Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Potkalo mě štěstí.... a už ho mám i doma :o)))
Holčiny, musím se vám pochlubit. Nedávno autoškola a hádejte co za štěstí mě potkalo?! :o)))))) Mám svoje autíčko! Jsem tak šťastná, pořád se na něj chodím dívat:o) Potkala mě neuvěřitelná shoda náhod: známí věděli, že sháním autko, ale furt jsem básnila o Golfovi, takže nějak neměli potřebu mi říkat, že maminka kamarádčiné snachy (uf,to je složité), prodává svou Felicii. Jistě si řeknete: No jo, staror Felicii, ale kdybyste ji holky viděly, neuvěříte, v jak krásném je stavu. Ani nebudu psát, kolik mě stála, je to totiž pakatel:o) no prostě jsem šťastná a jsem hrdá, že moje první auto je taková krásná Škodovka, i kamarád, co mi v sms vymlouval Felicii, dnes při její prohlídce ztichl a souhlasně kýval hlavou. Je to obyč autíčko, ale všude mě doveze, má novou technickou a prostě…jsem na chvilku šťastná :o) I malá mě chválila, že s ní vůbec neškubu;o) rozumějte umění práce se spojkou;o)
No jinak mám i smutnou zprávu: že mám v práci trošku problémy s kolegou, vůbec nevím, co mu přeletělo přes hlavu, měl by být rád, že jsem zůstala a že nemusí zaučovat nového zaměstnance a místo toho na mě předal další práci a zodpovědnosti, nebere telefony zákazníkům, prý nestíhá. Je teda dost jedovatý a to mě trápí, je hrozné, když s někým chcete vycházet a nejde to. Zase se nenechám využívat, prostě tady je moje práce a tady jeho. Dost mě to žere, přece jen v práci je člověk denně 8h. Přes šéfa to řešit nechci, ten moc o naší práci neví, jsme na ni sami dva, ale chodím domů otrávená. Ještě nedávno se usmíval jak mílius, dnes je to jinak a je mi dost nepříjemné s ním pracovat. Už ať je dovolená…. Na jiné oddělení nemůžu jít.
Darčo, doufám, že zaskočíš, cinkneš a ukážeš “nového člena rodiny“. Jsem upřímně ráda za tebe.
A kolega – jak psali holky, za pár je dovolená. Třeba se uklidní. Nějakou dobu dělal i za tebe? Třeba ti to jen vrací. Za odměnu, že ses vrátila. Některý chlap si vylívá zlost doma, jiný v práci. Když doma – je to blbé – viz otec Sáry. V práci – můžeš si myslet něco o něčem a být ráda, že ho nemáš doma.
Darčoooo blahopřeju k autíííínku:-)))) Felda je fajn, taky jednu mám … spolehlivá:-)))
A ke kolegovi, co říct, možbá Tvé místo někomu už dohazoval, no do hlavy nikomu nevidíš…. nebo už toho mám dost a potřebuje dovolenou, třeba má osobní problémy a řeší si je na Tobě…. kašli na něho… to se zase srovná, neboj:-))))
K
Piškotko gratuluji k autíčku a přeji jízdy bez nehody.
S kolegou se netrap, čím víc si to budeš brát, bude to štvát i tebe.
Řekni mu, že spolu jste v práci celý den tak ať svoje problémy neventiluje na tobě.
Držím palce ať to zvládneš, ahoj.
Piškotko,
gratuluju k autíčku. Já ve Felicii dělala celou autoškolu a jedna nám stále dobře slouží a že má už něco nalítáno 🙂
S kolegou ti to nezávidím, ale jak píšou holky, zřejmě toho na něj bude moc a má práce plný zuby a chlapi si neberou takový servítky jako ženský, jsou tajemný jak hrad v Karpatech a ještě jsou uražený že jsi na to, proč se tak chovají sama nepřišla.
Užívej si autíčka a s kolegou snad bude líp!
Piškotko, k autíčku gratuluju, takové “náhody“ jsou nejlepší, že? :-)))
S tím kolegou. Napadá mě, jak je to s prací, když není vyhnutí a musíš vzít paragraf? Nepadá část tvé práce na kolegu taky? Pokud ano, je možné, že na něj teď příval víc doléhá, že toho má před dovolenou taky dost (teď mluvím ovlivněna osobní únavou, třeba se pletu) a může mít pocit, že když jsi teď v práci naplno a relativně “zacvičená“, nemusí tě už tolik šetřit… Jestli se změnil jeho obvyklý projev, jak píšeš, myslím, že může být ve hře nějaká osobní potíž, nebo zdravotní, něco, co asi těžko víš. Takové změny bývají dočasné. Já bych asi zkusila s kolegou promluvit v tom smyslu, že to, co mi ukládá, nepokládám za svou práci, ale za jeho, ale jestli potřebuje pomoci, že to udělám, dokud budu stačit a než se to urovná jemu. Tím by měl chápat dočasnost a taky určitou míru toho, co na tebe může navalit. Se slušnými lidmi to tak mně osobně funguje, problém je s tím zbytkem :-(, což doufám není tvoje situace.
Tím, že jste na práci jen dva, máš obrovskou možnost, pokud zatneš zuby a pomůžeš nad rámec svých povinností, zafungovat jako “parťák“, a to se hlavně v očích mužských obrovsky počítá do budoucna. Tak držím palec.
Piškotko, vydrž, jestli je to způsobené přívalem práce, tak to by si mělo časem “sednout“. Někdo potřebuje víc času na to, aby se porovnal s něčím, co mu “nevoní“.
Ono po dovolené také bude líp.
Každopádně Ti držím palečky. 🙂
Holky, já s ním mluvila před dvěma dny, když mi tu práci předával, ptala jsem se, jestli mu něco vadí, třeba že se ještě stále ptám, řekl, že ne, ale že toho má teď moc, to mi sice řekla i kamarádka jeho holky, (znám ji), že je zaneprázdněný, ale to ho neopravňuje k takovému chování, co mám těm zákazníkům pořád říkat? No, musela bych vám to vylíčit podrobně a to se nedá, práce přibyla nám oběma, ale to je prostě život, akorát se s tím asi každý vyrovnává po svém. Já mám strašnou nevýhodu, že jsme na tu práci jen dva a kromě něj mi nikdo jiný není moc schopný poradit, jsem tam sice už nějakých pár měsíců, ale takovou práci se učíte i rok, dva. Kolegyně je nešťastná, že mi nemůže nijak pomoct, kéžbych radši přešla jinam, no doufám, že se to zlepší…
A pozdravuj od nás Sárinku.
Piškotko, autíčko si užij ve zdraví!
Jinak souhlasím s Padmé, zeptej se ho, co se mu stalo.
Piškotko, gratuluji k autíčku, taky jsem začínala s Felicí, je to sice takový automobilový stařeček, ale jak píšeš ty, jako přemisťovátko ideální. Jinak na feldy jsou levné díly a opraví ti ji kdejaký mechanik, takže bez problémů.
Co se týká tvého kolegy, tak to je bohužel všude. Ještě jsem se nesetkala se zaměstnáním,kde by se někdo podobný nevyskytoval. Jak píšeš, je důležité si hned na začátku určit hranice, tak aby v pracovním vztahu bylo jasno. Myslím, že tvůj kolega za čas pochopí, že sebou nenecháš mávat a svou pozronost přesune jinam. Takže držím palečky, dovolená to jistí.
Piškotko, gratuluji k autíčku. :-)))
Já osobně nedám na Felicii dopustit, je to skvělé auto, vždycinky se mi líbila a dobře se mi s ní jezdilo, já se v jedné učila řídit (v autoškole) a jednu jsme měli několik let doma.:-)))
No a k tomu kolegovi – nezeptala ses ho? Myslím tím upřímně a na rovinu – jednoduchá otázka: “Co se s Tebou děje?“
Třeba má nějaké trápení doma, o kterém nevíš. Nebo může mít nějaké zdravotní trable a je z toho trochu podrážděný. Těžko říct… Chápu, že je ti to nepříjemné, taky bych se necítila dobře, pracovní doba umí být strašně dlouhá, znám to… Možná se to srovná po dovolené, každý si potřebuje odpočinout a nabrat nové síly.
Přeji Ti vše dobré. 🙂