Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jeho děti....
Moje milé kamarádky…
Mám novou lásku po věčných útrapech s ex (některé ví..) a jsem zamilovaná… Chci se zeptat, kdo to zažil ale i ostatních, jak se mám chovat k jeho dětem? Jak mě přijmou? Když mě nepřijmmou, jak se mám chovat? Nechci rozlišovat moje – tvoje děti, on už moje holky viděl a v poho, holky ho přijmuly on je taky ale bojim se jak budou reagovat až uvidime synka 9 let a dcerku 6 let…
Ja bych naprosto souhlasil ,z poslednimi dvema prispevky, ale stačí být milí anelhat ,to byla asi od pritele trochu chyba 🙂
Pavli, holčička se možná bojí, že o tatínka přijde úplně – bývalého Eliška se taky bála, když viděla před tátovo domem zaparkované mé kolo, ani se nazastavila a odešla, no a za dva roky by se ke mě nejraději nastěhovala i v práci za mnou pořád chodila.
Až holčina pochopí, že v tobě získá kamarádku, bude líp….. buď trpělivá.
Uvidíš, že se to zlepší! Je to fakt brzo a hlavně “poprvé“! Dej tomu čas a bude líp.
Moc moc moc držím palce!!!!
Krásně se čte, že je někdo opět zamilovaný a šťastný… *
Ježečku má je ona ve své péči, ale si myslim, jako kdyby je měl pořád on.. ale to nic chci se svámi podělit o zkušenosti. Dneska jsme se viděli a měl sebou i syna, popřála jsem mu k svátku dnešnímu a koupila velikánskej pytlík bonbonů. Byl v pohodě a když viděl elu rozzářili se mu oči, páč se znají ze školy a hezky mezi sebou kecali a miláček mi pak řekl, že mě vzal docela v pohodě. Ale odpo měl i dcerku a řekl jí to, že má přítelkyni a ta se začla vztekat, že ji řikal že žádnou nemá a že nikoho nechce a tak… Prej se hodně vztekala no měla jsem strach z kluka a holka v pohodě jsem si myslela a přitom je to naopak, klučík super a holčička nemá ani zájem.. já vim je to krátce, musíme na ni pomalu, snad až mě uvidí a moje holky tak to bude jinak, rozvod na ně asi dopadl a je mi jich líto ale chtěla bych jim pomoci, ale.. všechno chce čas.
Mimkys, přítel je má ve své péči? Pokud ne a jsou u své mámy, tak nechtěj být právě ta “nádrahdní máma“. To by možná těžko brali.
Buď tou kámoškou, přirozenou, veselou, běžte na výlet, do ZOO… Když budou mít spoustu atrkací a zážitků “okolo“, ale taky s vámi oběma, tak to vezmou líp.
Držím palečky!!! *
Pavli, neboj se toho, zbytečně moc nepřemýšlej, chovej se přirozeně jako ke svým holkám. Mě přijala dcera bývalého velmi dobře, navštěvovala mě u mě doma i když tam nebyl táta, dokonce se chtěla přistěhovat, když jsem u něho tu krátkou dobu bydlela….. Elišce tenkrát na začátku bylo necelých 9let. Ještě měl staršího syna, ale ten tátu nebral…. postupně jsme si k sobě našli cestičku, začal tátu navštěvovat a dnes u něho dokonce bydlí (když jsme odešli my, přistěhoval se) – bude mu 17 let (tátu nechtěl znát víc než dva roky – asi vím proč, nejspíš se k němu choval jako ke mě, taky už ho nechci znát).
Vůbec se toho neboj, to zvládneš – a děti taky.
Holky díky za info. Zažívám to poprvé, dělat někomu “macechu“, “náhradní mamku“, nevim… ale ptám se a uvidíme.. díky!
Ahoj,podle psaní soudím, že máš 2 holčičky. S děvčatama to bude asi v pohodě, horší možná s klučinou. Záleží jak jsou vázání moc na sebe. Buď přirozená, taky radím se nevnucovat,hlavně se seznamovaním moc nespěchejte, děti jsou na to citlivé. Myslím, že by tvůj nový partner měl svým dětem nejprve sám nabídnou jestli vás už chtějí poznat, Zkus se ho taky zeptat na reakci dětí, co mají rády, ale moc zchůzku neorganisuj. CHtělo by to nějaké neformální prostředí, kde by všem bylo dobře a měly možnost děti věnovat chvíli pozornost i něčemu jinému,spíše bych dala návrh dopředu a vidělo by se jaká bude reakce. Já nevím co třeba zologická. Dáme si zchůzku třeba u medvědů a pod. Nevím děti jsou malé mohlo by to zabrat. Držím palečky .
já musím přiznat, že jsem měla to štěstí, že skoromanžu kluci vzali bez výhrad a jdou za ním radši jak za mnou, má také dceru z předchozího manželstí, ale jezdí jednou za čas a vztah asi tak nějak v poho, ale víkendy mě vyčerpávají, tk nějak člověk sleduje co a jak, ale to je jen můj problém i děti jsou mezi sebou v poho, je fakt, že je určitě dobré když to nejsou velkéééé děti……….řešila bych to také nějakou vycházkou, zmrzkou neboj, děti se srovnají a bude to ok……….
Hlavně se nevnucuj a buď přirozená. Představila bych se jako kamarádka tatínka, možná by nebylo od věci třeba upéct něco na zub nebo uspořádat společný výlet. V 9 a 6 letech by mohly být děti ještě v pohodě, horší by asi byla dítka pubertální.
Držím palce, dej pak vědět, jak to dopadlo…