Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nesoustředěné a roztěkané dítě
Dobrý den,
náš 4 letý syn byl vždy velice bystrý, poslušný a klidný. Pře rokem se nám narodila dvojčata a od té doby začaly potíže. Ze začátku jsme vše přičítali tomu, že se vyrovnává se sourozenci, není na něho tolik času atd. Jakmile však v tomto školním roce nastoupil do školky, zjišťujeme, že se problémy horší. Je roztěkaný, nesoustředěný, často vůbec nevnímá, co mu kdo říká. Vše mu člověk musí říkat několikrát dokola, než docílí toho, aby to udělal. Navíc k tomu se ještě v některých věcech začíná chovat infantilně (napodobuje své sourozence) – např. si třeba neřekne o věc normálně, ale natahuje se k ní a „kňučí“ atd…. Máme pocit, že ve třech letech byl psychicky vyspělejší, než teď. I učitelky ve školce nám už řekly, že je pomalý při jídle a strojení, při společných aktivitách je často jakoby ve svém světě, myslí na něco jiného… Jindy je zase rozlítaný a rozblázněný – asi si potřebuje vybít nějaké přetlaky
Nevíme, jak toto řešit, proto se obracíme s prosbou o radu. Předem díky
Vtípilovi
Přijde mi,že když se nám narodil syn,začala naše tříletá dcera jít úplně pozpátku.Od malička šlo vždy vše kupředu,ale po jeho narození se začala chovat jako mimino,chtěla se mu asi vyrovnat,a tak máme místo jednoho mimina mimina dvě.Sleduji to i u známých.Ten kdo má jedno dítě,toho to nepostihne….Snad se to časem srovná.
Lucka
Pokud reaguje dobře na soutěžení, je to super. Terezka se časem přestala snažit a když jsem byla já oblečená dřív, dělala scény – prostě tohle pro ni nebyla motivace. Takže jsem to přestala dělat.
Jinak já používám spíš kuchyňskou minutku – ono na budíku se špatně poznává 15 min :-)). Ty bodíky – nevím jak je to možné, ale vyjde mě to max na 200 kč měsíčně – o víkendu to nepoužívám, čas od času jí bod strhnu – to na ní funguje lépe než cokoli jiného. Je fajn, že už teď uvažuje, že si nebude kupovat plyšáka, ale radši si ušetří na Trigolínu :-))
Ono já když to tak spočítám, tak jsem stejně zhruba ty 200 za ten měsíc utratila na její „kravinky“. Já vím že z RP a dvojčátkama počítáte asi každou korunku.
Mám ročního kloučka a 5ti letou holčičku, a s Terezkou si musím denně hrát, když Honzíček usne, hodinu. Jinak je na zabití :-))
Dík všem za rady. Ten budík nás zaujal, i když s těmi penězi budu asi opatrnější (ačkoliv, nějaká odměna být musí a je fakt, že se takhle dítě naučí i hospodařit s penězi). Shodou okolností teď Matěj dostal budík od strejdy a tety, takže se to hodí a můžeme vše vyzkoušet. Je pravda, že na co se chytne, jsou různé formy závodů (kdo se přistrojí dřív – on, nebo maminka atd.). A to o té trpělivosti bude asi taky pravda, chtělo by to jen mít se kde dobít… Ono těch příležitostí mnoho není. Navíc chystáme o prázdninách stěhování – to bude další změna a šok pro děti. Po prázdninách nová školka, nové město… Snad to všechno nějak zvládneme.
Ta školka pro nás je problém spíš s ohledem na to, že člověk je citlivý na to, aby o jeho dětech mluvil někdo špatně (tím spíš, když neví, proč dítě jedná jak jedná, co se za tím skrývá). A možná, že je to problém více pro taťku 🙂
Vtípilovi
Na Terezku si stěžují ve školce od 3 let :-))
Osvědčila se mi metoda budíku – nařídit budík (dávám 15 min na oblečení, vyčištění zubů a učesání vlasů) a když se stihne obléct do zazvonění, dám červeného bodíka. Pokud na to kašle a dělá si jiné věci, pohrozím, že jí naopak bod strhnu. U nás bod = 5 kč, Terezka si šetří na hračky, už si jich pár za ně koupila, tak teď na ní stržení bodu skutečně platí :-)) A skutečně jí čas od času nějaký strhnu.
Pokud vidíte, že budík nefunguje, zkuste počítat do 10 – pomalu. Dítě musí než napočítáte začít vykonávat zadaný úkol.
Funguje to i na děti s poruchou pozornosti :-))
Chmjorka má pravdu, pro něj asi školka bude to místo, kde se může ventilovat. Zřejmě mu i připomínáte, když děti spí, že má být tiše, počkat až vy něco doděláte apod. Já bych počkala do předškolního věku, do té doby i dvojčata povyrostou a uvidíte, jestli dojde ke zlepšení.
Jako bych to psala já o našem Martínkovi. Taky má mladšího sourozence…Je to u nás úplně stejné. Kňourá, brečí kvůli každé hlouposti (dřív to nedělal), pořád lítá s hlavou v oblacích a nevnímá…zlobí u jídla, o oblíkání ani nemluvím a teď ještě začal trucovat, že nechce do školky…Vypozorovala jsem, že je to lepší, když se mu víc věnuju, chválím ho, zapojím ho do vaření nebo uklízení (on má pak pocit důležitosti). Občas slíbím i nějakou odměnu, ale onehdá u nás byl cirkus (na dohled z okna) a protože opravdu hóóódně zlobil, nešel do něj – vyhrožování, že tam nepůjde, vůbec nezabíralo, tak tam opravdu nešel…
Nevím si s ním často rady, ale myslím, že fyzické tresty nic neřeší, že je potřeba dát mu hodně najevo lásku a to, že ve vás má oporu, že jste mu nablízku, když vás potřebuje (Martínek vždycky říká:“Ještě, že tě mami mám!“ a to já vždycky roztaju).
Dobrý den,
podle toho co píšete mi přijde že se tím možná snaží na sebe upoutat pozornost. Dřív byl sám a všechna pozornost patřila jemu, teď má rovnou dva sourozence a ještě školku k tomu. To je hodně změn a každé dítě se vyrovnává jiným způsobem a jinou dobu. Tady to vypadá že se snaží budit pozornost i za cenu toho že se tím postaví do negativní role. Sice dostává vynadáno, ale ten čas patří výhradně jemu.
Chce to obrnit se trpělivostí a věnovat chvíli času jen jemu – bez sourozenců, třeba procházku, výlet, nebo si jen sednout nad knížku, povídat – ukázat mu že o své místo nepřišel a že má pozornost aniž by si ji musel vynucovat. Hlavně chválit, vyzdvihovat věci které se mu podaří. Vím že je to těžké pokud jsou krom něj ještě roční dvojčata.
Další možnost je obrátit se na pedagogicko-psychologickou poradnu pokud by se to nijak nelepšilo.
Nebo je možné že je to období které časem samo odezní.
Bohužel neznám malého osobně abych mohla udělat nějaký závěr, jen píšu co mě napadlo po přečtení dotazu. Doufám že se to povede brzy napravit a vše bude opět v pořádku.