Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
školka a paličaté dítě
Ahoj holky,
ráda bych se zeptala na Váš názor. Dcerka půjde v září poprvé do školky. Přemýšlím nad tím, jestli její paličatost a umíněnost nebude učitelkám na obtíž. Bojím se, že ve školce najede na svou oblíbenou hru, že v momentě, když jí něco nejde, nebo to dělat nechce, nebo si myslí, že jí něco nepůjde, lehne si na zem. Nekřičí, nevzteká se, jen leží a trucuje. Já to beru s humorem, říkám si, že ji to časem přejde, ale kdyby si učitelce lehalo ve školce více dětí, tak by si rovnou mohla skáknout pro diazepam.:-( Ona když se rozhodne, že to dělat nebude, tak s ní nehne ani buldozer (po mamince:-()
Rozhodně ji nezměním. Myslíte, že ve školce se děti chovají jinak než doma? Trochu se bojím, aby nám ji po čase neposlali domů. Malá je jinak nesmírně komuniaktivní, miluje dětský kolektiv, myslím, že by se jí tam mohlo líbit.
Zajímalo by mě, jak se takové situace ve školce řeší.
Předem moc děkuji za reakce.
Krásný den
Chromle
Chromle, neboj, na školu se nebudeš „těšit“ sama 🙂 Já už z toho mám hrůzu teď. Ale ve školce je Terka v pohodě. (až na občasné akce, jako demonstrativní odmítání jídla a pod…)
doma se sama…ma tvou pozornost…profesionalka ve skolce tam ma jine deti…a mala kdyz uvidi ze nenis tredem pozornosti prida se..rozhodne ji urcite nebude ucitelka nutit:)))nechce…nechce….ve skolce prima…ale az pujde do skoly:)))))tes se…takove svehlavicky to maji tezke:)
Taky si myslím, že kolektiv trochu na dítě působí a jeho chování se alespoň přinejmenším mírně přizpůsobí. Co se týče učitelek, řekla bych, že na chování vaší dcery nebudou reagovat (určitě to na ně bude zkoušet), třeba se s vámi i poradí, jak reagujete vy a co se vám osvědčilo. Společnými silami byste to měly zvládnout.
Leni, taky mám pocit, že bude nejlépe toto nechat na učitelkách! určitě si poradí! Možná bude Nice ve školce “ hloupé “ se takto chovat a prostě to dělat nebude!
Kdyby jsi viděla, jak se Bára chová doma…nevěřila by jsi.
Jak jsme v klubu v MC je z ní hodná, roztomilá a sladká holčička. A všichni pak říkají, jaké to mám fajn, tak vzornou, poslušnou a KLIDNOU holčičku!
Se musím jen smát….:-)
Já momentálně řeším co si počít s její imaginární kamarádkou Barborkou. Neustále si povídá s nějakou Barborkou. Když ona něco provede, tak to samozřejmě neudělala ona, ale její Barborka. Takže to řeším tak, že jí řeknu, aby poprosila svojí Barborku, aby si ten bordýlek teda uklidila, nebo, aby své Barborce vysvětlila, že to nebylo dobré chování apod. Ona to pak opravdu udělá! Popř. za ní uklidí apod.
Slyšela jsem, že to je normální, ale jsem zvědavá co na to bude říkat paní učitelka ve školce!
Já to neřeším, nesnažím se jí na její Barborku nijak upozorňovat, i mám pocit, že malá nestojí o to, abych si s ní na tuto její hru hrála.
Jinak se do školky taky těšíme! Malá spala poprvé v pátek u babičky sama. A v půl třetí ráno mi ji vedli zpět dolů, že chce maminku. Takže odloučení ve školce bude asi boj.
Ať se vám ten velký krok do další etapy života povede na 1 !!!
Leni, nechala bych to taky na učitelkách. Jak píše Chrjomka, učitelky jsou profesionálky a s dětmi to umějí.
Naše Majda byla taky ve školce úplně jiná než je doma. Někdy jsem těm učitelkám až záviděla :-))
Tak ať to vyjde.
Mimochodem, o Niki vůbec strach nemám…. :-))
AHoj Chromli,
myslím že se není čeho bát, za prvé je to jiné prostředí a dítě se chová jinak, učitelka je pro dítě zas trochu jiná autorita než maminka kterou má dítě „prokouknutou“. Navíc nové děti mají kapku větší volnost aby se dostatěčně seznámily s novým prostředím, hračkami i režimem. Většinoou nejdřív jen sleduje co ostatní dělají a naprosto pozvolna se začlení.
A pokud když něco nebude chtít dělat tak ať nedělá, já nikoho do práce nenutím. Pokud se týká odchodu ven atd tak se občas stane že dítě odmítne odejít ven, v klidu ostatní pošlu do umyvárny a oblékat. Nechám ho chvíli v prázdné třídě, pak se do třídy vrátím, ještě jednou se ujistit jestli s námi opravdu nejde ale že musím zamknout a že jdeme dělat nebo se podívat na něco zajímavého a že tam bude naprosto samo. Ještě se nestalo že by nějaké dítko odolalo i tomuhle.
Neboj, učitelky si s tím poradí a hlavně dítě je jiné ve školce a jiné doma, taky působí dav – všechny děti si něco vyrábí i kamarádi tak jdu taky. Loni jsem měla chlapečka co odmítal jít malovat nebo vyrábět. Časem jsem přišla na to že jediný způsob je počkat na jeho nejlepšího kamaráda a toho uvrtat do činnosti, Fanda si k němu přisedl a pak už nebyl problém ho přemluvit. Prostě bych věřila učitelkám, určitě si budou vědět rady a hlavně pokud by se třeba na začátku něco nedařilo tak vytrvat, když přijde někdo nový tak je to podle mě otázka na tři měsíce – poznává prostředí, děti, režim, učitelku, učitelka jeho. Taky to přirovnávám když maminka nastupuje do práce – je z toho nervózní, pak má najednou kolem sebe spoustu kolegů, práce, jiný režim atd a to je dospělák který ví co ho čeká, u dítěte je to rozkoukávání delší. Tak bych se tím netrápila a bez obav hurá do školky
Jak to ve školce s dětmi řeší nevím, naše malá jde také od září do školky, ale je všeobecně známo, že se děti bez rodičů chovají jinak než s nimi. Naše malá se chová i maličko jinak u babičky než doma. Myslím že to určitě nebude tak horké jak se to zdá 🙂 … snad ☺.