Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvykání
Ahoj, můžete mi prosím poradit? Mám syna 3,5 roku a minulý týden začal chodit do školky, ve které se mu líbí, jenom pokud jsem tam s ním. Jakmile chi odejít je zle a strašně pláče. Vím, že si musí zvyknout, ale nevím jak na to. Do nástupu do školky nebyl s nikým jiným než se mnou nebo tatínkem, neví co je to být u babičky ani na hodinu sám(nemají zájem ani jedna babička). A já nemám srdce na to ho tam nechat samotného plakat, navíc je dost uzavřená povaha, že s nikým nekomunikuje, jenom pokud tam jsem tak mluví s paní učitelkou hezky, opravdu nevím jak na to. Můžete mi poradit jak to zvykání zvládnout i z mé stránky? Děkuji
Holky děkuji moc za rady, nejhorší máme za sebou a už se nám ve školce líbí.
Já bych zkusila to, co radí holky, zvykat postupně, dovést do školky, počkat v šatně třeba půl hodinky, pak vyzvednout a odejít společně. Další den to třeba o deset minut protáhnout. Pokud bude vědět že maminka opravdu za chvíli přijde, bude klidnější a pomalu si zvykne.
Já mám doma taky tak trošku mamánka v podobném věku jako tvůj syn,celý týden jsem chodila na 4 hodiny do školky s ním.Pak(asi po 3 dnech) nás paní učitelky posílaly(je nás tam víc maminek)třeba na 20 min.do šatny.Pak na nákup.(vždy po dohodě s dětma,ty nás „musely pustit“)A dneska jsem šla poprvé na delší nákup(na 2 hodiny)Věděl že za ním přijdu na zahradu a domluvili jsme se,že když bude takovej šikulka,že mu přinesu překvapení,které mu dám po obědě.Přišla jsem na zahradu(zaregistroval mě až po 10ti minutách,jak si hrál),za 15 min se šlo na obídek,to už mě bez větších protestů(bez velkého přemlouvání) nechal sedět v šatně a pak po obědě za mnou přišel a v kabelce na něj čekalo,dvd,pitíčko a malinká sladkost.Vše se zatím obešlo bez breku,ale je tam jeden chlapeček a ten pláček,ikdyž od něj maminka udělá dva kroky.Dneska,tam měl poprvé místo maminky tatínka a poprvé šel od něj tatínek(před tím hrozně řval,když chtěla jít maminka)na nákup a on si tam pár minut sice ještě poplakal a pak to bylo dobré
Luciento-předpokládám,že jsi ještě doma-do 4let. Takže zkus to udělat tak,že se s ním domluvíš-třeba použij lest-jé volala mi kamarádka musím jí zajít koupit chleba-Ty tady prosím tě počkej-ve školce- za 20minut pro Tebe přijdu-a opravdu to dodrž a pak spolu běžte pro nějakou odměnu-lízátko,hračku,knížku…
Některé děti jsou takovými ,,stíny“ paní učitelky“ -kam se hne tam s ní a za ruku:-) s tím nic neuděláš…akorát to musíte nějak nacvičit-aby se přestal bát,když tam nejsi. Škoda,že jsi ho někdy nezkusila nechat aspoň na hodinku u nějaké kamošky. Možná ta fixace bude oboustranná co?:-)
ale nejsi sama-.já jsem tohle taky moc řešila a moc jsem se bála a kdyby mi tam plakal,tak ho tam taky nestrčím a nepůjdu…pokud máš tu možnost tak choď do školky s ním a snaž se spolu s ním zapojovat do her se všemi dětmi a vyzdvihuj jak je to skvělé,že je tam tolik kamarádů..bav se i s ostatními dětmi-chval je a pomáhej jim ,,stavět kostky“-aby si mu dala příklad.
Snad brzy zvládnete dopolední 4hodinky..držím paleček. K