Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
odejít bez rozloučení?
Nastoupili jsme v září do školky. Syn si první den odešel hrát do herny, nadšen novým prostředím a učitelka mi doporučila, že je lepší, když se vypařím, aniž by si toho všiml. Když jsem si pro něj odpoledne přišla, plakal. Druhý den to bylo podobné, zase mi byl doporučen tichý odchod. Třetí den mi chtěl syn v herně ukázat kamaráda tak jsem tam s ním šla, samozřejmě už se nešlo tak jednoduše ztratit. Chtěla jsem tam s ním chvíli zůstat, ale učitelka ho ode mě odtrhla s tím, že mám odejít, že je to tak lepší. Samozřejmě strašně křičel, byl to téměř hysterický záchvat. Později jsem tam volala, učitelka říkala, že plakal půl hodiny a pak přestal, ale hrál si sám a do řízeného programu se nezapojoval. Chci se zeptat, je možné, že můj syn, kterému byly 3 roky v červenci není na školku zralý? Jak to poznám? Je v pořádku odejít bez rozloučení, s tím,že vím, že až si toho syn všimne, bude plakat? Nebo mu říct jdu na chvíli pryč a odejít s tím, že bude hystericky křičet? Nebo rovnou odložit školku na příští rok?
ahojky, taky mám chlapečka třiapůl roku,chodíme už tři neděle na čtyři hodiny,chci, aby se naučil hrát si s jinými dětmi a poznal,že ne všichni ho budou mít v životě tak moc rádi jako máma s tátou ale pokud by se mi jenom trochu nezamlouvala učitelka okamžitě to stopnu,chtěla jsem hlavně napsat maminkám co nechtějí válčit s učitelkou:čí je to dítě-vaše,kdo platí školku-vy,pro koho je tam ona-pro vaše dítě, aby si hrála zpívala pohladila prostě pomohla tomu drobkovi přečkat bez újmy/a nemyslím jen fyzické/ty hodiny co musí vydržet bez Vás a nevím proč bych musela opouštět rituály a zvyky, které mám se svým dítětem jen proto že učitelka to má tak zavedené.
bobina
Ono je to jak u koho, záleží taky na tom jak to má mamča s prckem nastaveno, každá maminka si to u nás řídí podle toho na co jsou s malým zvyklí – někdo si řekne jen ahoj mezi dveřmi, někdo potřebuje ujištění že maminka za chvilku přijde, některá maminka chvíli zůstane a když vidí že je dítko zabrané do nějaké činnosti tak buď odejde nebo jen mezi dveřmi zamává. Je to vážně hodně induviduální.
Jinak nemocnost nových dětí bývá dost častá, přece jen si i ogranismus musí vytvořit imunitu proti jinému druhu bacilů než kterým bylo vystaveno doposud. Taky brzké vstávání, náročné dopoledne změna režimu imunitu oslabuje.
A co se týká loučení a neloučení tak se lučte jak to vyhovuje vám a hotovka:-))
Děkuji za rady. Taky jsem přesvědčena o tom, že to není správné zanechat dítě ve školce bez rozloučení. Bohužel učitelka v naší školce zastává jiný názor. Zřejmě to má jednodušší, když se vypařím. Ten pláč potom prý není tak hysterický a dá se snáz utišit, než když mě vidí odcházet. Takže nevím, uvidím, jak to bude dál. Syn po třech dnech ve školce onemocněl, zřejmě toho na něj bylo moc.
Taky souhlasím s Dášou a Peťou.
Do teď si pamatuju jak jsem to četla v nějaké „moudré“ knize už když byla dcera miminko. Bylo tam napsáno, že pokud se s dítětem nerozloučíme, ale odejdeme jakmile si bude hrát, tak se potom dítě bude bát se pustit, protože se může maminka opět nepozorovaně ztratit.
Dcera chodí teď do školky teprve pár dní, ale ani první den neplakala, protože věřila že přijdu. Jenom paní učitelka říkala, že už ke konci (chodila jsem pro ni první dny v 11.00) zjišťovala kolik je hodin a jestli už přijdu, ale že z ní bylo cítit, že ví, že přijdu.
Nemám ráda, když se dětem lže a dělají se na ně podrazy. Už ve třech letech jsou dost chytré (nebo vychytralé) aby uměly hodně věcí pochopit a přijmout jako fakt.
Každé dítě si nakonec ve školce zvykne. Někdo dřív někdo později. Některé dítě plače hned, některé až později. Nás to taky čeká, že tam nebude chtít pochodit. Netěším se na to, ale beru to jako fakt.
Znám několik dětí z okolí co se bálo cizích lidí a školka nebyla pro ně ze začátku jednoduchá, ale všechny ji už milují a chodí tam moc rády. Nejdéle to trvalo půl roku.
Tak držím pěsti ať to taky zvládnete.
Eva
Ahoj. Souhlasím s DášouP. Myslím si, že není dobré dítěti “ utéct „. Je to opravdu podvod a s dítětem je třeba jednat čestně.
Také mám tříletou dcerku, chodí týden do školky. V pátek poprvé ráno neplakala. Vždy se rozloučím, i za cenu, že pak bude brečet. Přijde mi to lepší, než, když si dítě důvěřivě odběhne hrát, otočí se a maminka nikde. To je u mě podraz a tak malému človíčkovi se to může hluboko zapsat v paměti.
Snažím se na sobě nedat znát, jak je mi líto, že malá pláče. Povídáme si o tom co ve školce bude dělat atd. nemluvím o jejím pláči, pokud sama nezačne.
Prostě to beru jako fakt, ano do školky se bude chodit! Když mi sama říkala, že brečela, když jsem odešla…řekla jsem jí, že já jí neslyšela…ale když jsem pro ní přišla, našla jsem tam usměvavou holčičku.
Hodně pomůžou i kamarádi. Malá si našla kamarádku, o rok starší holčičku. Dnes když jsem jí odevedla, hned si jí její kamarádka chytla za ruku a táhla jí k hračkám, takže na pláč už nebyl čas. 🙂
Zkuste ještě vydržet. Ráno se rozloučit, rychle, ale v klidu..říct, ahoj, pěkně si pohraj a já po obědě přijdu! Záleží taky na učitelce, jak to vidí ona.
Ať to dobře zvládnete!
Když jsme dávali ve 3 letech do MŠ staršího synka, také mi bylo doporučeno odejít bez rozloučení. Kluk tak řval celé dopoledne. Když jsem pro něj přišla, byl šíleně uvzlykaný (4 hodiny pláče nikomu nepřidá) a měl z toho i zvýšenou teplotu. Upnul se na mě ještě víc, nepustil mě z očí, bál se, že se mu zase někde ztratím, uteču, odejdu bez varování. Pak jsme to vzdali (byla jsem na MD s mladším synem), a prohlásili, že není na školku zralý.
Za dva roky se situace opakovala, ale už jsem se s ním rozloučila. Adaptace byla šílená i tentokrát, avšak už tam nebyl ten pocit zrady. Takové dítě si musí připadat unesené, podvedené, když mu nikdo nic neřekne.
Loučení by mělo být krátké, a ikdyž i tak bude následovat pláč a „odtrhávání“ od maminky, kluk by měl vědět, co se děje, že právě odcházíš a že zase přijdeš.
Přeji hodně sil a malému ať se ve školičce začne brzy líbit. To, že si tam za pár dnů našel už kamaráda, to je moc dobré znamení. :o)
Marpurko, opět musím zopakovat, že každé détě je jiné. Adaptační období trvá každému různě dlouhé období. To, že odejdeš bez rozloučení je v této chvíli správné (podle mě). Dítě odloučení lépe snese. To, že ho učitelka od tebe odrtrhla, už tak správné není, asi to chtělo chlapce nějak zabavit, zaujmout a při tom se nějak ztratit. Až si tvůj prcek zvykne, budete se loučit v pohodě každé ráno. S přerušením docházky bych počkala, jak už jsem psala v několika odpovědích, školka si většinou nechává zkušební dobu na jeden měsíc. Po této lhůtě se většinou ukáže, co a jak.