Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
pracovní neschopnost
Dobrý den,jsem ve 22tt po IVF a doktora jsem poprosila,zda-li by mě už nenechal doma a ten odmítl,že nevidí důvod,proč nejít do práce.Dělám fyzickou práci a o mimčo mám strach,to mi musí něco být,aby mě nechal doma?Předem děkuji za odpověď.
Jana
Dobrý den,
tak myslím,že odpovědí na Váš dotaz je opravdu dost 🙂
Je to bráno tak,že těhotenství není nemoc.Pokud máte namáhavější práci,je Váš zaměstnavatel povinnen Vás přeřadit na práci adekvátní.Záleží též velmi na tom,jak se žena cítí.V tomto opravdu nelez najít jednoznačnou odpověď.
S pozdravem Dr.Málková
Tak v pekárně se asi nalítáš docela dost. Navíc pokud jsi unavená kvůli rannímu vstávání, opravdu se ti tam pak může něco stát, protože jsi samozřejmě méně pozorná. A nedělá se ti třeba špatně z toho vzduchu? Nejsem pro, když lidé zneužívají nemocenské dávky, ale určitě jsem pro aby se to trochu využívalo u těhotných. Už jsem párkrát těhotná byla a vím jak člověk potřebuje být v klidu. Já naposledy dělala až do začátku mateřské, ale já seděla v kanceláři. A i to bylo docela nepříjemné. Celý den sedět a mačkat si břicho, už jsem nevěděla jak se posadit.
Myslím si, že by ti mohl doktor vyhovět a když nevyhoví, tak si dojdi za praktickým, ten ti nějakou diagnózu určitě najde.
Čauky, tak já sice pracovala do konce sedmého měsíce, ale vstávat ve 4:30 to bych nevydržela, dělala jsem v butiku, od desíti do šesti, to šlo i když jsem vždycky po příchodu domů padla do postele :-))) Přeji ti hodně štěstí, pa pa
Ahojky Jani, zkus poprosit kolegy z práce, aby ti pomohli zvedat ty těžší věci. Jinak já sama za sebe můžu říct, že mě nemocenská bavila asi tak týden,byla jsem na ni od 4.měsíce, musela jsem,
dělala jsem v chemickém prostředí, na směny a taky fyzicky náročnější práci (ale je fakt, že jak už bylo vidět, že jsem těhotná, tak mě nikdo nenechal tahat nic těžkého).
Alespoň v práci přijdeš na jiné myšlenky a rychleji ti těhotenství uteče. Přeju hodně štěstí a zdravé mimčo.
Jani to opravdu záleží na tom zda v práci zvedáš těžké věci,zda je Ti špatně,točí se Ti hlava,jsi unavená,ospalá,nervózní. Pročetla jsem diskusi a za sebe Ti můžu poradit jen to,abys jednala zcela podle toho jak se cítíš. Myslím,že neschopenku Ti může vystavit buď gynekolog nebo praktický lékař. Já osobně,kdybych se necítila dobře,tak si nějaké to točení hlavy přidám:-)
Ono riskovat potrat- a je jedno jestli je dítko počato normálně nebo po 10tém IVF-pořád je to vytoužené dítko-není dobré nikdy.
Tady nejde o nachlazení. Jde o človíčka. Nechápu lékaře,kteří si risknou lidský život. Ale možná jsi opravdu lékaři neřekla jak přesně to ve Tvé práci vypadá. K
Jano, pokud je jedním z důvodů strach, nedá se říci, že by pobytem doma strach polevil, spíš naopak. Co píšete o počátku těhotenství, velmi dobře chápu. Být moje pacientka, určitě bychom se domluvily na rozumném řešení, takto aspoň doporučuju zvážit návštěvu předporodní přípravy, abyste mohla svůj strach a jeho důvody důkladně prodebatovat s porodní asistentkou, je to moc potřeba, zejména pro to, co už máte za sebou. Práce má tu výhodu, že člověk nemá tolik času myslet na možné důvody ke strachu a číst či poslouchat různé negativní zkušenosti a informace.
Moc držím palce, zkuste ještě jednou svému lékaři situaci vysvětlit tak, jak jste to řekla tady, jeden rozhovor ještě nic nevylučuje… A hlavně ať jste v pořádku a pozitivně naladěná, ono se řešení určitě najde.
Právě že na IVF jsem nebyla poprvé(asi 10krát),tak jsem si pracovní neschopnost nebrala,už kvůli právě té zmiňované psychice,nechtěla jsem na to myslet,kdyby se to opět nepovedlo,chodit do práce bylo opravdu lepší.Ale teď, čímvíc to mimčo cítím,dostávám mít strach.Pracuji v pekárnách, výhodu v práci pro mě udělali,že nemusím chodit na noční a to je asi vše.Tam ani nejde dělat něco jiného.Tak se mějte a ahoj.
Jana
Ach tak 🙂 Jarmuschko, ptám se vždycky, když maminka není na rodičovské, jsme malé město a většina žen je při rodičovské doma. Při současném trendu všech od zaměstnavatelů přes spolupracovníky po ženy samotné zůstat doma v první den nedostavivší se menstruace je pro gynekologa pracující žena snad víc než zjevení 🙂 Já mám i nějaké pracující maminky a jsem ráda, že jich spíš přibývá 🙂
Sama jsem taky dlouho pracovala, měla jsem spíš potíže s primářem-gynekologem, který vůbec nechápal, proč se první 3 měsíce vyhýbám sálu (právě kvůli výše zmíněným anestetikům) či proč v 5. měsíci nechci sloužit 36 hod. a víc… Jaká ironie to byla, když ženám méně těhotným než já nabízel neschopnost pro dvanáctihodinové směny 🙂 Ale já se nepřepínala, vždycky jsem si to s kolegy nějak zařídila, mně práce vysloveně svědčila 🙂
Virenko, no jestli se ptáš, zda těhulka pracovat chce, nebo chce na nemocenskou.
Mě se nikdo neptal, ale je fakt, že já jsem s dvojčaty byla „jasná“.
Moje naivní představy byly, že se do práce vrátím – však dělám v kanclu, u PC.
První dva týdny mi bylo skvěle, vycházky jsem využívala k chození do práce a zaučování praktikantky.
A po 14 dnech mi bylo zle a furt jsem jen spala a spala. A obtěžovalo mě jen zvonění telefonu (a z práce pochopitelně volali o radu….)
A na sestru lékařku se její gynekoložka dívala jak na zjevení, když se mermomocí chtěla vracet do práce – vydržela na neschopence jen nezbytně nutnou dobu (dělá na ARO, a tam se ty používané prostředky s jistou fází těhu neslučují).
Ale vážně – Jano, je normální, že se o miminko bojíš – to snad každá a čím více Ti poroste bříško, tím občas rostou i obavy.
Zkus požádat o převedení na jinou práci a pokud to nepůjde, ta alespoň omez v práci aktivity, které by Ti z tvého pohledu mohly ublížit – těžší věci mohou zvedat spolupracovníci.