Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pláč ve školce
Mám ještě jeden dotaz – dcera začala chodit v pondělí do školky. První den to bylo v pořádku, druhý den taky (jen se divila, proč tam je zase), ale dnes plakala a nechtěla manžela pustit (dnes se tam šel s námi podívat).
Zvažuji, že bych si ji zítra a v pátek nechala doma, když mám tu možnost. Ale na druhou stranu nevím, jestli bych jí tím neudělala spíše medvědí službu a její pláč neprotahovala do dalších dnů?
Díky za odpovědi.
Ahoj, doporučuji nepolevit a zvládnout ty začátky. Ono se to nejdřív prckovi líbí ale když zjistí že to zas taková sranda nebude jelikož tam bude muset každý den tak zkouší vycouvat. On udělá své i víkend. Já vím že je to pro maminky těžké, ale většinou toto období netrvá dlouho a pak už není problém částečně vynechávat. Zezečátku je důležité chodit pravidelně aby dítko přejako režim a pravidla, navíc teď je fáze kdy se hledají kamarádi, děti se vzájemně oťukávají a budují si svou pozici mezi ostatními.
Takže pokud není nějaký závažný problém tak vytrvat.
Luci,hmm zrovna sem dneska mluvila s kamoškou,že její dcerka šla do školky v pohodě první den a pak další už byly scény a že nechce a že se jí chce ráno spinkat a plakala. A já si tak v duchu říkala jak sem ráda,že mi tam malý nebrečí,že bych to srdce ho tam šupnout a jít neměla…
Ale zase je pláč a pláč a když je dítko odpol v pohodě a nadšené tak je to asi jen malý vzdor.
Kurňa řekla bych že si už ostřílená:-) mamina a že to bude ok…ale asi jak malá vidí mladší sestřičku tak jí závidí-tak třeba říct jak už je velká holka a že Petruška by určitě taky ráda chodila do školky,ale že nemůže že je ještě prcek a jak je to parádní když ona už je velká a kolik tam bude mít nových kamarádů a jaké jsou tam nové hračky…..:-))))
Ale jak už sem řekla ,já bych ranní pláč nesnesla kdybych nemusela do práce. K
Jovanko, ještě bych čekala. Toto je celkem obvyklá fáze přivykání, ke zhoršení dojde v prvních 14dnech a také by mělo dojít k rychlému zlepšení. Já jsem tvrdší někdy navenek, ale vnitřně ve vztahu k dětem děsný měkoň. Vítek vloni toto udělal asi po 3 dnech, ale po dalších asi 3 dnech už bylo všechno úplně dobré. Kdyby byla učitelka neřekla, že jen odejdu, je v klidu, a kdyby se ukázaly nějaké jiné projevy v jeho chování, já bych určitě nevydržela a dala bych mu víc času – třeba po 2-3 měsících doma bych to zkusila znovu. Nebylo to sice třeba, ale zanedlouho začalo naše „nemocné období“ a od půli října do půli dubna byl počet dní ve školce menší než počet prstů na obou rukou…
čauky,já bych taky nepovolila,vždycky bych jí jen řekla,že přece za chvilku přijdeš zpět a že si bude hrát,že už kamarádky čekají,… Na Dádu taky platilo,když se mu občas nechtělo,že půjdu vyřizovat něco na úřad,to ho nebavilo a tak byl radši ve školce:-)))
Ahoj Jovi,také bych nepolevila.Míša vloni šel první dny s nadšením a pak také plakal,postupem času si zvykl a začal se do školky těšit.Přeji ti pevné nervy,určitě to zvládnete.
Lucinko, já se hlásím k matkám „měkoňkám“ 🙂
Vloni jsme měli podobný problém s Dájíkem – asi po týdnu začal plakat a nechtěl vůbec chodit, později už to vypadalo tak, že se mu chtělo zvracet, plakal a třásl se úplně nekontrolovaně…. takže jsme to vzdali po poradě s p. učitelkou – jejíž názor byl ten, že ještě na školku není zralý, celé dny byl hodný, ale stejně trávil nejvíc času p. učitelce na klíně nebo u jejího stolu. Možná jsem udělala tu chybu (chybu?) že jsem si ho chtěla taky vychutnat a dávala jsem ho tam jen po,út, stř.
V říjnu jsme to zrušili. Letos začal znovu, prozatím je nadšený, líbí se mu moc, ani jedna slzička… a letos jsem odhodlaná nechat si ho doma opravdu jen výjimečně za odměnu 🙂 – jinak budu drsná a musí.
Já nevím, asi jsem Ti moc neporadila, možná to opravdu nesem hůř my mamky a naše zlatíčka si to jen zkouší vyřvat 🙂 Se staršími kluky jsem taky problém neměla, ony to děti asi nesou jinak i tehdy, když maminka chodí do práce a ony vědí, že to jinak nejde… Se zkušenostmi z loňska bych asi taky řekla – nepovolit a vydržet…. ale je to těžké, viď? Andrejka je ještě prcek a jsi doma s Petřičkou, takže není problém jí povolit – ach jak dobře to znám! 🙂
Přeji Vám oběma pevné nervy, ať to zvládnete! 🙂
Mám v plánu ji občas doma nechat a „vychutnat si ji“, ale chtěla jsem to až v době, kdy bude ve školce zvyklá. Aby to brala jako něco mimořádného a ne, že si to vyplakala.
Se staršíma holkama jsem to neřešila, ty prostě do školky musely a nebylo jiné cesty. Teď se v tom možná moc nimrám 🙂
Ale díky za rady, taky Vás moc zdravím a ať je i u Vás dobře! Možná, že nástup do školky bereme my hůř než děti. Ty si třeba chvíli popláčí, ale pak jdou dál. My už to bereme jako další krok k jejich samostatnosti….
Ahoj, Jovanko já bych asi taky byla za tvrdou matku a nepovolila.
U nás to bylo s pláčem dost dlouho a nyní už chodíme s úsměvem.
V šatně žádné dlouhé loučení, pusinka, ujištění, že si pro ni přijdeš, odevzdat a odejít.
Držím pěsti, ať to zvládnete!
Ahoj Lucinko, zdravím Andrejku i Tebe. Mám stejný „problém“, Linda sice přede mnou nepláče, ale zkouší kňourat, že se jí bude stýskat. Nakonec jde bez řečí do třídy, ale dneska jsem jí slyšela plakat, když jsem šla nakoupit kolem školky, děti asi cvičily a jí se nechtělo.
Pokud nebude mít problémy s počůráváním, nebude koktat, plakat ze spaní – nepovolím! Když bych couvla jednou, už by to zase trvalo dlouho, než by se dala znovu přemluvit. Nevím, jestli jsem Ti poradila, ale za sebe bych nenechávala dítě doma, pokud to není nutné. Držím palce, ať se to srovná. Nakonec si děti zvyknou.