Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bití ve škole
Máme 8 letého syna a ve škole (tedy v družině) ho jednou vychovatelka uhodila. Byl to takový výchovný pohlavek. Ale my své děti nebijeme a nechceme, aby to dělali ani ostatní. Můj dotaz je: Jak se taková situace dá řešit? Jak to pojednává zákon?
Radim Novotný
Dobrý den,
reaguji na dotaz týkající se pohlavku od vychovatelky. V žádném případě se tento postup vychovatelky nedá považovat za trestný čin.
V prvé řadě je vhodné o takovém jednání si (v dobrém) pohovořit přímo s vychovatelkou a zjistit za co byl syn potrestán a samozřejmě jakým jiným způsobem je možné jej řešit v případě opakování. Každý máme trochu odlišný způsob jak své dítě vychovávat a příp. i trestat avšak vychovatelka nemůže odlišovat dítě kterému dá pohlavek a dítě kterému pohlavek nedá ač zlobilo stejně jako dítě které pohlavek dostalo. Pohlavek má také kladný výchovný účinek ale měl by být použit jen v odůvodněných případech a s jasným přesvědčením za co dítě trest dostalo. Výchova by mšla být zaměřena především na principu odměn a ne zbytečných trestů,hádek apod. Princip je stejný jako u výchovy psů. Nehleďme vždy na zákony. Zákon je jen vodítko podle kterého bysme se měli řídit. Vše záleží na naší úvaze a morálce.
schoolmaster@t-email.cz
ptat se na verze kazdeho zlvast neee…vemte syna…a jdete za vychovatelkou…..obecne si deti moc nepamatuji za co vubec to ci ono bylo…a spolecny mi silami se toho dopidite…kolikrat se i stane ze pri takoveto konfronaci samotny rodic dlasi pohlavek utne sam:)…diteti…ne vychovatelce:)
Každopádně bych se zeptala na synovu i vychovatelčinu verzi a sama zvážila, bylo-li třeba pohlavku a podiskutovala s vychovatelkou. Děti mají často jiný pohled na věc a také to tak pak interpretují.
Já osobně taky dceru usměrňuji. Vůbec se v tom nevyžívám, ale ze zkušeností z okolí vidím jak děti zametají nejen s rodiči. A to už od 2 let. Jsou věci, které dcera nesmí, jsou věci které může podle okolností a zeptá se, a jinak ví co může. Je ji zatím 2 a půl roku, ale zpětnou vazbou od známých je nám dáváno najevo, že máme dobře vychované dítě 🙂
Je mi líto, ale až do detailů zákoník zas tak dobře neznám, ale pokud jsem ho studovala, nikde jsem konkrétní zmínku o „tělesném trestu“ nezaznamenala. Možná že je to uvedeno v jiném zákoníku (třeba trestním). Osobně se k projevu vychovatelky vyjadřovat nebudu, každopádně vám musím napsat, že je všeobecné povědomí, že na dítě nesmíte „sáhnout“, můžete si jít stěžovat řediteli nebo si rpomluvit s vychovatelkou. Zda je to na trestní oznámení zvažte sami (navíc musíte mít svědky…).
vas maly nedostal nikdy do osmi let vychovny?…..tak to byste meli uz zacit…nebo zacne bit on vas….verte praktikovi 🙂
Já bych si s vychovatelkou promluvila,taky bych z toho nedělala vědu ,pokud to u ní není pravidlem a poprosila bych jí,aby příště řešila situaci jinak.Každý jsme jenom člověk a občas uděláme něco ,co se nemá a už to nemůžeme vrátit. Jiná situace by byla, pokud by „mlátila“ více dětí a často.
Souhlasím s Evou,že malokterý rodič přizná,že jeho dítě zlobí a že ho občas plácne.
Mirka
Samozřejmě, že bití ve školách je u nás zakázáno, ale je potřeba rozlišovat pojem „bití“ a „výchovný pohlavek“. Je hezké, že „my své děti nebijeme“ (to vesměs nepřizná žádný rodič), už neříkáte, zda nikdy (ani jedinkrát) nedostaly ani od Vás výchovný pohlavek. Nikdy jste jim (byť symbolicky) nemuseli hodit jednu na zadek? To Vás vždy na poprvé ve všem bezmezně poslechnou?
Také neuvádíte za co onen výchovný pohlavek Váš syn dostal – něco asi provést musel. Bylo mu vychovatelkou domluveno a domluva jednoduše nepomohla?
Své děti také nebiji (i když bych je občas zabila), ale za bití považuji spíš výprask, než jednou za čas usměrňující pohlavek, který jak píše Katka je nad tisíc slov.
Osobně jsem radši, když mé dítě učitelka nebo vychovatelka v družině usměrní hned a na místě výchovným pohlavkem (má na starosti hodně dětí na nemá proto čas donekonečna řečmi usměrňovat jednoho neposluchu), než aby mi to psala a já to dodatečně (a celkem zbytečně) s malým hříšníkem probírala, když on na celou věc už dávno zapomněl.
Eva
Taky bych se přiklonila k osobnímu rozhovoru a vysvětlila jak řešíte neuposlechnutí doma vy.Vedla bych dítě k tomu,že v družině musí pí.vychovatelku poslechnout stejně jako vás doma.
Ovšem myslím,že žádný pedagogický pracovník nesmí dítě uhodit. Její autorita nesmí stát na tělesných trestech a pokud si ji jinak neumí vybudovat nemá tam co dělat. K
Já osobně bych z toho tedy nedělala vědu. Kolikrát mi přijde, že výchovný pohlavek je lepší než půlhodina marného vysvětlování. Ale záleží na okolnostech. Já osobně bych v klidu a bez emocí vysvětlila vychovatelce, že si jakékoliv tělesné tresty nepřeji. A taky bych si nechala vysvětlit okolnosti, za kterých syna uhodila a probrala s ní jiné možnosti potrestání. Jak se k tomu staví zákon nevím, ale řešit to soudně nebo nějakými stížnostmi u vedení školy mi přijde nepřiměřené.
Katka