Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kojení na veřejnosti
K tomuto tématu mě tak trochu přivedlo téma S dětmi v restauraci – napadlo mě, jakou máte zkušenost s kojením na veřejnosti, jak se cítíte, jak to přijímá okolí… Ze zkušenosti se mi zdá, že veřejnost se posunula za několik let docela dopředu, co se týká informovanosti, tolerance. Už s narozením prvního syna před necelými 12 lety jsem byla rozhodnuta kojit podle potřeb svého dítěte, ale často jsem se setkávala s pohoršenými pohledy(byť jsem vždy dbala na to, abych byla chráněná třeba plenkou, mimo jiné i kvůli soukromí děťátka). Taky nikde nebyly koutky pro kojící ženy, přebalovací místnosti pro miminka… Dnes se mi zdá, že lidé si zvykli na to, že maminky své děti kojí na veřejnosti, kojící matky nejsou něčím nepatřičným, v restauracích a jiných zařízeních už lze najít místnosti, kde si maminky můžou děti nakojit, přebalit… A když ne, moc mě potěšili třeba v místní restauraci, kde mi bez problémů personál umožnil nakojit si mimi přímo tam, aniž bych byla odkazována do nějakých nedůstojných prostor (třeba na WC ap., což bylo dříve běžné – jakoby někdo byl zvyklý jíst na WC 🙁 ) Já sama mám radost, když vidím kojící maminku třeba venku na lavičce a lidé kolem ní procházejí bez povšimnutí… prostě jakoby to bylo něco normálního – jakože je. Jaké zkušenosti máte jako maminky vy?
JSEM MAMINKA TŘÍ DĚTÍ.VŠECHNY DĚTI JSEM KOJILA A NEJMLADŠÍMU JE ŠEST MĚSÍCŮ,TAKŽE STÁLE KOJÍM.KDYŽ MŮJ HONZÍK DOSTANE HLAD,KOJÍM A NEŘEŠÍM KDE.MOJE MAMINKA BYLA ZE ZAČÁTKU V ROZPACÍCH,KDYŽ JSEM KOJILA SVÉ PRVNÍ DÍTĚ NA VEŘEJNOSTI,ALE UŽ SI ZVYKLA A NEPŘÍDE JÍ TO VŮBEC DIVNÉ.VŽDYT OSTATNÍ TAKÉ JÍ VŠUDE,TAK PROČ BY NEMOHLO MOJE DÍTĚ.A NAVÍC,OPRAVDU SE NECHÁ KOJIT TAK,ABY TO NEBYLO TÉMĚŘ ZNATELNÉ.NIKDY JSEM SE NESETKALA S NEDOROZUMĚNÍM,SPÍŠE SE LIDÉ USMÍVAJÍ.
I já si myslím,že se změnil přístup lidí ke kojení na veřejnosti.Když se mi narodila první dcera(8) tak ženy kojily venku málokdy,já venku nekojila,protože dcera je narozená v zimě a poměrně brzo se odstavila(škoda,že jsem nevěděla nic o bojkotu kojení),druhou dceru(4)jsem už venku kojila,také už bylo vidět spoustu maminek jak kojí svá miminka ,zezačátku jsem s tím měla trochu problémy(ale dá se kojit,tak že to není skoro vidět),a ted svého syna 3 měsíce,sice nemůžu kojit venku,ale na příklad u lékaře v čekárně nebo třeba ve vlaku,Kubíčka klidně nakojím.Michaela
Já mám s kojením poměrně bohaté zkušenosti, ale s negativní reakcí okolí jsem se nesetkala, aspoň pokud si pamatuji (vyjma mého dotazu v TamTamu 🙂 ).
A to kojím za normálních i nenormálních okolností; jednou i ve vinotéce u kamarádky. Jeden z jejích stálých zákazníků, postarší pán, na mě hodnou chvíli koukal, dalo by se říct pozoroval (Any měla tenkrát asi dva měsíce), a po chvilce se jakoby vylekal a řekl „ježišmarjá, já si ani nevšiml, že vy kojíte“… tak dodnes nevím, jestli jsem byla tak nenápadná nebo on takový šmírák :-)) Ale od té doby mám pocit, že místa vyhrazená pro kojení jsou i k nalákání takových koukalů (rozumem vím, že je to hloupost, ale prostě si to myslím :-)) )
No, holky, dobrý, docela se nám to rozproudilo:-))), Tamino, taky znám jednu dost radikální prosazovačku kojení kdekoliv a kdykoliv, (každého nabádá, ať koná…..), ale jen slovní, jednou jsem s ní byla a dítko žádalo kojit na veřejnosti, byli tak zakutaní, že by na kojení nikdo ani nepomyslel. Je to taky moje kamarádka, tak to člověk prostě bere, že je svá.
Lenio, nechtěla jsem to namířit tak zostra, já fakt měla dojem, že tě to dost štve, že ji nenapadne, jak moc to jiné lidi může vyvést z míry, ne že tě to prostě přivede do rozpaků. Kojení mě zatím do rozpaků nepřivedlo, ale jednou jeden pán taťka malýho děcka s rodinkou na procházce, který si 2 kroky přede mnou úplně rozepnul kalhoty, stáhl je pod úroveň trenek, nejak se srovnal a zase je pomalu natáhnul a zapnul. Rodinka zatím čekala pár kroků napřed :-)).
Já u toho kojení ale vidím jeden rozdíl, totiž je to fakt jedinej zdroj jídla i pití malýho mimča, a tak by ta hranice rozpačitosti aspoň u nás dalších mamin měla být nasazená hodně nízko. A to nám nekojící generace před námi posunuly a teď se to zase pomaloučku sune blíž k normálnímu a samozřejmýmu. To dítě nevylučuje, ale jí, my všichni přece na veřejnosti jíme v naší kultuře normálně, ne??
Hezký sníh, u nás v Krkonoších se z toho stává břečka.
Renka
Také jsme docela cestovatelé a ačkoli si naše malá užila jen půlročního kojení, kojila jsem ji dle její potřeby. Zbytečně jsem svoje prsa nikomu na odiv nevystavovala…myslím :-))). Nikdy jsem se se špatným přístupem okolí nesetkala. Raději jsem kojila někde v úsraní, hlavně aby na to malá měla klid, byla zvědává jak opice, takže jí kde co vyrušilo :-D, ale jinak mi to bylo fuk, i co si kdo myslí.
No, Tamino, docela jsem se zasmála…
Ale jinak-naprosto s tebou souhlasím – zlatá střední cesta…
Renko, a nemyslím si, že když mně takové kojení PŘIVEDE DO ROZPAKů(fakt mně to nenadzvedává, nezlobí, žíly mi to nerve..), musím mít zákonitě nějaký problém. Na svoje pocity mám právo, jako každý jiný.
Jestli to nebude v tom, že každý jsme jiný a takovou věc tedy cítíme jinak. Asi by to byla otrava, kdybychom měli všichni na jednu věc stejný názor…Je to o toleranci….O toleranci všech zúčastněných stran.
Tak krásný den všem, u nás je spousta sněhu, půjdeme si ho užít!!
no Tami:-))) to je teda dílo ta kamoška:-)) ale ona bude asi extravagantní i v jiných věcech co? :-)))) až tak bych se teda nepředváděla…taky sem měla ráda u kojení klid a brala sem to pro dobro prcka…jen když to nešlo jinak tak jsem kojila i přes pohledy kolemjdoucích
Lenio no tak jo jsou různí lidi…ale to nemůžeš tak brát…taková mamča je prostě ten typ člověka co se bude na koupáku plném lidí opalovat nahoře bez,co ráda do sauny jen tak….předváděla by se kdekoliv…to není o demonstrativnosti kojení…ona demonstruje sama sebe… a jen to kojení je na tom to přirozené…
Tami, tak to jsi mě docela pobavila… :), já totiž nic takového neznám (tu demonstrativnost kojení). Ale jak to popisuješ ty, to docela chápu, že pro spoustu lidí nemusí být příjemné, já to vidím v rodině. Zatímco před našima, před bráchou atd. není problém, před tchánovci bych si to už nedovolila, protože i když jsme se vždy s malým zakutali tak, že nebylo možno cokoli zahlédnout, oni prostě sami odcházeli s tím, ať máme klid, ale dobře vím, že je to přivádělo do rozpaků. Takže v těchto případech jsem odcházela třeba vedle do místnosti. A venku je pravda, že jsem se vždy snažila být nenápadná, ale jak píšou holky výše, někdy to prostě nejde, mimi řve hlady a to bych se na okolí „vyprdla“ 🙂 Ale třeba mám velmi dobré vzpomínky na kojení v kostele, tam je taky nahoře místnůstka s amplionem (sloužící normálně jako knihovna), kdykoli bylo možno vypůjčit klíč a sešlo se nás tam vždycky pár mamin. Dokonce jsem jednou seděla na chodbě (taky zakutaná), šel kolem pan farář na WC, mrknul, okamžitě pochopil a ještě s úsměvem popřál mimískovi dobrou chuť. Tož tak 🙂
No, podobnou diskuzi už jsem tady někdy vloni zažila, takže se budu opakovat. Kojila jsem všude tam, kde to kdy bylo potřeba. Hodně jsme cestovali, takže jsem kojila v přírodě i v zahradní restauraci a tak… Sama jsem spíš stydlivější, takže se vždycky snažím aspoň o trochu soukromí. Nejen kvůli sobě, ali i kvůli Vojtíškovi, který se vždycky vykláněl za jakýmkoli zvukem. Často jsem to řešila baby vakem.
Co se týče demonstrativně kojících maminek, jak tady píše Lenia, tak určitě jsou, sama znám vášnivé propagátorky kojení na veřejnosti, jsou to moje známé :-). Přátelíme se, ale v těchto názorech se vždycky střetneme :-)) Abych to objasnila: nevadí mi kojení na veřejnosti, ani v nejmenším, ale snažím se respektovat to, že to opravdu někomu není dvakrát příjemné, protože ho to prostě uvádí do rozpaků, takže pokud je to možné, snažím se být nenápadná 🙂 Třeba ne pečení prasete s partou kamarádů jsem chodila kousek dál pod strom, bylo to v tom vedru příjemné, byl tam klid a chládek, navíc jsem věděla, že některé naše mužské kamarády to prostě uvádí do rozpaků. Moje kamarádka mě přišla vyzývat, abych se vrátila mezi ostatní, že se ponižuju jako matka, když se straním zábavy jen proto, že plním mateřské povinnosti. Její argumenty byly hlavně: no aby se pánové nepo…, vždyť je to přirozený a jen ať to vidí a tak :-)))) Je to moje kamarádka, takže se tomu smějeme, já jí vždycky oponuju, že třeba vyměšování je taky přirozená věc a já to taky zrovna dvakrát nemusím u ostatních vidět :-))) Ona třeba je ten typ, co si přímo uprostřed zábavy vyndá prso, skoukne ze všech stran bradavku, jestli tam nemá nějakou prasklinku nebo smítko, mezitím ji ukápne nějaká ta kapička, kterou zachytí prstem a olízne, případně okomentuje chuť a teplotu. Tohle jsou momenty, kdy rudnu jako rak, nevím kam s očima, tvářím se přiblble a pod nějakou záminkou se vytrácím :-)) Já se totiž musím potupně přiznat, že bohužel patřím mezi ty, které tenhle hodně otevřený způsob kojení do opravdových rozpaků skutečně přivádí. I u mých kamarádek. Já ty chlapy docela chápu, že jim to kolikrát opravdu není příjemný.
Běžně se mi taky ale stává, že některá maminka kojila přímo proti mě a já jsem si toho ani nevšimla. TAková pohoda. Prostě já jsem pro zlatou střední cestu: nakojit tam, kde je to zrovna potřeba a nijak to negradovat – ani se za každou cenu necpat někam do temného kouta :-), ani neupoutávat pozornost ve smyslu: bacha jdu kojit a běda, jestli vám to bude nepříjemný 🙂