Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
školka
Dobrý večer,chtěla bych se zeptat co mám říct mému 4letému synovi,který nastoupil do školky v září…Neztěžuje si,myslím že se mu tam dokonce líbí,ale pokud si začneme povídt o školce ,co bylo a tak….tak mi po několikáte za sebou řekl,že si chtěl hrát s kamarády např.s autodráhou a pořád stejný chlapeček mu to zakazuje….Tvrdí mu že si s nimi hrát nesmí a stalo se to již víckrát…syn je ve školce nejmladší a ptal se mně co má dělat..Mám mu poradit aby byl prubojnější a přesto si např. s dráhou hrál,nebo mu mám poradit at raději odejde a hraje si s něčím jiným?????Děkuji moc
škoka
Těžko vymyslet něco převratného – promluvila bych s učitelkou a ona by na to měla trochu dohlédnout, zjistit co se vlastně nezi dětmi děje. Někdy je to tak že si větší děti postaví parádní silnici, pak jim do toho vletí někdo z menších a je po ní – potom se chovají ostražitě. Někdy je to tak že někdo nechce vysloveně pustit někoho do hry. Každá z těch situací by se pak měla řešit jinak – jeden den třeba vysvětlit většímu e si bude hrát menší, ale že mu s tím může pomoct, případně domluvit dítěti které odmítá ostatní.
Často to není jen černé nebo bílé. Proto bych se nejdřív obrátila na učitelku.
Také se snažím tyhle věci podchytávat a trochu děti směrovat aby se uměly domluvit, byly kamarádské atd ovšem pokud probíhá zároveň induviduální práce nebo realizace nějakého úkolu je to těžší.
Rozhodně bych neučila syna ustupovat, bude řešit takové situace dnes a denně. Počkala bych na řešení učitelky, ale jak píšou některé maminky, taky se mi osvědčilo promluvit si s oním dítětem o samotě.
Jinak co píše Danda, je taky pravda, já osobně bych sice počkala až co zjistí učitelka, a pokud by to pokračovalo, toho kluka bych si normálně podala. Moje známá takové bububu udělala na kamarádku její dcery (prostě slovně, né sprostě, ale přísně) a od té doby měla pokoj.
Mě takhle šikanovala kamarádka ve škole, sice až ve škole, ale docela brzy, ve 4.třídě. Utlačovala mě, poštvávala proti mně většinu holek (ty její slova si pamatuji dodnes: „Ty padej,ty s náma nepůjdeš…“ a já to v sobě dusila až do 5.třídy, kdy jsem se neudržela a před celou třídou jsem si to s ní vyříkala, prostě jsem jí řekla svoje. Zklapla a holky se přidaly na mou stranu, že už je taky dlouho štvala. Kluci mě brali vždycky perfektně, já většinou líp vycházela s klukama…. Cítím to dodnes jako své velké osobní vítězství, myslím, že každý si to své místečko MUSÍ vydobýt!
Nicméně tvůj chlapeček je ještě malý, asi bych šla za učitelkou, hezky, s úsměvem, ale že to synečka trápí.. ať na to dohlédne. A synovi bych doma poradila, aby se ho nebál, aby se normálně zapojil do hry, neutíkat, nebát se, mám doma 3letou dcerku, je klidná, hodná, a děti ji vesměs mají moc rády, a chtějí si hrát, ale najdou se i agresivní a s těma má Sára problém, neví co má v tu danou chvíli udělat (třeba na pískovišti), kouká na mě a je v šoku, tak ji učím, že se nesmí nechat, ale ať k tomu používá slova, ať se netahá (což ostatně ani nedělává), spíše je to ona, co dobrovolně prohraje a jde si po svých. Snad se to v pozdějším věku zlomí! A já věřím, že zlomí :o))) bude-li po mně :o)
Držím Ti pěstičky!
No ono to v reálu tak růžové není, jak to píše Karamela. To co popisujete jsou ve školce běžné každodenní situace. Určitě můžete synovi poradit, ať je průbojnější, ale on evidentně průbojný není, takže tahle rada mu moc nepomůže. Když promluvíte s maminkou chlapečka, k ničemu to nepovede, jen získáte nepřítele. Když promluvíte s učitelkou, slíbí vám, že se na to zaměří a dva dny se na to zaměří, ale aby to hlídala pořád, to skutečně není v jejích silách, i kdyby opravdu chtěla.
Já bych vám (z vlastní zkušenosti) poradila „proprdnout“ přímo toho kluka, který tomu vašemu chlapečkovi komplikuje ve školce život. Děti se musí naučit řešit spoustu věcí samy, ale jsou situace, kdy to chce zásah dospělého, jako třeba tato.
Držím palce.
Danda
Úplně souhlasím s karamelkou 🙂
Mno já bych to jistě řešila s paní učitelkou-docela se divím,že si toho už nevšimla sama. Hračky jsou všech a dětičky si mohou hrát všechny spolu. Starší děti by měly jít mladším příkladem a spíše se jim věnovat a školku jim ukazovat. Já bych byla pro tu průbojnost. Ne nějaké tahání se o hračky-ale zapojení se do hry. Promluvte s paní učitelkou nebo pokud můžete jděte do školky spolu se synem-jistě máte dny hraní,kdy rodiče mohou s dětmi-a zkuste na děti zapůsobit,že když si budou hrát všichni bude to lepší.
Dejte pozor,aby se přikazování toho chlapečka náhodou nezměnilo v nějakou agresi-tohle bych potlačila hned v zárodku:-)))) Možná i promluvte s jeho maminkou-žádné scény-jen tak mezi řečí a s úsměvem,víte Váš syn tomu mému rozkazuje s čím si bude nebo nebude hrát-docela mě to mrzí-bylo by fajn kdyby kluci byli raději kamarádi:-))) držím paleček. K