s učitelkou (možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát)
• Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte
• Pozitivně je motivujte (neříkejte doma dítěti, že chápete jaké to muselo být strašné, vydržet takovou dobu bez maminky, naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se v MŠ naučilo…)
CO BYSTE NIKDY NEMĚLI DĚLAT?
• Buďte důslední a nenechte se obměkčit (když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém)
• Nestrašte své dítě školkou
• Za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte
• Nepřiznávejte, že je vám také smutno a že se vám stýská (když zvládnete své emoce vy, vaše dítě je zvládne také)
• Netvrďte dítěti cestou do MŠ, že jdete na procházku a nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout
• Neopakujte dítěti pořád dokola, že má být hodné
ADAPTAČNÍ PLÁN:
1. týden: první den za účasti rodičů maximálně 1 hodinu, přivítání, vzájemné seznámení, seznámení s prostředím, do konce týdne nejdéle do 10.hodiny (možnost pobytu rodičů)
2. týden: dopolední docházka (možnost s rodiči), odchod před obědem (11.30) nebo po obědě (12.30)
3. týden: možný pobyt dítěte po celý den (odchod po 15. hodině v případě bezproblémové adaptace )
Pokud můžete, nechávejte dítě alespoň prvních 14 dní ve školce jen na dopoledne (i pro děti, které se dobře adaptují, je nástup do MŠ náročný a lépe si zvyknou pozvolným prodlužováním pobytu).
Důležité dodržovat pravidelnost docházky.
Tři měsíce (zkušební doba), to je nejzazší doba, po kterou „může“ dítě plakat při zvykání si na školku (pokud pláč pokračuje, je na místě začít uvažovat, zda by nebylo vhodné pobyt dítěte v MŠ nějak upravit, nebo i o tom, zda je dítě pro školku zralé).
Pokud to jde, nenastupujte do práce současně s umístěním dítěte do MŠ (vyplatí se počkat zhruba 1 měsíc, dítě totiž nemusí zvládnout příliš velkou skupinu dětí, i nároky, které na něj školka klade).
anonymní určovat se dají za každé situace. Za té co popisuješ, pokud není jiná možnost, tak budeš muset přehodnotit a šťastné dítě posunout za mít co jíst. A nebo taky ne, to je volba každého z nás.
Mockrát děkuji za odpovědi.Pokusíme se zjistit,jestli ve školce nenastal problém,protože do té doby bylo opravdu vše ok.Paní učitelka se zdá malinko přísnější,takže se s ní pokusíme dohodnout,jestli bychom tam nemohly být chvíli s ním.A vždy po obědě chodil domů.Takže tam byl od 8.00 do 11.30.Pokud by to opravdu nešlo,máme báječné babičky,takže bychom to o rok oddálily.je nám jen líto,že se mu tam nelíbí,sourozence ještě nemá a chtěly jsme pro něho aspon malý kolektiv dětí.ještě bychom pak zkusily aspon nějaký kroužek.U nás je pro malé klubíčko,tak uvidíme.všem Vám děkuji za váš názor.
Já si také myslím, jako Sueneé, že tříletý prcek je na školku jěště maličký, ale někdy bohužel není zbytí, pokud musí matka do práce.
Ale nemyslím si, že by mělo mít dítě možnost kdykoliv se vrátit za mámou. Fixace by se dítě potom těžko zbavovalo.
Anonymní, máš možnost dát dítě o rok později?
Mám stejný názor jako Matilda. Vydržte, zajděte za učitelkou a proberte to s ní. Lien, otázka priorit? Trochu divný pohled! Mojí prioritou je mít šťastné dítě, ale když je tatínek bez práce s 6500,- tak kde chceš určovat priority?
Souhlasím se suenéé, podle mě ještě není zralý, odložila bych to, třeba o půl roku nebo tři měsíce a zkusit, ale klidně i o rok. To, co píše Matilda je taky pravda, že třeba maminka musí do práce. Život je otázkou priorit, to si musí každý určit sám, co je důležitější.
Já až tak se Suenéé nesouhlasím, když máma musí do práce, dítě prostě musí do školky a je málo dětí, u kterých se rozhodne, že ještě nejsou na dětský kolektiv a oddělení od matky zralé.
Dost rozhodující je, jestli je maminka zaměstnaná nebo je ještě doma s mladším sourozencem. Každopádně dnes jsou možnosti, jak dítěti nástup do školky co nejvíc ulehčit. Zpočátku je mamince dovoleno tam s dítětem pobývat, aby nemělo dojem, že je tam odloženo. Postupně může maminka po dohodě s učitelkou odcházet, na hodinku, na dvě. Pak slíbí, že si pro malého dojde hned, jak se nají, případně může být přítomna u oběda, aby se maximálně vyšlo dítěti vstříc.
Ale já bych neházela flintu do žita okamžitě, toto, co píšete, je celkem přirozená a častá reakce. Dítě ve třech letech už by mělo snést odloučení, ale pokud je maminka doma třeba s mladším sourozencem, znovu bych zvážila, jestli je stresování dítěte na místě, jestli by nebylo lepší nástup do školky o rok odložit, protože v takovém případě to může vést třeba i k žárlivosti na mladší dítě v rodině.
Já jsem děti do školky dala pokaždé měsíc před třetíma narozeninama, protože okamžitě po skončení rodičováku jsem musela nastoupit do práce. Bylo to těžké zvykání, ale s pomocí tatínka, který holky ráno odváděl a kterému nedělaly v šatně takové scény jako mě, se to dalo zvládnout. Stačilo pár dní, týden, aby se s tím smířily a navíc věděly, že je čeká za každý zvládnutý den velká pochvala a třeba i malá sladká odměna.
Málokdy je to lehké a většinou se to neobejde bez slziček, ve vašem případě bych trochu pátrala, zda se ve školce nepřihodilo něco, co mohlo malého vylekat či vystresovat. Není paní učitelka příliš přísná? Pokud je dítě introvert, může mít problém se prosadit v dětském kolektivu. To všechno se dá řešit právě tím, že maminka ze začátku zůstává s dítětem ve školce a pomáhá mu poznat nové prostředí. U nás jsme dokonce mohli chodit do školky odpoledne si hrát s úplně malými dětmi od jednoho roku, takže při nástupu do školky už dítě nevstupovalo do neznámého prostředí.
Držím palce, aby to malý šikula zvládnul anebo abyste to vyřešili co nejcitlivěji k prospěchu všech.
Ve třech letech je ještě moc malý na to, aby byl dlouho bez mámi. Je sice dobré, aby byl v kolektivu, ale určitě je důležité, aby měl možnost se kdykoliv vrátit za mámou. A jak vidno si o to i sám říká. Tudíž snaha jej „lámat“ a násilým nutit, je rozhodně na škodu a může mít pro jeho zdravý psychický vývoj dlouhosáhlé škodlivé následky.
Sueneé