Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dyslexie a integrace
Jak jsem zde mnohokrát psala, mám děti dyslektiky. Starší syn má chápavého učitele, který respektuje „papír“ z PPP.
Mladší syn je ve 3. třídě, má starší paní učitelku před důchodem, velmi přísnou, ale ne přímo zlou. Problém je, že ikdyž jsme jí donesli vyjádření z PPP, kdy stojí, že kluk nemá psát diktáty (nebo má psát jen krácené), že nemá nahlas před třídou číst, atd. atd., nic z toho se neděje, nerespektuje. Možná si to neumí zorganizovat, ale pokud vím, je ve třídě více dyslektiků (tak jako v každé běžné třídě), tak by mohla vydělit dyslektikům jinou činnost, než ostatním, tak jako to dělá učitel staršího syna.
Nechci pro syna žádné zvláštní úlevy, protože si nejsem jistá, jestli mu to v konečném důsledku neuškodí na 2. stupni tím, že nebude zvyklý dělat to co ostatní, a diktáty by se mohly stát neřešitelným problémem. Nechci ho vydělovat z kolektivu, ale sám syn mě upozornil, že paní učitelka vůbec nedělá to, co mu slíbili v poradně. Ať promluvím s paní učitelkou osobně.
Abych řekla pravdu, VŮBEC se mi do toho nechce. Nechtěla bych si ji nějak pohněvat, všichni víme, jak to je, když si učitelka na někoho zasedne. Nevím, jak zareaguje. Myslím, že zpráva z poradny je dostatečně jasná a nemusím to tlumočit ještě osobně!
Jinak paní učitelka Jirku hodně chválí, že je hodný a milý kluk. Známky má z diktátu hrozné (3,4,5), ze čtení (z milosti) dvojky. Známky vycházejí na dyslektika zatím dobré (tři nebo čtyři dvojky). Tak nevím. Mám to tak nechat, nebo se mám ozvat?
Děkuji za optání. :o)
Jsem z Ostravy.
Na schůzce jsem pořídila nijak.
Ptala jsem se paní učitelky, jakým způsobem pracuje s dyslektiky. Řekla mi (už jsem to psala do Zápisníčků), že i dyslektici ale musí umět násobilku a vyjmenovaná slova. To má pravdu. Jenže ono jde spíš o to jak a za co známkovat.
Jiřík to neumí na jedničku. To je pravda. Odvypráví to, ale neumí použít. nNecítí, které slovo je příbuzné k vyjmenovanému, někdy. A jindy klidně napíše „mílit se“ v řadě vyjm. slov za sebou. Ví, že to jsou vyjm. slova. Ale nespojí si to s pravopisem.
Prostě paní učitelka mi jinými slovy řekla, že mu dá dvojky. Což je sice hezké, ale prý mu dá čas do konce roku, pak by dostal trojky.
Nejvíc mě štve, že kluk na to fakt prdí. Mu je to jedno. Kdybych viděla snahu…ale takhle, já mám chuť ho v tom nechat vykoupat. Proč se mám drát za něho, když nechce.
Dášo..spoj se s Aguskou…řesila uplne stejne problemy…treba ti poradi…odkud jsi?
Ahoj Dáší, jak to dopadlo?
Dnes jdu na třídní schuzku, Jiřík nosí stále pětky z diktátů, učitelka v pohodě, chci se jí zeptat, jestli četla ten papír z PPP, ale nevím, jak to říct, abych ji ještě nenaštvala.
Dost se bojím, nejsem konfrontační typ v osobním styku, asi si dám štamprli na cestu. :o)
Děkuji za odpovědi.
Rozhodli jsme se s mužem, že to zatím necháme tak, protože paní učitelka je sice přísná, ale na druhou stranu je jediná, která Jirku bez remcání donutí číst a psát. Doma je každé čtení s tisíci výmluvami. Ve škole musí. Tak asi i za cenu trojek bychom to zkusili. Jinak kdybychom viděli, že to Jirku fakt nějak trápí, manžela bych za učitelkou poslala.
Ahoj ,vážně záleží na učitelce naše slečna 1 třída .Ze začátku nestíhala měli jsme jít také k psycholožce asi dyslektička,jenže holka v listopadu otočila a ted v lednu na vysvědčení nás čeká 1 přes celý list.Ani pani učitelka to nechápe ,ale vše jí vysvětlí jak se říká po lopatě a malá pak jede diktáty,čtení psaní vše za 1.Asi bych to řešila rovnou ve škole co ho přendat do jiné třídy.
tricitka
Pavlinko…no ja prave stredni proud nemam….mam bud a nebo…ale taky se to da…kazde nadane dite ma na starost sveho dys….a navzajem si pomahaji..protoze dys jsou sikovnejsi na ruce a nadane na hlavu:)
Tomaso:o)) není to jednoduché, ale taky to není tak černobílé, jak jsi to napsala, právě že většina je naštěstí „střední proud“:o)
Dáši, u příjmaček se fakt přihlíží, dyslektik může opravdu klidně studovat i gymnázium. Do toho věku se většina dětí naučí svůj handicap zvládat a používat různé svoje fígle.
Na SŠ už nepíšou diktáty, nehledí se tak na úpravu, už jde přecejenom spíš o odbornost – a na tom záleží, jak se s tím učením dokáže poprat, kolik zvládne pochytit ve škole, jakou má paměť, jak je schopný zvládat text, jaké problémy má atd. atd.
Já teda nevím, ale v dnešní době má někdo buď papír, že je dyslektik nebo dysgrafik anebo papír, že je nadprůměrně inteligentní. Chudák učitelka, která má pak ve třídě 30 žáků a musí s každým pracovat individuálně.
Já bych tedy dítě z kolektivu nevyčleňovala, naopak, měl by být s ostatními dětmi. Mám kamaráda, teď už 3Oti letého, tady dyslektik a dysgrafik. Od mala s tím měl problémy, jak ve škole, tak mezi kamarádama. Pak se ale vzpružil, a dokázal, že i on může být jako „ostatní“.Vystudoval střední školu s maturitou a teď spolu studujeme vysokou školu. Člověk by to na něm nepoznal.Naučil se určité triky, jak to zvládat a je v pohodě.Důležité podle mě je, že se dí´těti nedává najevo, že je „jiné“, naopak se musí posilovat sebedůvěra.
Iveta