Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prosím uklidněte mě
Ufff, jak začít.
Dceři je 14 měsíců a nechodí. Od 3 do 9 měsíců jsme 4x denně 3/4 hodiny cvičili Vojtovu metodu. Očistec. V 9 měsících lezla a neurolog řekl, že vývoj dohnala, cvičit nemusíme, že lezení je moc důležité a teď půjde všechno samo. Že samostatná chůze je běžná do 18 měsíců. Pouze pokud by do 18 měsíců nezačal sama chodit, máme přijít a zase bysme začaly Vojtit.
Těsně před 1.narozeninami se postavila, asi 14 dní udělá pár krůčků podle nábytku. Tlak okolí je ŠÍLENÝ. Podotýkám, že jí nesmíme vůbec pomáhat, žádné vodění za ruce, nic takového. Měli jsme výbornou fyzioterapeutku, která k nám jezdila i domů a byla perfektní. Pořád váhám jestli jí mám zavolat, ať malou přijde omrknout. Pak si zase řeknu, že má ještě 4 měsíce čas. Pak jí kritických okem pozoruju a vidím, že se staví jen tak, je nakročí pravou nohou a levou přitáhne. A tak v polovině případů na té levé nestojí pořádně, spíš na špičce. Tak si zase říkám, že to je špatně. Pak se zase uklidňuje, že se to prostě naučí.
No a dneska jsem zase nahlodaná. Děsně mě bolí záda a kyčle a dokopala jsem se k rehabilitační doktorce. Povídali jsem si, říkala jsem,že mám skoro 11 kg dítě, které pořád tahám atd. Tak jsme zavedli řeč, a ona se do mě pustila, že jsme v 9 měsících neměli přestávat cvičit, ať malou přivedu, že se na ní podívá. Ať si uvědomím, co to bude za dřinu, jestli se do 18 měsíců nerozchodí a začneme znovu cvičit atd.
Toho se právě bojím, co to bude dřinu. Když byla malá, byla hodně ubrečená, takže to, že probrečela celé cvičení jsem prostě brala jako fakt, čím víc rostla, měla větší sílu a já se s ní prostě prala a bylo mi jí víc líto, už to nebylo miminko,ale byla spokojená, hrála si, a já jí 4x denně svlíkla, a na kuchyňksý lince jí mordovala. Ale viděli jsme výsledky, tak jsem to překonala a nepolevila. Ale teď si to prostě neumím představit, úplně se mi chce brečet, když si představím, že v 1,5 roce se tohle bude opakovat. Už je “velká“, povídá si se mnou, děláme blbosti a pro mě by to bylo utrpění. Vím že by jí to pomohlo, vím že by to ani netrvalo dlouho, vím, že jiné děti jsou na tom mnohem mnohem hůž,ale stejně….
Prosím, holky zlatý, uklidněte mě, že Vaše děti taky šmajdali než se rozchodili, že to bude dobrý,že…
Pardon, tabulátor mi zprávu odeslal :-((.
Tedy, dítě, které SAMO začalo stoupat a SAMO chodí kolem nábytku – to není žádný hypotonický ležící skřítek, to jenom zpevňuje velké svalové skupiny a sbírá sílu k samostatnému krůčku. Jen počkej, možná až se vrátím z dovolené, bude tvoje zpráva o prvním krůčku už stará vesta 🙂
Lussy, nemám čas přečíst reakce, ale prosím, neboj se. Vím, že jste cvičili, ale vždyť ona dělá úžasné věci, leze, stojí, chodí kolem nábytku. Vítek se postavil v 10měsících a začal hned kolem nábytku, tak jsem čekala chůzi do měsíce, a chodit začal bez týdne v 18měsících. Starší začal pozdě všechno, ale potom se jeden týden postavil a další týden běhal jako by celý život nedělal nic jiného. V 16měsících. U tak malých dětí je týden úplně jiná časová míra než u nás dospělých.
Mrzí mě, že tě rehabilitační tak vylekala, ale ona je zvyklá vidět jenom patologie. Když vidí dítě v rámci širší normy, už vidí skrytou patologii a dle hesla cvičením nic nezkazíš je hodně dětí vedeno až do pevné chůze. Ale přece uvažuj, dítě, které SAMO
Ahoj Lussynko, tvůj příspěvek, hlavně ten konec, je takový zoufalý 🙁 smutný
Taky jsme vojtili, hrůza děs, malý začal chodit v 18 měsících. Tvoje malá začala lézt docela brzy, vlastně, tak jak měla. My lozili daleko pozděj a snad půl roku 🙁 byla jsem zoufalá a říkala si, kdy už začneme chodit. Pořád jsem ho musela nosit, byl pro mě těžký, ale dočkala jsem se. Tak, jako se dočkáš ty. Uvidíš, jak ti bude holčička běhat 🙂 A řeknu ti upřímně, také jsme měli zakázáno pomáhat, ale stejně jsme mu občas na nohy a s chozením pomohli. Nemyslím si, že bychom mu ublížili. Já mám zase obavy, že malý shrbeně sedí, že nás zase na nějaké to cvičení pošlou 🙁 Dobře si na to svlíkání 3x denně pamatuji, sousedi si museli myslet, že tu snad týrám dítě, bylo to příšerné a já na to nerada vzpomínám. Ale jak píšeš, výsledky po cvičení jsou, to je dobrá motivace, ne?
Tak ti budu držet palečky, aby jsi neměla tak smutné a zoufalé myšlenky. Aby jsi za chvíli do tamtamu psala, jak ti malá krásně chodí 🙂
Lussy, já bych si s tím zase tak hlavu nelámala. Domča udělal první krok až před prvníma narozeninama, všechno mu trvalo déle (dle Dr. je každé dítě jiné a je to pravda). Kamarádky holčička (v červenci jí byl rok) udělá teprve pár kroků a spíš to doprovází pády než kroky:-)
Neznamená, že když dítě neprospívá přesně podle tabulek, tak je “vadné“. Mě se zdá dobrý názor toho neurologa , jak píšeš. Čas zatím má.
Čím víc jí budeš dávat najevo, že usiluješ doslova o to, aby začala chodit – pozor, děti to velice dobře vycítí, aniž bysme to my dospělí tušili – tak jí to tuplem nepůjde, nebude chtít atd…Prostě bych se chovala normálně, neupínala bych se na to chození, vždy jí samozřejmě pochválit, když se něco povede atd…
Ono většinou, když něco moc a moc chceme, tak to trvá věčnost….Nech tomu volný průběh a uvidíš, že za chvilku najednou bude cupitat:-)
Holky, moc vám děkuju za podporu. V sobotu jedeme na týden pryč a až se vrátíme, zavolám fyzioterapeutce. Já se prostě bojím toho, že řekne, že musíme zase cvičit, ale je pravda, že čím dřív se začne, tím dřív se skončí.
Ona je bezvadná, jsem s ní v kontaktu mailem, pravidelně jí posílám fotky, vybrala si naší malou jako ukázkové dítě a když přednáší o Vojtovce prezentuje tam naše fotky, aby lidi viděli ten zázrak jak říká, protože původní prognoza nebyla zrovna slavná.
Tak pak dám vědět, jestli jsem se bála zbytečně. Ještě jednou díky všem.
Ahoj Lussy, ještě jsem nečetla reakce, ale má dcerunka taky začala chodit až na konci 14 měsíce a vůbec jsme necvičily ani nevojtily. Uvidíš, všechno proběhne rychleji, než stačíš mrknout očkem a pak si budeš přát, aby zase lezla jen po čtyřech 🙂
Lussy, ani jsem nepročítala všechny reakce. Chápu tě, že se bojíš a nejsi si jistá… Náš Martin začal chodit až v 16-ti měsících, nepomáhala absolutně žádná motivace – prostě byl trochu pohodlnější. Ovšem vím, že u vás je to něco kapku jiného…. rozhodně, pokud si nejsi jistá, zavolej fyzioterapeutce, ta ti aspoň řekne. Buď tě uklidní, nebo začnete cvičit – a věř, že lépe teď než v 18-ti měsících…. takhle bych to určitě udělala já. Držím palce a přeji hodně štěstí!
Lussy, tak naše Anička začala chodit v 16 měsících. Na žádnou rehabilitaci jsme nikdy nechodili. První pokusy vykročit proběhly až kolem toho 14. měsíce. Za ručičky jsem ji netahala, ale ona se mě pak chytila sama, takže jsme i chodily spolu. Myslím, že to bylo taky hodně o opatrnosti – ona se prostě nepustila sama do prostoru, dokud si nebyla na 100 % jistá, že to zvládne. Taky pak v těch 16 měsících vůbec nepadala, chodila úplně stejně jako obdobně staré děti, které začaly chodit i o půl roku dřív. V roce a půl běhala i po hodně nerovném terénu bez karambolů. No a ta opatrnost jí zůstala doteď :-))
To bude dobrý-uvidíš.Kašly na okolí,každý dítko je jiný.
Mě klučina ani v osmi měsících neseděl,vůbec nelezl.Jen se šoupal po zádech.Znám to,když mě deptalo okolí co má a já nemám dělat…
Narodil se bez vyvinutých stříšek,taky nás čekalo svičení a peřinka.Vůbec ani koncem 17měsíců nechtěl na nohy.Byla sem zoufalá-všichni děti běhali jen né ten můj.Na ortopedii mi řekl,že nožičky má v pořádku,doktorka mě utěšovala,že kluci jsou líní.Rozchodil se po 18ti měsících a do 20měs.žádná sláva.No a druhý dítko,ikdyž měla taky problém se stříškama lítala od 9měsíců.
Švagrový holčina nosila do roku a půl řemínky a začla jí chodit po druhým roce.Dneska běhá jak čamrda a dohání co zameškala.
Na rehabilitační babu kašly,jak říkají holky /jedním uchem sem a druhým ven/a popovídej si s tou terapeutkou.Zaprvý zná prcka z dřívějška a bude vědět co a jak a za druhý určitě nejsi sama,kdo má takový trápení.To se zvládne-já si vždycky říkám:jsou na tom jiní hůř…a pomáhá to /aspoň na chvíly/.
Lussy, nezoufej! Určitě zavolej té fyzioterapeutce, když máš pochybnosti.