Diskutárna

Ufff, jak začít.
Dceři je 14 měsíců a nechodí. Od 3 do 9 měsíců jsme 4x denně 3/4 hodiny cvičili Vojtovu metodu. Očistec. V 9 měsících lezla a neurolog řekl, že vývoj dohnala, cvičit nemusíme, že lezení je moc důležité a teď půjde všechno samo. Že samostatná chůze je běžná do 18 měsíců. Pouze pokud by do 18 měsíců nezačal sama chodit, máme přijít a zase bysme začaly Vojtit.
Těsně před 1.narozeninami se postavila, asi 14 dní udělá pár krůčků podle nábytku. Tlak okolí je ŠÍLENÝ. Podotýkám, že jí nesmíme vůbec pomáhat, žádné vodění za ruce, nic takového. Měli jsme výbornou fyzioterapeutku, která k nám jezdila i domů a byla perfektní. Pořád váhám jestli jí mám zavolat, ať malou přijde omrknout. Pak si zase řeknu, že má ještě 4 měsíce čas. Pak jí kritických okem pozoruju a vidím, že se staví jen tak, je nakročí pravou nohou a levou přitáhne. A tak v polovině případů na té levé nestojí pořádně, spíš na špičce. Tak si zase říkám, že to je špatně. Pak se zase uklidňuje, že se to prostě naučí.
No a dneska jsem zase nahlodaná. Děsně mě bolí záda a kyčle a dokopala jsem se k rehabilitační doktorce. Povídali jsem si, říkala jsem,že mám skoro 11 kg dítě, které pořád tahám atd. Tak jsme zavedli řeč, a ona se do mě pustila, že jsme v 9 měsících neměli přestávat cvičit, ať malou přivedu, že se na ní podívá. Ať si uvědomím, co to bude za dřinu, jestli se do 18 měsíců nerozchodí a začneme znovu cvičit atd.
Toho se právě bojím, co to bude dřinu. Když byla malá, byla hodně ubrečená, takže to, že probrečela celé cvičení jsem prostě brala jako fakt, čím víc rostla, měla větší sílu a já se s ní prostě prala a bylo mi jí víc líto, už to nebylo miminko,ale byla spokojená, hrála si, a já jí 4x denně svlíkla, a na kuchyňksý lince jí mordovala. Ale viděli jsme výsledky, tak jsem to překonala a nepolevila. Ale teď si to prostě neumím představit, úplně se mi chce brečet, když si představím, že v 1,5 roce se tohle bude opakovat. Už je “velká“, povídá si se mnou, děláme blbosti a pro mě by to bylo utrpění. Vím že by jí to pomohlo, vím že by to ani netrvalo dlouho, vím, že jiné děti jsou na tom mnohem mnohem hůž,ale stejně….
Prosím, holky zlatý, uklidněte mě, že Vaše děti taky šmajdali než se rozchodili, že to bude dobrý,že…

Lussy, nemám čas přečíst reakce, ale prosím, neboj se. Vím, že jste cvičili, ale vždyť ona dělá úžasné věci, leze, stojí, chodí kolem nábytku. Vítek se postavil v 10měsících a začal hned kolem nábytku, tak jsem čekala chůzi do měsíce, a chodit začal bez týdne v 18měsících. Starší začal pozdě všechno, ale potom se jeden týden postavil a další týden běhal jako by celý život nedělal nic jiného. V 16měsících. U tak malých dětí je týden úplně jiná časová míra než u nás dospělých.

Mrzí mě, že tě rehabilitační tak vylekala, ale ona je zvyklá vidět jenom patologie. Když vidí dítě v rámci širší normy, už vidí skrytou patologii a dle hesla cvičením nic nezkazíš je hodně dětí vedeno až do pevné chůze. Ale přece uvažuj, dítě, které SAMO

Lussy, já bych si s tím zase tak hlavu nelámala. Domča udělal první krok až před prvníma narozeninama, všechno mu trvalo déle (dle Dr. je každé dítě jiné a je to pravda). Kamarádky holčička (v červenci jí byl rok) udělá teprve pár kroků a spíš to doprovází pády než kroky:-)

Neznamená, že když dítě neprospívá přesně podle tabulek, tak je “vadné“. Mě se zdá dobrý názor toho neurologa , jak píšeš. Čas zatím má.
Čím víc jí budeš dávat najevo, že usiluješ doslova o to, aby začala chodit – pozor, děti to velice dobře vycítí, aniž bysme to my dospělí tušili – tak jí to tuplem nepůjde, nebude chtít atd…Prostě bych se chovala normálně, neupínala bych se na to chození, vždy jí samozřejmě pochválit, když se něco povede atd…

Ono většinou, když něco moc a moc chceme, tak to trvá věčnost….Nech tomu volný průběh a uvidíš, že za chvilku najednou bude cupitat:-)

Ahoj Lussy, ještě jsem nečetla reakce, ale má dcerunka taky začala chodit až na konci 14 měsíce a vůbec jsme necvičily ani nevojtily. Uvidíš, všechno proběhne rychleji, než stačíš mrknout očkem a pak si budeš přát, aby zase lezla jen po čtyřech

Lussy, tak naše Anička začala chodit v 16 měsících. Na žádnou rehabilitaci jsme nikdy nechodili. První pokusy vykročit proběhly až kolem toho 14. měsíce. Za ručičky jsem ji netahala, ale ona se mě pak chytila sama, takže jsme i chodily spolu. Myslím, že to bylo taky hodně o opatrnosti – ona se prostě nepustila sama do prostoru, dokud si nebyla na 100 % jistá, že to zvládne. Taky pak v těch 16 měsících vůbec nepadala, chodila úplně stejně jako obdobně staré děti, které začaly chodit i o půl roku dřív. V roce a půl běhala i po hodně nerovném terénu bez karambolů. No a ta opatrnost jí zůstala doteď )

Lussy, nezoufej! Určitě zavolej té fyzioterapeutce, když máš pochybnosti.