Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
škola
Paní Jano, dobrý den, můžete mi prosím poradit, co se svou dcerou, která je v šesté třídě a nechce se učit? Hlavně do matematiky. Měla zatím průměr 3 celé, ale teď 14 dnů chyběla, nic nedohání, mám pocit, že je jí to jedno. Nerada bych, aby měla na vysvědčení čtverku.S trojkou jsem už smířená. Chtěla by do budoucna určitě maturitu, ale s jejím pšístupem k učení, nevím. Ostatní předměty docela zvládá, jěště fyzika, tam to vypadá taky na trojku. Děkuji za odpověď.
Pavlína
Můj starší syn je v 6.třídě a taky se s ním musíme učit (pokud chceme, aby měl „normální“ známky.)
Každé dítě je jiné.
Taky mu ještě kontroluji věci v batohu podle rozvrhu, jinak by 3x týdně něco zapomněl.
Prostě ho máme rádi takového- jaký je, je roztržitý.
Mladší syn dávno pomoc při domácí přípravě nepotřebuje, dokonce ho moje přítomnost při úlohách obtěžuje.
Staršímu synovi zájmovou činnost nazakazuji, i když jsem to dlouze zvažovala.
Nabídnu mu pomoc s učením, a když vidím, že se snaží, tak na své fotbalové tréninky a zápasy může jít.
Podle mne je důležitý dobrý vztah s dítětem, pozitivní komunikace a povzbuzení, aby dítě cítilo, že má v rodiči oporu, že se při problémech na pomoc rodičů může spolehnout.
Když puberťák nabízenou pomoc přijme, je to taky důkaz jeho zodpovědnosti. To, že někdo pomoc s učením potřebuje, není důvodem ke trestu.
Zkuste si o tom promluvit.
Každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného, ale cítit lásku a pochopení od svých blízkých potřebujeme všichni. Je vidět, že Vám na dceři záleží…
Co je u jednoho učitele na 2, může být u druhého na 4.
Pokud dcera bude souhlasit, zkuste se spolu nějaký čas učit.
Jste přece na jedné lodi.
Jinak těžko odhadnete objektivitu hodnocení školních prací.
Já jak se se synem učím, taky vidím, že bych teď neměla samé 1. A to jsem na základce měla vždycky vyznamenání a pak jsem v klidu vystudovala.
Je jiná doba, jsou jiné požadavky na děti i na rodiče.
Minule jsem syna pochválila dokonce za 4 ze samostatné práce, protože vzhledem k okolnostem (které bych nevěděla, kdybych se se synem neučila)si to zasloužil.
Není přece tragédie dostat špatnou známku, ale je důležité, aby dítě mělo vnitřní motivaci po vědění, takovou tu zdravou zvídavost. Za Vaší láskyplné podpory.
Přeji moudrost a trpělivost.
Hedvika
Milá Pavli, každý je jiný, někdo opravdu potřebuje, aby s ním rodič jel větu po větě, jinému stačí, když ho rodič kontroluje pomocí otázek stejně jako ve škole, někdo nepotřebuje ani to. Zkuste všechny varianty, uvidítě, co oběma nejvíc vyhovuje.
Přeji všem hezký den a moc vám děkuji všem za příspěvky. Zdravím i paní učitelky a jsem moc ráda, že o tom mohu diskutovat přímo s pedagogy.
Bohužel škola je pořád o známkách. Navíc i když se dříve dcera do školy připravila, třeba právě v matematice, při testu pohořela. Mám pocit, že na ni působí časové práce velmi negativně. nebo prostě nemá buňky na čísla, já nevím.
Strašně nerada ji trestám tím, že ji zakážu její oblíbené cestování, ale prostě nevidím jiné východisko. Myslím, že jí to vadí, ale řekne mi: tak ať…
číst si všechny vaše názory je pro mě povzbuzující.
Jen by mě jěště prosím zajímalo, je opravdu nutné, abych se s ní učila? Manžel mi vyčítá, že se s ní neučím, ale vždyť už je to velká holka! Musí být zodpovědná ve svém věku za něco, co dělá pro sebe nebo se pletu?
Pavlína

ja mela taky v 7. a 8 tride trojku…a na gymplu…ani nemluvim:)….na VS?…v prvaku dokonce dekanat z matematiky:):))))….a je ze mne taky ucitelka:)
Pavli, jdete na to dobře. Zakázat jednou za čas akci, na kterou se těší, neuškodí. Správně tady někdo podotknul, že s vysvětlením: máš špatné známky, tzn. že nemáš dost času na učení, takže ti ho udělám…… Úšklebky ze strany dcery se netrapte, to k pubertě patří, ona je nejchytřejší, vy jste ta, která ničemu nerozumí. Držím palce, to překonáte. Já měla v sedmé třídě dvě 3, pak jsem to vytáhla dnes je ze mě ta učitelka :).
Pavlíno, jen upřesnění a doufám, že se nepletu, ale letos se mohly podat přihlášky na tři střední školy, ne jen na jednu.

mily verousku….kde jste prisel na to ze ucitelu je malo?…kazdy se trese o misto….
Dobrý den verousku, já jsem si myslela, že když se může na střední školu podat jen jedna přihláška, tak si školy pečlivě zvažují každého žáka. Nejsem ambiciózní člověk, který své dítě nutí do učení, aby z ní něco bylo, ale určitě v dnešní době na vzdělání záleží, proto svou dceru přesvědčuji, že v první řadě je JEN škola. Kroužek má proto, že by se v paneláku asi jinak unudila. Podivila jste mě, že učitelé ze škol utíkají..ona by si přála být učitelkou v mateřské školce, přinejhorším na ZŠ první stupeň. Jenže v sedmé třídě je prý učení jěště těžší, tak nevím. když už teď lumpačí.
Pavlína
Milá Pavlíno, dnes se běžně dostanou na střední školy i děti, které mají na vysvědčení čtyřky, kvalitu těchto středních škol nekomentuji. Ze školství učitelé prchají, takže Vaše dcera má velkou šanci se tou učitelkou stát. Myslím, že již dnes je řada ředitelů základnich škol vděčná za každého vysloužilého vojáka, zejména pokud ten ještě umí anglicky.
verousek
Dobrý den Ájíku, děkuji za váš názor. V komunikaci problém nemáme, dokážeme si i pěkně povídat, ale převažují ksichtíky a pohrdání, pořád si říkám, že je jěště dítě a nemá představu o tom, co bude za x let.
Bojím se, aby na školu nerezignovala, když jsem někde četla, jak některé děti vzdorovitě „kašlou“ na školu, chytají se party..taky jsem jí řekla, že i když sice hezká holka je, kluci se jí budou vyhýbat, když zjistí, že ve škole neboduje. Hřeší na svou hezkou tářičku. Překonávat toto pubertální období je velmi těžké.
Její otec mi pořád říká, že jsem příliš shovívavá, ale na druhou stranu ji nechci nervovat, aby neměla psychické problémy. Ale snad když pan učitel uvidí snahu (protože mi právě teď řekla, že napravování matematiky je dobrovolné),tak si říkám, že snad úúplně jedno jí to bejt nemůže. Kdyby ty naše děti věděly, že nám to jedno není.
Pavlína
Pavli, já nejsem odborník, jen bych vás chtěla uklidnit, že dle mého soudu na to jdete dobře 🙂
Ono je v tomto věku někdy opravdu hodně těžké určit,co děcka chtějí, jestli jim to a to vadí nebo je jim to jedno… prostě už nejsou tak spontánní jako malé děti a tudíž se můžou tvářit, že je jim to „šumák“ – ale jsou to mimikry – přece neukážu rodičům,že mě zasáhli na citlivém místě (mám doma sedmáka a i když je zatím celkem v pohodě, dost dobře vím, o čem mluvím :))
Myslím, že zakázat jediný kroužek, který ji navíc baví, je jedna z mála cest, jak dosáhnout svého – samozřejmě spolu s vysvětlováním. Je fajn, že se snažíte komunikovat – je to důležité, dcera u vás opravdu uvidí zájem a třeba půjde do sebe 🙂
Přeji vám hodně štěstí!
Paní Jano, moc vám děkuju za odpověď. Napsala jste to hezky a já to taky tak i dělám. Domlouvám, pokud opravdu chce být učitelkou (jedno z jejích přání) nesmí mít ošklivé známky, rozčiluju se, ale zatím zbytečně. Přesně jak píšete, když nebude mít dobré známky, bude se dřít jako mezek za pár korun, přitom je líná jako veška..Víte, mě to totiž velmi trápí. V pondělí má nějakou přezkušovací hodinu, nevím, jestli jsem ji pochopila správně, asi se pan učitel rozhoduje, zda se jěště přiklonit ke trojce. Čím jste mě potěšila je, že se známky jěště ze 6 třídy nezapočítavají do přihlášky na stř. školu.
Nevím, jestli jsem udělala dobře, ale zakázala jsem jí cestu do Prahy, kde jezdí se sborem koncertovat. Taky mají jet na soustředění o prázdninách na týden, tím jsem jí také „pohrozila“. Moc ráda cestuje, jinak jí nemám co zakázat. Nechci tu vyznít jako krkavčí matka, ale je mi to moc líto a záleží mi na tom, aby školu upřednostňovala především. Myslíte, že jsem v tomto udělala chybu? Že ji zakazuji její jediný kroužek? A taky bych ráda věděla, jestli je nutné nebo opravdu potřebné se se šesťákem učit? Paní učitelka na prvním stupni už v páté třídě nám rodičům kladla na srdce, že je máme vést k samostatnosti.
Pavlína
Milá Paní Pavlíno, přesně to, co popisujete, je bohužel období, které se objevuje téměř u včech dětí. Souvisí to s pubertou a dospíváním. Je jim všechno jedno, nic nemá smysl, oni to ví ze všech nejlépe. Na každého platí asi trochu něco jiného, ale vesměs je pravidlem, že dítě musí vidět, že vám to není jedno. Je potřeba neustále pohánět dítě do učení, motivovat, chálit i kárat, klidně se rozčilte, i to je projev toho, že vám to není jedno. Kdyby dítě získalo pocit, že vám je to jedno, jemu by to mohlo být „ukradené“ taky. Zkuste připomenout maturitu, vzdělání, zaměstnání, za co to vymění, pokud se nebude učit, kde může skončit. Co vás může uklidnit je to, že známkas ze šesté třídy se nepíše na přihlášku k přijímacím zkouškám, do té doby snad „blbé“ období přejde a vše se vrátí do starých kolejí.
musím se opravit, průměr jí zatím vychází 3,5, horší se 🙁
Pavlína