Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Stydlík
Dobrý den,mám jeden problém,který se týká mého 6 a půl ročního syna.V září má jít už do školy.Odklad už měl,takže teď by měl jít už normálně.Problém je v tom,že doma je až moc živej a nedokážu ho trochu sklidnit,ale ve školce je to úplně jinak.Vůbec se tam nezapojuje ani moc nemluví,je uzavřenej do sebe.Ani se tam neoblíká pořádně sám.Všechno se mu musí připomínat např.obuj si boty,když si je obuje,tak zase sedí a musí se mu zase říct oblíkni si svetr.Je prostě nesamostatnej.Všichni si třeba malují,ale on ne,musí se mu dát do ruky tužka a vést mu ruku.Připomínám,že není postižený.Je úplně normální.Už nevím co s tím mám dělat a učitelka,taky ne,tak se bojím,že v té škole neobstojí a že by ho taky později mohli poslat do speciální školy kvůli tomuhle.Snad se to nestane a věkem se to změní,ale do školy pude už za půl roku a už se fakt toho děsím,jinak je fakt šikovnej.Má rád knížky,takže toho spoustu ví a umí.
Byla bych ráda,kdyby jste mi trochu poradily co s tím mám dělat.
Předem děkuji za odpověď
Hladilová
Hladilová
Neřešte predem vec ktera jeste nenastala..verte mu trosku….a az nastane pak budete resit…zbytecne se tim ted trapite….sama z vlastni zkusenosti vim ze se deti zmeni…..a rodice se pak divi:)vydrzte
Já si myslím, že to vše poznáš, až začne chodit do školy. Pak se uvidí. Zkus ale určitě odstoupit od těch příkazů a prostě ho nechat ať dělá vše sám. Jdete ven? Tak mu řekni ať se obleče a neříkej mu jak se má oblékat. Náš nejstarší byl taky takovej, teda ani ne ve školce,ale spíš doma. Říkala jsem si, co bude dělat, až bude chodit do školy a bude se muset ráno sám vypravit. A světe div se, když neměl maminku za prdelkou, tak vše zvládnul. A teď? Když jsem doma na mateřský, tak je to jako dřív. Ráno slyším: Mami podej mi tašku. Kde mám klíče? Svačiny házím na poslední chvíli oknem apod. A to už je ten starší dospělý. Prostě uvidíš, až nebude mít nikoho kdo mu nebude říkat co má dělat, tak pochopí, že musí sám.
Dobrý den, podle toho, co popisujete, to na mě působí, že je váš syn v kolektivu jaksi „nesvůj“, třeba se stydí, třeba si přemýšlí „o svém světě“, může být snílek a taky v tom může být paní učitelka. To je těžko říct… Zkusila bych ho pobízet, podporovat a hlavně hodně chválit za všechno, co udělá dobře, aby věděl, že to oceňujete. Asi bych s ním zkusila víc mluvit a víc vysvětlovat (např. nestačí si obout boty, ven do zimy nemůžeš jít bez svetru, byla by ti zima), už mu je šest let, tak to už spoustě věcem rozumí. Např. komplet se obléknout (včetně svetru, bundy, bot, čepice) můžete trénovat doma. Časem se mu to „zautomatizuje“ a bude to v pořádku.
Přeji hodně štěstí a trpělivosti.
A doma tohle všechno dělá bez problémů? Pokud ano, tak zkus třeba formou-ukaž mi, jak se oblékáte ve školce, jak malujete a vysvětlit mu, že tak se to má, protože to dělají děti, které chtějí jít do školy atpod.
Může se taky stát, že ve škole dostane takovou paní učitelku, ze které bude úplně „na větvi“ a nic nebude problém. Myslím tím v dobrém. Moje dcera nechtěla zase s nikým cizím komunikovat, ale paní uč. si ji získala snad hned první den a bylo to naprosto bez problémů.
Qinty