Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jídlo v MŠ
Já bych ráda věděla, zda učitelky ve školce děti k jídlu „nutí“ nebo jakým stylem dětem říkají, kolik toho musí sníst nebo, když to dítě vůbec nejí, tak jestli musí sníst aspoń trochu. Ptám se proto, že malá je od malička zvyklá jíst, kolik zvládne- ne moc a některé jídla vůbec nejí. Nikdy jsem jí do jídla nenutila, aby neměla k jídlu ještě větší nechutenství nebo nějaké žaludeční potíže. Nechci přehánět, ale několikrát mi malá ve školce blinkala i když přišla zrovna ze školky a když jsem řekla p. učitelce, at jí nenutí nebo když jsem viděla co mají na jídlo a řekla, že to nemusí jíst, tak mi bylo řečeno, že bych musela mít potvrzení od lékaře, což mi mudr. nedá, jen cukrovkářům nebo dietářům a to malá není:-(( ale když si vzpomenu na takovou droždovou pomazánku nebo polévku :-(((
Nela
Kamčo, mluvíš mi z duše s tou mrkví:-) Náš malý taky, než šel do školky, bez reptání baštil dušenou mrkev, ale jak nastoupil do školky bylo po všem.
Jinak ani v naší školce paní učitelky děti do jídla nenutí, což jsem moc ráda. I když naše děti spíš patří k těm, co si přidávají:-)) Tedy teď už chodí do školky jen malá (a přidává si hodně často:-), paní kuchařky jí pořád chválí a mají ji rády:-))).
No a synek chodí do první třídy. Ani tam dětem nevnucují polévku ani nic jiného. Ze začátku jsem se ptala, jestli si bere polévky, vždycky řekl že ne. Tak jsem domlouvala, ať to aspoň zkusí…Jednou byl nemocný a my jsme si přinesli oběd do kastrůlků domů…ani si nepřejte vidět a ochutnat tu neurčitou polévku! Od té doby (sice se vám to nebude zdát výchovné, ale kdybyste viděly a ochutnaly to co my, tak nám dáte za pravdu) mu řeknu, že je dost velký, ať si to rozhodne sám. Ale je pravda, že „druhé“ jídlo si občas chodí přidávat. Všude se vaří jinak. A každému chutná něco jiného.
Ale jinak jsem moc ráda za paní učitelky ve školce a i za paní učitelku ve škole!! S těmi jsme to opravdu vyhráli na celé čáře (a to bez nadsázek)!!!!
No Nelo tohle je opravdu jen o personálu školky:-((( o ničem jiném-na to nejsou žádné stanovy-je to jen o tom jak která učitelka ,,vychovává“ Můžu srovnat dvě školky a v každé je to úplně jinak. Tam kam chodí prcek děti NIKDY do jídla nikdo nenutí. Jen slovně,jako ochutnej,zkus kousek,nebo nakrájí jídlo na menší porce-aby dítko mělo pocit,že toho není tolik:-) prostě zkusí ho ukecat. Ale pokud nechce odnese klidně plný talíř polévky. Naopak když chce může si i 2x:-) přidat co mu chutná.
Ve druhé školce kam chodí dcera kamarádky jsou děti nuceny sedět nad obědem dokud ho nesní-brrr, nebo si učitelka sedne k nim a krmí je.
Musím říct,že prcek chodí od září 08 a třeba sladká jídla-buchtičky s krémem,ovcné knedlíky apod začal jíst až teď. Učitelky mi vždy jen oznámí,že snědl nebo nesnědl oběd-nic se nehrotí a výsledek je ten,že se naučil sám jíst i jídla co doma nevařím:-) Jiná věc je,že mi přestal jíst vařenou mrkev v polévce:-( opičí se po ostatních dětech-je to divné dřív problém neměl a stále 1-2čerstvé schroustá doma denně ke svačině:-))) ale nedá se nic dělat:-)) počkáme. Jsem moc ráda,jakou máme školku. K
Díky všem:-)
Jinak, PaKo, nikdy bych dětem neřekla, že je nějaké jídlo hnusné, určitě né vědomě, tak nevím z čeho jste tak usoudila , to jsem si jen já vzpomněla na školkové léta..ale mě učitelka nutila kromě drožd. jídel, třeba do polévky s kroupama v první třídě, pamatuji si to dodneška a já jim to tam potom pěkně vrátila :-((ale věřím, že to bylo jinou dobou a politikou.
N
Tak u nás ve školce také děti do jídla nenutí,naopak kdo všechno sní dostane na ručičku tiskátko s obrázkem,což děti motivuje.Někdy se také stane že Míša prostě skoro nic nesní,tak mi to jen paní učitelka nahlásí,že moc nesnědl.
Zkus se domluvit s p.učitelkou,většinou jsou hodné a snaží se vyhovět.
My jsme problém s jídlem řešili u Áni vloni, když se jim během školního roku měnily učitelky. Jednu dobu odmítala ve školce jíst úplně, doma brečela, že pro ni mám přijít ještě před obědem. S učitelkama jsem se domluvila, že ji do jídla vůbec nebudou nutit a problém to pro ně nebyl, jediná jejich starost byla, že nám to jídlo propadne, a navrhovaly mi, abych jí do skříňky dala vždycky obědník, že mi oběd dají teda domů (to jsem ale nechtěla, protože jsem se bála, že by pak Áńa už ve školce jíst nezačala).
Nakonec to dopadlo tak, že asi týden tam opravdu vůbec nejedla, paní učitelka jí vždycky jídlo nabídla, když nechtěla, nechala ji, ať si jde malovat. (já navrhovala, že ji mají nechat sedět u stolečku s ostatníma, jen prostě nebude jíst, paní učitelka byla oproti mně „hodnější“ – možná že i to mělo efekt :-)) Na další týden se už spolu domluvily, že si dá aspoň trošku polívky – v pondělí snědla celý talíř. Opět ji nikdo nenutil, jen byly dohodnuté, že zkusí aspoň pár lžiček polívky. Další týden už zkusila i hlavní jídlo. A najednou to šlo. Na konci školního roku mi hlásila, že snědla všechny nudle s mákem (!!! – ty nikdy předtím nejedla, vždycky si dala max. jen suché nudle).
Je to opravdu věc dohody a přístupu konkrétní učitelky. Nutit dítě do jídla nemá vážně smysl, pak to bude spíš horší.
Tak v naší školce jsem si na 99% jistá, že do jídla děti nenutí – protože holky mi občas samy hlásí, že něco jen ochutnaly, nebo nesnědly.
Ale jinak myslím, že s holkama problém není, učitelky dokonce několikrát vyslovily na jejich adresu pochvalu a že je vidět, že jsou od mala zvyklé na doma vařené jídlo (viz diskuse o výhodách a nevýhodách doma vařeného jídla versus hotoveček ve skleničkách pro nejmenší).
Já naopak získávám dojem, že holky se občas opičí po dětech ve školce a prohlásí, že něco nejí. Máme spolu takovou domluvu, že aspoň ochutnají a buď sní aspoň symbolicky, nebo si naopak přidají (což je častější případ).
Milá Nelo, každá jsme zvyklá na nějaké druhy jídel, na určitý způsob vaření a samozřejmě máme svá „oblíbená“. Naše děti po nás zcela automaticky přebírají naše jídelníčky. Myslím si, že každé dítě má právo na to, aby nějaké jídlo odmítlo (jedno, dvě jídla). Jinak by dítě mělo ochutnat, co nezná a třeba mu to zachutná. Já jsem s malým takovéhle potíže ve školce neměla, řešila jsem to s ním dohodou – nejdřív ochutnáš a pak se uvidí. Nebo jsme se domluvili, že sní půlku. S učitelkou jsem měla hned od začátku dohodu, že ho nebudou do jídla nutit. Měla pochopení a nikdy ho do ničeho netlačila.
Pokud máš s malou takovéhle starosti, řešila bych to s učitelkou ev. s ředitelkou a řekla bych upřímně a na rovinu, že si nepřeji, aby byla nucena k jídlu. Popř. bych to zkusila probrat s dětskou doktorkou.
Dobrý den,
u nás ve školce se snažíme děti motivovat, aby se pokusili dané jídlo alespoň ochutnat. U dětí mladšího věku je daleko obvyklejší obava z neznámého pokrmu než opravdová nechuť.
Taktéž se snažíme, aby dítě snědlo alespoň nějako část porce, která je mu připravena. Přeci jen jsou děti, které ve školce stráví větší část dne a být tam zcela o hladu je také nevhodné.
Samozřejmě jsme řešili pár případů, kdy dítě odmítalo více nebo i většinu jídel – tam jsme to vždy řešili domluvou s maminkou (přejete si, aby dítě jedlo nebo spíše nechat na jeho posouzení, jak moc se má učitelka snažit?).
Naopak nápoj si dítě vždy vybírá samo – volí mezi čajem a čímkoli jiným (mléko, kakao, jogurtový nápoj apod.)
Dnes je nemyslitelné dítě do čehokoli nutit – říká to i Rámcový vzdělávací program 🙂
Bára
No, Nelo, u nás je třeba drožďová pomazánka i polévka docela oblíbená a znechucovat jídlo dítěti jen proto, že mně to nechutná, mi nepřipadá zrovna výchovné. Ale moje zkušenost je taková, že u nás ve školce děti do jídla nikdo nenutil. Když šla mladší dcera, tak jsem říkala učitelkám, že doma nechce pít čisté teplé mléko, jen kakao, tak ať ji nenutí, pokud to nebude chtít, ale ve školce ho pila sama od sebe, stejně tak jedla banán, který doma odmítala. Takže si myslím, pokud by opravdu nechtěla, nemusela by. Neslyšela jsem, že by u nás někdo děti nutil. Ale myslím si, že aspoň ochutnat by dítě mělo a pokud nesní celou porci, tak to do něj necpat, to dá rozum. Pokud dcerka zvrací, tak určitě řešit s učitelkou, popř. ředitelkou.P.