Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
problémy ve školce
Dobrý den,prosím vás o radu.Mám 4 letého chlapečka,jedináčka,který chodí druhým rokem do školky.První rok byl naprosto bez problémů.Ale tento rok si mi začali učitelky neustále stěžovat že ubližuje záměrně dětem,že neposlouchá,dokonce ho nezařadili do Vánoční besídky,protože zlobil.Ten problém je,že když se ho zeptám proč ubližoval dětem,tak mi poví,že oni mu také ubližovali.Jednou jsem přišla do školky a paní učitelka mi ukázala modřinku chlapečka,kterého muj syn udajně strčil.Když jsem se na to synka zeptala,tak mi pověděl,že ho strčil Vojtík a on poté spadl na zraněného chlapečka.A když jsem se následně učitelky ptala jestli viděla co se stalo,tak mi řekla že ne,že byla za rohem.Pani řiditelka je velice nepříjemná a vůbec neposlouchá co jí říkám,naznačuje že ho špatně vychovávám,že nám v podstatě skáče po hlavách,pro ni je prostě zlobivej a nic jiného ji nezajímá.Ale tak to vůbec není,doma není agresivní,uklízí si po sobě,říká prosím,děkuji a kdykoliv něco chce tak se nejprve zeptá,je pravda,že mu kupuji více než potřebuje ale když mu řeknu NE,tak to prostě vezme jako fakt a nevzteká se.Jedinou utěchou mi je,že se syn do školky těší,protože kdyby bylo po mém,tak už chodí do jiné školky.Děkuji
ally
Chmjorko:-) kdybych byla učitelka,tak budu s rodiči mluvit jen o tom co uvidím na vlastní oči. Dětičky jsou podšívky a já si třeba dobře všimla/když jsem byla na hracím dnu s malým ve školce/,že kolikrát starší do sebe z legrace strkají a pak přijde mrňous a zopakuje po nich,jenže to už spustí křik,že ON jim ubližuje. Nebo záměrně provokují,tu postrčí,tu seberou hračku,dělají se skupinky dětí,prostě jako v dospěláckém životě:-))) jenže tady je to bojiště menší:-))) Takže kdybych byla učitelka:-) tak neřeknu mamince mezi dveřma,že ten její kluk je darebák a že je špatně vychovaný a že udělal to a to. Ale! řeknu mamince,že se stalo to a to a že by bylo dobré synovi vysvětlit jak se má chovat a hned taky nabídnu pedagogickou radu. Řeknu mamince jak jsem já jako učitelka řešila tu situaci ve třídě-aby měla vzor. Myslím,že žalování na děti a škatulkování dětí-nevychované,ubrečené,ty co nechtějí svačit,ty co se počurávají apod je blbost-učitelky by se měly podílet na výchově spolu s rodiči a né odmítat každé dítko co hned nesplyne s davem. K
Ally, souhlasím s tím, co napsala Karamela, pokusila bych se domluvit s učitelkou a jít se podívat do školky (na dopoledne, na celý den). Asi bych se pokusila z malýho „vytáhnout“, jak to bylo. Děti někdy přibarví, někdy nepoví, někdy si to upraví. Tím nechci říct, že by něco zapíral, ale třeba pro něj něco není důležité a pro vás může být. Hodně spolu mluvte, ono to „vyplave“. Nelíbí se mi, že učitelka vám říká, co se stalo, když
u toho nebyla. Jak to ví? Od jiného dítěte? A proč tomu druhému dítěti věří a vašemu synovi ne? Je to trochu zvláštní… Pokud se malému ve školce líbí, nejdřív bych volila cestu nějakého kompromisu, z vaší strany a ze strany pedagogů, zkuste to s nima po dobrém :-)) Přeji hodně trpělivosti.
Kali
Je těžké něco poradit, neznám ani syna, ani učitelky, ani atmosféru jaká panuje ve třídě.
Ze strany učitelek se mi osobně nelíbí strohé žalování – pokud je problém, pak ho rodiči oznámím, dám mu možnost se vyjádřit a vždy mu povím jaké kroky podnikám abych předešla opakování dané situace – víc dítě sleduji, pokud se něco stane snažím se najít příčinu, vysvětlit co a jak se smí a co ne, co by neměl dělat, pokud se situace zopakuje mělo by přijít důraznější varování. Každopádně vím že rodič za mě nevyřeší situaci ve třídě, to je na mě, ale měl by vědět že se něco děje a jak se to řeší, většinou žádám o to, aby si s dítětem promluvili, vysvětlili co a jak a vlastně podpořili doma to, o co se snažím během dne.
Požádala bych učitelku aby se na syna trochu zaměřila, zkusila vysledovat kdy a proč k situacím dochází. To je základ a od toho by se mělo následně vyvíjet řešení. Pokud je ovšem učitelka takovéto rozmluvě nenakloněna, pak jako rodič můžete udělat asi jen to, že s dítkem situaci rozeberete, necháte ho se k situaci vyjádřit a pak mu domluvíte – pokud ti kamarád něco udělá, neoplácej mu to, ale řekni to učitelce, pokud to dělá stabilně jedno dítě, vezmi si jinou hračku a nevšímej si ho.
Jinak k připomínce Karamely – je velice těžké mít neustále všechny děti na očích. My máme třídu situovanou jako klasickou nudli, ale i tak, pokud dělám individuálku třeba s předškoláky, už musím pozornost dělit mezi pracující a hrající si děti, někdy mě odvolá rodič když mi potřebuje něco sdělit a opět nemám všechny na očích, po obědě bývá také dost zmatek, děti dojídají, čistí si zuby, odchází domů, ukládají se k odpočinku – každý ve svém tempu, takže mít přehled o všech 20 – 27ti dětěch je občas pěkná „fuška“.
Tím se nechci nijak vymlouvat, jen to beru ze svého pohledu. Opravdu nestíhám chodit úmyslně za rožek na kafíčko nebo tak podobně – třeba je to jinde jinak a pak mě ovšem mrzí že jsou všechny učitelky dost často házené do jednoho pytle a když je nekvalitní jedna učitelka je automaticky špatná celá školka. A s učitelkama to bude stále horší, je jich dost zoufalý nedostatek a ty co se hlásí o práci ve školce bývá dost katastrofa.
Hodně záleží na osobnosti učitelky, jestli z dětí udělá bandu kamarádů táhnoucí za jeden provaz, nebo ječící smečku kde jsou konflikty na denním pořádku.
Takže osobně bych zkusila usilovat o spolupráci se školkou, projevit dobrou vůli k řešení, ale požádat aby také přidali ruku k dílu.
Dobrý den,
myslím si, že byste se neměla nijak znepokojovat, já osobně mám doma pětiletá dvojčata a deně se dohadují, pošťuchují a ubližují si, na druhé straně si dokáží moc hezky hrát a být k sobě milý. Malé děti se prostě budou pošťuchovat at už budeme chít, či nikoliv. Samozdřejmě když to přejde určité meze, je třeba si promluvit s psychologem a požádat ho o zhlédnutí situace, případně o radu. Tady ale musíte vědět vy jestli jde jen o dětské neshody, nebo o něco víc, ale určitě na syna nijak netlačte, nechte jeho emocím volný průběh. Rozhodně bych ho za nic netrestala, chce to se synem pořád o věci mluvit, to je myslím hrozně duležité. Můžete zkusit najít nějaké řešení, nehto ho vyslovit jeho názor co můžete, oba udělat, aby se to už nemuselo opakovat, jak mu v tom můžete pomoct. Mluvit, mluvit, mluvit. To že je váš syn jedináček v tom bude asi taky hrát malou roli, nic méně jí asi nebude možno vyřešit, snad jen poci překonat. A taky mu jsou čtyř roky a to je věkové obdob kdy mezi dětmi k takovým to sporům dochází. Pokud chodíte do školky kde jsou nevstřícní učitelé, ale váš synek tam chodí rád tak bych tu věc nijak nehrotila. Dokud to nebude vadit jemu samotnému a pro vás to nebude moc nepříjemné, zkusila bych to vydržet. Přeji pěkné vánoční svátky,
Marie Dobešová
Ally já bych zkusila strávit den ve školce spolu se synem-je fakt,že děti se neprojeví úplně,ale celý den taky nebudou vzorně sedět. Takže se domluv s učitelkou a nenápadně si někde v rohu třídy třeba čti knížky co tam mají:-)
A paní učitelka by neměl být ,,někde za rožkem“ a následně Ti vykládat kdo koho co udělal-to je teda přístup:-((( K